Himálajské pohoří zmizí během tří hodin. Řeky se vypaří. Amazonské deštné pralesy shoří. Během měsíce se vypaří i oceány. Jak říkají sami autoři experimentu na serveru YouTube: „Země se stane Hvězdou smrti....“
Autoři simulovali srážku Země s meteoritem o průměru 230 km, což odpovídá šířce 7. největšího ostrova světa - Honšú.
Konec Země
Srážka se odehraje 3 000 km jižně od Japonska. Meteorit se k zeměkouli přiřítí rychlostí 70 000 km/h. Ihned po nárazu dojde k odloupnutí zemské kůry, jejíž části budou vymrštěny do výšky přesahující 1000 km. Tyto obrovské kusy horniny posléze začnou dopadat zpět na zem jako všeničící kamenný déšť. Japonsko přestane existovat téměř okamžitě.
Průměr kráteru, který meteorit vytvoří, bude přibližně 4000 km (tj. cca devětkrát více, než měří Česká republika od východu na západ). Uvnitř kráteru, který bude mít na výšku sedm kilometrů, vznikne žhavá láva o hmotnosti milionů tun. Během tří hodin se tato nepředstavitelně žhavá hmota dovalí do himálajského pohoří. Himálaj zmizí ze zemského povrchu.
Zvedne se ohnivý vítr o teplotě 4000 stupňů Celsia a rychlosti 300 m/s. Začne se vypařovat všechna voda. Sníh roztaje i v těch nejvyšších polohách. Ještě v den srážky láva doteče do amazonského pralesa, který v okamžiku shoří. Během měsíce se vypaří i ty nejhlubší oceány. Země se stane místem neslučujícím se s životem.
Přehrajte si video:
Video naleznete na YouTube zde.
Je něco takového možné?
Nedávno jsme vás informovali o obavách vědců, kteří objevili asteroid hrozící střetem se Zemí. Jde podle nich o největší momentálně známý kosmický objekt, který by se s naší planetou teoreticky mohl v tomto století srazit, a to už za dva roky. Pravděpodobnost, že se tak stane, je ale jen jedna ku šesti milionům (více zde...).
Ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Marcel Grün však i přes malou pravděpodobnost srážky nabádá k ostražitosti. "Přibližně stovka impaktních kráterů mladších než 200 milionů let svědčí o tom, že takové nebezpečí tady s námi zůstává, nicméně lidé měli dosud mimořádné štěstí. Jenže spoléhat se jen na štěstí by nebylo rozumné. Dinosauři neměli astronomii ani kosmonautiku. Nenechme se ukolébat tím, že to zatím vždy dobře dopadlo - že totiž na nás nic hrozivého nedopadlo. Využijme své inteligence k tomu, aby náš svět předčasně neskočil. Zatím máme ještě čas," říká Grün.
"Větší tělesa, která se pohybují v okolí Země nazýváme planetkami (=asteroidy). Většina se jich nachází v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Z blízkozemních planetek je největší (1036) Ganymed, veliký asi 31 km (jde o odhadovaný rozměr). Zvláštní kategorii pak tvoří tzv. potenciálně hazardní asteroidy (PHA), které se přibližují Zemi natolik, že nelze zcela vyloučit budoucí srážku," komentuje pravděpodobnost katastrofy astronom Jan Veselý z Hvězdárny a planetaria Hradec Králové.
K samotnému filmu Grün dodává: "Je to působivá simulace, předpokládající hypotetickou srážku s obří planetkou o rozměru ostrova Honšú. Tak velké planetky naštěstí na kolizních drahách v současnosti nejsou. Už desetkrát menší objekt by ale zničil vše živé na této planetě. Dinosauři zřejmě doplatili na srážku s objektem o průměru pouze cca 10 km, i když se spekuluje, že šlo o dva po sobě následující různě velké impakty do různých míst," doplňuje Grün.
"Těleso, které pravděpodobně vyhubilo dinosaury, se se Zemí srazí průměrně jednou za 100 milionů let," konstatuje Veselý. "Za globálně nebezpečná se považují tělesa s průměrem minimálně 1 km a ta se se Zemí potkávají jednou za několik stovek tisíc až milion let," upřesňuje astronom.
Zvyšuje se pravděpodobnost srážky?
Podle množství varujících zpráv v médiích by se mohlo zdát, že pravděpodobnost srážky cizího tělesa se Zemí se neustále zvyšuje. Vypadá to, jakoby asteroidy nasměrované na naši Zemi neustále přibývaly. Není to však pravda. Neustále se totiž zlepšuje pozorovací technika a astronomové jsou schopni objevovat i maličká blízkozemní tělesa, která by se mohla se zeměkoulí srazit.
"Pravděpodobnost srážky Země s asteroidem se tedy za posledních několik let vůbec nezměnila, mluví se o ní podstatně častěji právě proto, že astronomové tyto asteroidy podstatně častěji objevují," říká Veselý.
"Do provozu bylo uvedeno několik systémů (LINEAR, LONEOS, Catalina, Spacewatch), které pomocí středně velkých teleskopů (průměr okolo 1 metru), automaticky pročesávají oblohu a hledají asteroidy, mezi nimi i ty, které jsou potenciálně hazardní, " popisuje systém monitorování Veselý.
Mezi nejznámější vyhledávací automaty patří například i český teleskop KLENOT, který provozují astronomové z kleťské observatoře.
Srážka v roce 2029
Nedávno objevený asteroid Apophis se k Zemi těsně přiblíží v roce 2029, ale pravděpodobnost srážky je přibližně 1:6000 (více zde...) "Podle současných poznatků o jeho dráze, asteroid Zemi skoro určitě mine," říká Veselý. "Kvůli nejistotě v určení dráhy a jejích poruch vlivem dalších těles, však slůvko skoro představuje jakousi mizivou pravděpodobnost, že ke srážce může dojít někdy ve vzdálenější budoucnosti," dodává astronom.
Konec Země
Seznam potenciálně nebezpečných těles naleznete na těchto stánkách nebo na těchto stránkách. Česky si můžete o nebezpečných objektech dočíst na stránkách kleťských hvězdářů.
