Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Konspirace k 11. září rozdělily společnost. Přehled teorií o pádu WTC

aktualizováno  23:03
Teroristický čin al-Káidy, nebo promyšlená operace USA pod falešnou vlajkou? Zborcení nosníků, nebo řízená demolice? Hrdinové, nebo spiklenci? Americká i světová veřejnost je i jedenáct let po pádu WTC ve víru různých konspiračních teorií. Přinášíme jejich opakovaný přehled.

Newyorčanům se naskytl apokalyptický pohled na dominanty Manhattanu, které se proměnily v ohnivé peklo. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že zaútočili teroristé z al-Káidy. | foto: Sean AdairReuters

K desátému výročí teroristických útoků 11. září 2001 vydal Technet.cz sérii článků rozebírajících tři desítky nejčastějších konspiračních teorií, které zpochybňují oficiální vysvětlení nebo některou jejich část. Znovu přinášíme také přehledné shrnutí událostí, časovou osu útoků a přehled následného vyšetřování.

F-15 (ilustrační fotografie)

Průběh útoků na World Trade Center

Kdo naplánoval a provedl útok na WTC? Proč nezasáhly stíhačky? Jednalo se o "false flag" operaci? Věděl prezident Bush o útoku s předstihem? (více)

Útoky na obě věže WTC (11. září 2001, New York)

Pád budov World Trade Centra

Spadly budovy v důsledku nárazů letadla a následného požáru, nebo byly v budovách nastraženy výbušniny? Nepadaly budovy příliš rychle/příliš pomalu? (více)

World Trade Center - budova 7

Pád budovy WTC7

Jak je možné, že budova číslo sedm se sesunula až po osmi hodinách požáru? Nechal ji Larry Silverstein, majitel budov, záměrně strhnout?

Památník obětem letu 93

Únos a pád letu číslo 93

Kdo byli pasažéři na palubě letu United Airlines 93? Byly trosky roztroušené desítky kilometrů od sebe, což by naznačovalo sestřelení? Zmizela těla pasažérů?

Pentagon - vrchní velitelství Ministerstva obrany USA

Výbuch Pentagonu

Narazil do Pentagonu unesený letoun? Nebo to byla řízená střela? Proč náraz není zachycen na kameře? Není díra v Pentagonu příliš malá na letadlo?

Konspirační teorie kolem 11. září

Proč 11. září ovládly konspirační teorie?

Proč nejen na internetu i deset let od události stále zuří debaty o tom, co se skutečně stalo? Jaké argumenty mají zastánci a odpůrci konspiračních teorií?

11. září 2001 - největší teroristický útok všech dob

Časová osa

8:19 - únos prvního letadla (Let 11, WTC 1)

8:37 - NORAD se dozví o únosu Letu 11

8:46 - Dvě stíhačky F-15 vyrážejí za uneseným letadlem

8:46 - Let 11 narazí do věže World Trade Center

9:03 - Let 175 narazí do věže WTC 2

9:24 - NORAD dostane info o uneseném Letu 77

9:26 - FAA zakáže vzlet civilních letadel

9:32 - Let 93 unesen

9:33 - Věž hlásí tajné službě, že na Washington míří unesený Let 77. Než je nařízena evakuace, věž hlásí, že let opět měnil směr. V 9:35 je směr potvrzen a viceprezident je evakuován.

9:37 - Let 77 narazí do Pentagonu

9:45 - Vzdušný prostor nad USA je uzavřen, letící letadla jsou naváděna na přistání na nejbližší letiště

9:59 - WTC 2 se hroutí 56 minut po zásahu letadlem

10:03 - Let 93 havaruje v Pensylvánii dříve, než dosáhne Washingtonu

10:10 - Stále platí, že piloti stíhaček nemají povolení střílet na podezřelá civilní letadla

10:10-10:15 - viceprezident Cheney (v bunkru ve Washingtonu) dá svolení k sestřelení uneseného letu 93 (neví, že letadlo již havarovalo)

10:20 - prezident Bush (na palubě Air Force One) potvrzuje povolení sestřelit letadlo v případě nutnosti

Celkem o život přišlo 2 996 lidí a přes 6 000 bylo zraněno.

K útokům se přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace al-Káida. Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. Bin Ládin, nejhledanější terorista světa, byl zabit americkými vojáky v květnu 2011 v Pákistánu.

Proč konspirační teorie stále přežívají?

Mnoho významných událostí je i po desítkách let předmětem dohadů, alternativních výkladů a konspiračních teorií, tedy úvah o tzv. velkých spiknutích, do kterých byla zapojena celá řada vysoce postavených osob. Známé konspirační teorie obestírají přistání člověka na Měsíci nebo útok na Pearl Harbour.

Mainstreamová konspirační teorie

Teorií o "velkých spiknutích" jsou celé desítky. Snad žádná z nich si však nenašla tak rychlou cestu do mainstreamu. Mezinárodní průzkumy ukazují, že po světě věří ve spiknutí vlády USA průměrně 15 % dotázaných. Zatímco v Tchaj-wanu nebo Británii je toto číslo nízké (4 a 5 %), v Turecku je to celých 36 %. V Egyptě je konspirační teorie populární, ovšem za útoky vidí nikoli USA, ale Izrael. Je tedy jasné, že teorie k růstu potřebují nejen "internetové výzkumníky", ale také půdu celospolečenského klimatu, ve kterém mohou růst.

