Tim Berners-Lee byl fyzik a jako každý jiný vědec intenzivně pracoval s informacemi. Jejich vyhledávání na internetu bylo poměrně nepraktické – každý server byl víceméně samostatným informačním ostrovem, se svojí leckdy specifickou sadou instrukcí a příkazů, kterými se na něm dalo vyhledávat a třídit. Každé připojení k němu vyžadovalo login.
Používat takovýto systém vyhledávání bylo sice nepoměrně komfortnější, efektivnější a bohatší než listování v kartotéce, nicméně stále dosti neohrabané. Tim Berners-Lee proto přemýšlel o způsobu, jak informace zpřístupnit a nabídnout celé vědecké komunitě a veřejnosti.
WWW
Vznikl tak projekt World Wide Web – WWW. Hlavními novinkami byla kombinace grafického a textového rozhraní, hypertextové odkazy a možnost vyhledávat klíčovými slovy. Jednotlivé servery byly zastřešeny touto virtuální vrstvou a dalo se v nich vyhledávat současně.
Osudový den nastal právě 6.8.1991. Tim Berners-Lee zaslal svůj projekt společnosti Usenet. Původní znění dopisu si můžete přečíst zde.
Mozaika informací
První webový browser pro platformu PC spatřil světlo světa v dubnu 1993, vytvořil ho Marc Anderseen z National Center for Supercomputing Applications a jmenoval se Mosaic.
Thanks Tim!
Kam až projekt WWW došel vidíte sami, dokonce zatímco čtete tento článek. Život lidí ovlivnil tak, jako málokterý vynález. Siru Timu Bernersovi-Lee za to patří velký dík.
Hlavní mezníky internetu před WWW
Historie Internetu se patrně začala psát již v roce 1961, kdy Dr. Leonard Kleinrock z MIT představil světu technologii výměny datových paketů. Další mezník, který považuje za vznik internetu patrně nejvíce lidí, byl rok 1969. Tehdy vznikl Advanced Research Project Agency Network (ARPANET) na základě úkolu od amerického Ministerstva obrany. To chtělo mít navrženou komunikační síť, která by přežila i jaderný útok. Jinými slovy měl být zbytek sítě funkční, i pokud by byl zničen některý či některé z hlavních uzlů. Tehdy také prošla první zpráva, která zněla: „Are You receving this? (Dostali jste to?)“.
Sedmdesátá léta pak pro ARPANET znamenala pomalé prorůstání i do nevojenských sfér. Vznikl e-mail a osobní elektronické poštovní schránky.
Pak přišla léta osmdesátá, to již ARPANET „nakazil“ mnoho univerzit a počet připojených počítačů se začal počítat na stovky. A tak se stalo, že současný komunikační protokol NCP začínal být poněkud těsný. Přesto proběhlo mnoho debat, než se tvůrcům nového protokolu (TCP/IP) podařilo jej prosadit. A tak se 1.ledna 1983 ARPANET přehodil výhybku a vydal se po kolejích TCP/IP vstříc zářivé budoucnosti.
