Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Schovávali výbušniny pro české povstalce. Policejní pyrotechnici slaví 75 let

aktualizováno 
První policejní pyrotechnická skupina vznikla na našem území už v roce 1939. Odklízela i následky náletů Spojenců a upotřebitelné výbušniny její členové uchovávali pro potřeby povstání proti nacistickým okupantům.

Munice zajištěná 9 května 1945 v Brně. | foto: Pyrotechnická služba Policie ČR

Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla po první světové válce zároveň se vznikem samostatného československého státu. V rámci státních policejních úřadů ani u četnického sboru však nepůsobil žádný pyrotechnik, a proto související činnosti zajišťovali výhradně vojenští pyrotechnici s různou odborností.

Fotogalerie

Prvním velitelem pyrotechnické skupiny se prvního června 1939 stal podplukovník František Nezdara. Už v roce 1941 však odešel do výslužby a vedení pyrotechnické skupiny převzal administrativní komisař RNDr. Miloš Jašek, který byl pro svoji činnost v odbojové skupině Blaník zatčen gestapem a v roce 1944 popraven v Praze na Pankráci.

Smyslem zapojení pyrotechniků pražského policejního ředitelství do činnosti odbojové skupiny Blaník bylo shromažďovat zbraně, munici a výbušniny, které byly určeny ke zničení, pro potřeby jejich použití proti okupantům či při osvobozovacích akcích. V tu dobu se na výkonu pyrotechnických činností podílel společně s pyrotechnikem, obvodním kriminálním inspektorem Antonínem Dlouhým, také pyrotechnik kancelářský oficiál Bohumil Florián.

První pyrotechnici

Systematicky vykonávaná pyrotechnická činnost v rezortu ministerstva vnitra byla zahájena až na základě výnosu Zemského úřadu v Praze ze dne 1. června 1939 pod číslem 26833/Pres., kdy byla při policejním ředitelství v Praze vytvořena pyrotechnická skupina, pod vedením podplukovníka Františka Nezdary. K pražskému policejnímu ředitelství byl ministerstvem národní obrany dnem 1. června 1939 převelen pyrotechnik dělostřeleckého pluku v Hradci Králové Antonín Dlouhý.

Činnost pyrotechnické skupiny byla dále upravena výnosem ministerstva vnitra č.j. 77505/Pres. ze dne 29. prosince 1939 a spočívala zejména v kontrolách skladů výbušnin a v operativním obhospodařování podniků nakládajících s výbušninami, dále v likvidaci výbušných předmětů a ve spolupráci při vyšetřování případů, u nichž došlo k použití výbušnin při trestné činnosti.

Už v roce 1945 měla nová organizace více než napilno. Už na jaře vyhledali a zničili:

  • 278 zápalných leteckých pum INC,
  • 4 zápalné letecké pumy INC 30 LB,
  • 177 různých tříštivých leteckých pum,
  • 33 trhavých pum GP 250 – 1000 LB.

Odborníci pyrotechnické skupiny pražského policejního ředitelství také likvidovali nalezené letecké pumy po náletech na Kolín, Kralupy, Běchovice, Semily, Most a další místa.

Výbušniny pro povstalce

Munice a výbušniny schopné převozu byly sváženy do policejního muničního skladu v Hostivicích u Prahy. Přitom policejní pyrotechnici uchovávali upotřebitelné trhaviny, které jim německé úřady předávaly ke zničení, a kromě toho uschovávali i získané náplně leteckých pum pro jejich použití při povstání proti okupantům.

Pracovní nasazení si bohužel vyžádalo i první oběti, když 10. května 1945 v Hradištku nedaleko Prahy usmrtil výbuch minové nástrahy policejního pyrotechnika Bohumila Floriána při odminování německého muničního skladu.

Florián byl jedním z členů revoluční bojové jednotky s názvem Československá národní lidobrana, která vznikla na pražském policejním ředitelství 5. května 1945.

Vzhledem k velkému množství munice, která se na našem území po druhé světové válce nacházela, byla pyrotechnická skupina bývalého pražského policejního ředitelství, do níž se na základě výzvy v rozhlase vrátil penzionovaný podplukovník Nezdara, posílena o vojenské pyrotechniky majora Vitouška a štábního kapitána Hucla, kteří vypomáhali při likvidaci munice.