V době, kdy se "uznávaným konspiračním teoretikem" může stát každý, kdo má přístup k internetu a dostatečnou trpělivost odkazovat na dokumenty ostatních konspiračních teoretiků, je šíření, vyhledávání a udržování konspiračních teorií ještě snazší a výnosnější než kdykoli v historii. Řada konspiračních teoretiků vydělává na vydávání knih, filmů nebo vybírání předplatného. Mezi nejznámější celebrity, které si na konspiračních teoriích postavily jméno, je americký moderátor Alex Jones, který umí z kontroverzí velmi dobře profitovat.

To, že je něco konspirační teorie, samozřejmě neznamená samo o sobě, že jde o nesmyslnou úvahu. V historii se nepochybně najde řada reálných "lokálních spiknutí", mezi nejznámější patří zavraždění Julia Caesara členy římského senátu. Problematické jsou především "velké konspirace", tedy nerealistické předpoklady o ohromných spiknutích, která by vyžadovala bezpodmínečné zapojení a mlčenlivost stovek či tisíců lidí.

O tom, jak mohou konspirace ve svém vlastním uzavřeném světě nabídnout smysluplné vysvětlení, jsme už psali:

  1. Najděte dostatečně vlivnou skupinu, která má motiv překroutit fakta.
  2. Naznačte, že tato skupina má možnost manipulovat informace z jinak důvěryhodných zdrojů.
  3. Hotovo. Nyní můžete vybírat pouze fakta, která se vám hodí k podpoře vaší teorie a ostatní fakta (i ta z důvěryhodných zdrojů) označit za zmanipulovaná.

K velké popularitě konspiračních teorií o 11. září samozřejmě přispěly i další faktory:

  • ohromný rozsah katastrofy - člověk se zdráhá uvěřit, že tak velká událost nemá stejně tak významnou příčinu
  • zmatky, které celý den provázely - běžné i neobvyklé zmatky, který ten den panovaly, lze při výběru faktů povýšit na příčiny nebo symptomy konspirace
  • následné války v Afghánistánu a Iráku - spolu s rozpoutáním dvou zámořských konfliktů daly USA do rukou konspirátorů jasný motiv

Hlavní důvod pro bezmeznou víru je ale podle odborníků psychologický a souvisí se selektivním vnímáním a kognitivní disonancí. Zjednodušeně řečeno: veškeré následné důkazy a informace jsou poměřovány (a to i nevědomě) různým metrem, podle toho, zda podporují či vyvracejí předem vytyčený názor. Pěknou ukázkou je film Loose Change, jehož autoři jsou dokumentaristům BBC schopni přiznat, že řada důkazů v prvním filmu neodpovídala realitě, ale že to nic nemění na tom, co chtěli dokázat. Jsou přesvědčeni, že důkazy existují a že je najdou, když budou pečlivě odmítat "informace podvržené", tedy ty, které s jejich závěry nesouhlasí.

Má diskuse cenu?

Podle profesora Abolhassana Astaneha nemá obvykle racionální diskuse o konspiračních teoriích žádný výsledek. "Konspirátoři jsou nesmírně zanícení. Poté, co jim důkladně ukážete, že jejich konkrétní teorie zkrátka nemůže v žádném případě odpovídat faktům, jen obrátí a přijdou s novou, která podporuje jejich původní záměr. Je to kruhová diskuse bez konce."

Konspirační teorie dávají zastáncům jasný návod pro výklad jinak složitého postmoderního světa. Je téměř nemožné vyvrátit je racionálními argumenty, povyšují selektivní vnímání na umění.

Dalším motivem může být zbavení se zodpovědnosti: pokud jsou zde ohromné skryté organizace ovládající náš život a každý jeho aspekt, znamená to, že jsme méně zodpovědni za to, co děláme my. V postmoderním světě, kde už žádné velké příběhy nepůsobí tak silně jako před několika staletími, je víra ve velkou konspiraci svým způsobem přitažlivá a úlevná. Jde o příběh, který připisuje jasný smysl událostem, které jinak smysl nedávají.

"Žijeme ve světě plném úzkosti. A myslím, že hlavním důvodem této úzkosti je, že nevíme, komu důvěřovat a v co věřit," říká scenárista Frank Spotnitz. "Je velmi přitažlivé přijmout nějakou velkou konspirační teorii, protože je to jako kouzelný klíč, který všechny ty kousky slepí dohromady. Otevře dveře a vy najednou víte: aha, tak tohle se děje. Ještě že to vím. Taková úleva. Úzkost kupodivu poleví. A nezáleží na tom, jak podivná nebo znepokojivá ta konspirační teorie je. I tak je to jasná odpověď ve světě, který mnoho jasných odpovědí nenabízí."

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.