Trojrozměrný obraz z televizoru již dávno není takový hit jako při svém uvedení na trh. Jedním z důvodů, proč již není tak přijímaný je potřeba využívat speciální brýle, bez kterých se trojrozměrný vjem neukáže.
Výrobci zkoušeli různé technologie, které by dokázaly přinést 3D obraz bez brýlí, ale ty byly závislé na tom, aby divák seděl na určitém místě. I jedna z nejdotaženějších variant, model ZL2 od Toshiby, skončil v propadlišti technických dějin současně s odprodáním celé televizní divize společnosti Compal Electronics. V prosinci roku 2012 jsme „Glasses-free 3D“ exkluzivně otestovali.
Podobný nápad využili v Massachusettském technologickém institutu (MIT), konkrétně v laboratoři počítačových věd a umělé inteligence, pro prototyp tzv. 3D kina. Ve spolupráci s Weiszmannovým vědeckým ústavem v Izraeli tak připravili technologii, která používá komplexní uspořádání čoček a zrcátek k tomu, aby se vytvořil stanovený počet paralax, které umožní poslat mírně odlišnou sadu pixelů ke každému oku diváka, aby byl vytvořen stereoskopický 3D vjem. Právě proto je novinka určena pro kina, kde mohou být tyto „paprsky“ směřovány podle umístění sedadel.
Zatím je vše ve fázi prototypu, takže reálného nasazení se můžeme dočkat až za několik let, pokud tedy vůbec.
Více z rubriky Krátké zprávy ZDE.