Tragický kurz

Kvůli nedostatku pyrotechniků probíhal v září roku 1945 v Hostivicích u Prahy armádní pyrotechnický kurz, při kterém došlo 13. září 1945 k tragické události, kdy během výuky došlo k výbuchu a zahynulo 14 frekventantů kurzu a sedm jich bylo velmi těžce zraněno. I přes tuto tragickou událost se postupně podařilo získat dobrovolníky pro práci pyrotechniků, kteří následně prováděli pyrotechnickou činnost v rámci Československa, kterou prováděli nejen pyrotechnici Sboru národní bezpečnosti (SNB), ale i pyrotechnici vojenští.

Ničení válečné munice Znojmo - 23 8 1946.

Ničení válečné munice Znojmo - 23 8 1946.

Oběti na životech v souvislosti s válečnou municí a její likvidací přinesli rovněž příslušníci bezpečnostních složek. Dne 27. června 1945 zahynul při výbuchu granátu četnický závodčí Josef Hrouda. Dne 9. července 1945 zemřel při zneškodňování min v Jindřichově v okrese Opava štábní strážmistr SNB Josef Roubal. Dne 20. července 1945 byl usmrcen při manipulaci s granátem střelec SNB Miroslav Ledvina. A při zneškodňování munice u obce Křečovice v okrese Benešov zahynul 21. srpna 1945 střelec SNB Miroslav Zelený.

Organizací výkonu pyrotechnické služby v rezortu ministerstva vnitra byla pověřena Kriminální ústředna v Praze. Policejní pyrotechnici provedli od roku 1939 do října roku 1947 přes 5 800 nejrůznějších pyrotechnických zákroků a úkonů včetně expertiz, což je úctyhodné.

Připomenutí:

Od roku 1918 na našem území v souvislosti s pyrotechnickou problematikou zahynula řada příslušníků bezpečnostních složek, včetně gestapem zatčeného a pro odbojovou činnost popraveného RNDr. Miloše Jaška,

Všem patří vzpomínka a poděkování za jejich činnost, kterou zaplatili vlastním životem.

Pro nedostatek pyrotechniků v rezortu ministerstva vnitra bylo v roce 1948 rozhodnuto, že v rámci celého SNB budou zřízena místa odborných pyrotechniků. Z tohoto důvodu byl v říjnu roku 1949 ve vojenské vysoké škole v Martině zahájen první kurz pro pyrotechniky ministerstva vnitra, kdy tito pyrotechnici následně v lednu roku 1950 prošli specializovaným školením pro potřeby kriminální služby, a to s ohledem na množící se případy zneužívání výbušnin při páchání trestné činnosti.

Zároveň byl výnosem ministerstva vnitra č. 231/13-1-BP/6 ze dne 27. srpna 1949 upraven výkon Pyrotechnické služby SNB, byla vymezena působnost a úkoly pyrotechniků. Od této doby je výkon pyrotechnických činností mimo vojenské objekty zajišťován nepřetržitě pyrotechniky SNB.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britský král Jiří V.
Před 100 lety si britští králové začali říkat Windsorové

VIDEO V konfliktu bratranců, jak se dá s nadsázkou nazvat 1. světová válka, šlo většině evropských monarchií o přežití. Část z nich po konfliktu opravdu zanikla. O...  celý článek

Londýnský požární člun Massey Shaw, návrat do domovské stanice po operaci Dynamo
Statisíce lidí čekaly na plážích na záchranu. Přijely pro ně stovky lodí

Úspěšnou evakuaci statisíců vojáků od Dunkerque můžeme označit za vítězství ustupujících. Byla to síla, která by Britům přišla vhod, pokud by Hitler nějakým...  celý článek

Válečná loterie: před 100 lety určili v USA pořadí odvodů
Válečná loterie: před 100 lety určili v USA pořadí odvodů

VIDEO Před 100 lety se v americkém senátu uskutečnilo důležité losování. To určilo, v jakém pořadí přijdou muži k lékařské prohlídce před nástupem do armády....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.