Rozvoj multimediálních funkcí a rychlé datové přenosy kladou v mobilních telefonech velké nároky na spotřebu energie. Mobilní svět navíc obchází další potenciální katalyzátor jeho růstu v podobě digitálního vysílání, ať už jako rádio nebo televize. Korea plánuje spustit komerční provoz DMB (Digitial Multimedia nebo někdy také Mobile Broadcasting) na květen letošního roku. Evropský standard digitálního mobilního vysílání nabyl konkrétní podobu v listopadu, když evropský telekomunikační institut ETSI přijal DVB-H (Digital Video Broadcast – Handheld) vyvinutý společností Nokia.
Současné baterie přitom dokáží zajistit jen něco okolo dvou hodin příjmu digitálního vysílání a to nebereme v úvahu, že by si uživatel také s telefonem rád zavolal a nafotil pár snímků nebo natočil krátké video. Výrobce pasivních komponentů pro mobilní telefony NEC Tokin uvádí, že má-li si uživatel vychutnat dvě hodiny digitálního vysílání a přitom využívat mobil stejně jako dnes, bude nutné kapacitu baterií minimálně zdvojnásobit.
Výdrž telefonu je přitom tradičně jednou z nejdůležitějších priorit při jeho nákupu, ale doba telefonům s velkou výdrží příliš nepřeje. Nejednoho čerstvého majitele chytrého telefonu zarazila skutečnost, že mu například Symbianový model vydržel po velké zátěži jen jediný den. Servis přitom nemusí žádnou závadu najít a majiteli nezbývá, než se s takovým handicapem smířit. U běžných telefonů s menšími displeji se malá výdrž tolik neprojevuje, výrobci se naučili s energií šetřit. Několik desítek minut digitálního vysílání, podpora Wi-Fi nebo třeba miniaturní harddisky ovšem mohou s odběrem mobilního zařízení v budoucnu značně zamávat, a tak nezbývá, než se začít poohlížet po jiných zdrojích energie.
3G telefon pro síť FOMA japonského operátora NTT DoCoMo. Zdroj: NTT DoCoMo
Jsou to dva roky, co odborné studie předpovídaly, že během roku 2004 zdomácní v mobilních zařízeních všeho druhu palivové články plněné například metanolem. Malá ampulka, která dokáže zásobovat telefon energií třeba celý měsíc, vypadala jako sen všech mobilních uživatelů. Oslavy nového roku už snad odezněly v uších i největším pijanům a kromě prototypu operátora NTT DoCoMo jsou bohužel palivové články stále v nedohlednu. Z jejich rozšířením jsou dnes zástupci z tohoto odvětví opatrnější a jako reálný termín jejich komerčního rozšíření udávají rok 2007.
Palivové články ovšem čeká ještě strastiplná cesta. V první řadě jsou zde zábrany ryze praktického charakteru, které souvisí s distribucí jejich náplní. Elektrická zásuvka vede do každého domu, ale palivové články je nutné občas někde dotankovat. V mnoha zemích mohou přitom tyto látky prodávat jen obchody se speciálním povolením. Další legislativní bariéry vytváří smršť zákonů v oblasti boje proti terorismu. Pokud například nemůžete vstoupit na palubu letadla se zapalovačem nebo parfémem, těžko dnes budete někomu obhajovat metanolovou náplň telefonu. Před komerčním uvedením technologie je tak potřeba vytvořit mezinárodně uznávané bezpečné standardy palivových článků, které mohou výrobci začít licencovat.
Současné prototypy palivových článků od výrobců Fujitsu, Toshiba a Hitachi. Zdroj: NE Asia
Další porodní bolestí palivových článků jsou jejich rozměry. Prototyp operátora NTT DoCoMo s externím palivovým článkem od společnosti Fujitsu Laboratories má daleko k modelům, jaké jsou spotřebitelé ochotni kupovat. Pro jejich úspěch by bylo zapotřebí, aby se velikost palivových článků zmenšila na rozměry stávajících baterií.
Cílem výrobců palivových článků tak v tuto chvíli není přivést co nejrychleji tuto technologii na trh, ale vytvořit zázemí pro její rychlé nasazení v okamžiku, kdy bude nezbytně potřeba. „Nevidíme smysl ve snaze urychlit komercializaci palivových článků, dokud nebudou představovat životaschopný business,“ uvedla jedna ze zainteresovaných firem pro server Nikkei Electronics Asia. Tento přístup samozřejmě dává smysl, protože výdrž mobilních zařízení se v tuto chvíli pohybuje na relativně přijatelné úrovni.
Nároky na energii nejspíš porostou rychleji než kapacita Li-ion baterií. Zdroj: NE Asia
Díky novým technologiím se spotřeba neustále snižuje a kapacita Li-ion baterií roste každým rokem přibližně o 5 až 10 procent při zachování stejného objemu. V roce 2010 by tak mohla být kapacita Li-ion baterie "dnešních" rozměrů přibližně dvojnásobná. Dokud tedy nebude existovat mobilní zařízení, které se bez palivových článků už neobejde, těžko budou výrobci překonávat všechny legislativní překážky a investovat do prosazování nové technologie.
Princip fungování palivového článku si můžete prohlédnout na stránkách FuelCellWorks.com (formát MPG, 7 MB).
Z přiloženého grafu je jasné, že mají-li v běžných mobilech zdomácnět miniaturní harddisky, Wi-Fi nebo právě digitální televize, Li-ion baterie hned tak stačit nebudou. Rozhodnou-li se výrobci vybavit mobily po digitálních fototaparátech a MP3 o další funkce, které nás zákazníky přesvědčí o jejich výměně, nezbude jim nic jiného, než najít nový zdroj elektrické energie.
