INFOGRAFIKA
Co a proč vidíme
FOTOSERIÁL
Průběh přechodu
Unikátní fotografie pořídila hvězdárna v Hradci Králové.
Pro astronomy to byl učiněný svátek. Přechod Venuše přes Slunce totiž dosud nikdo z žijících obyvatel naší planety neviděl a lidé budou ojedinělý jev pozorovat teprve popáté v historii.
"Poslední pozorování proběhlo v roce 1882. Venuše projde přes Slunce vždy dvakrát za osm let a potom až po sto dvaceti letech. Lidé ji tedy před Sluncem mohou vidět nejvýš dvakrát za život," vysvětlil astronom hvězdárny v Hradci Králové Jan Veselý.
Pozorovat mohl každý, kdo měl filtr
S vhodným vybavením lze jev sledovat i pouhým okem. K tomu je však třeba kvalitní svářecí filtr. Jinak je samozřejmě lepší dívat se dalekohledem nebo přímo z hvězdárny. Třeba v Hradci Králové nebo v Úpici. Jeden dalekohled je dokonce i na hradeckém Velkém náměstí.
"Pozorování přes disketu nebo CD disk je nebezpečné, protože málo pohlcují sluneční svit. Filtry lze koupit buď na hradecké hvězdárně, nebo v informačních centrech na Velkém náměstí a na Gočárově třídě. Při sledování dalekohledem se jev promítá například na přiložený papír," řekl Veselý a varoval, že při přímém pohledu dalekohledem na Slunce může člověk přijít o zrak.
Úkaz pomůže změřit vzdálenost
Pro astronomy měl v minulosti přechod Venuše přes Slunce velký význam. "Díky tomuto úkazu dokázali poprvé přesně spočítat vzdálenost Venuše od Země a z toho určit, jak daleko je Slunce. Do té doby to nikdo přesně nevěděl," řekl Veselý.
I tentokrát tisíce astronomů, profesionálních i amatérských, dělaly podobná měření. Údaje z celého světa pomohou zpřesnit dosud známé údaje.
Venuše jako kapka
Nejzajímavějším momentem přechodu Venuše přes sluneční kotouč byla jeho úvodní a závěrečná fáze, tedy chvíle, kdy se planeta "dotknula" Slunce. V ten okamžik dostala nakrátko tvar kapky.
Je to jen optický klam a velmi ztěžuje pozorovatelům přesné určení časových okamžiků vstupu a výstupu ze Slunce, které jsou zásadní pro měření vzdáleností. Efekt trvá jen několik sekund.
Venuše se v úterý dotknula slunečního kotouče deset minut před půl osmou ráno a opustila ho v sedm minut před půl druhou odpoledne. Hvězdárny se zájemcům otevřely v sedm hodin.
V Praze mohli lidé přijít například do Štefánikovy hvězdárny na Petříně, kde jim bylo k dispozici pět dalekohledů. Projekci vzácného úkazu připravili v planetáriu v Královské oboře a v Národním technickém muzeu.
 Dvaasedmdesátiletý fanda astronomie Ranjit Sinha sleduje v Kalkatě mimořádný úkaz na obloze - přechod Venuše přes Slunce. (8. června 2004) |
 Přechod Venuše přes Slunce sledovali lidé i na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. (8. června 2004) |
 Astronomové přivítali na hvězdárnách po celém Česku návštěvníky, kteří chtěli vidět přechod Venuše přes Slunce. (8. června 2004) |
 Venuše se dotkla Slunce v levé části obrázku. (8. června 2004 čas 7:29 SELČ) |
