Předpověď je částečně založena na velké solární bouři, která v roce 1859 vyzkratovala telegrafní dráty v USA i v Evropě a způsobila rozsáhlé požáry. Tato bouře byla možná nejhorší za posledních 200 let, uvádí studie a varuje, že s nástupem moderních rozvaděčů a satelitů je v sázce ještě mnohem víc.
"Dočasné zopakování událostí z roku 1859 by mohlo způsobit podstatně rozsáhlejší - a pravděpodobně katastrofičtější - společenské a ekonomické výpadky," uvádějí vědci.
Když je Slunce v aktivní fázi svého jedenáctiletého cyklu, může rozpoutat silné magnetické bouře, které vyřadí z provozu satelity, ohrozí bezpečnost astronautů a naruší dokonce i komunikační systémy na Zemi. Nejhorší bouře mohou vyřadit rozvodné sítě vyvoláním proudu, který roztaví transformátory.
V zajetí domino efektu
Moderní elektrické rozvaděče jsou tak vzájemně propojené, že velká vesmírná bouře takového druhu, který se dá čekat zhruba jednou za století, může spustit kaskádu výpadků v domino efektu postihujícím celé USA. Jen tam by se bez proudu ocitlo nejméně 130 milionů lidí. Takhle rozsáhlé výpadky, jakkoli jsou považovány za výjimečnou možnost, by postihly další životně důležité systémy.
"Dopady by byly cítit na vzájemně závislé infrastruktuře, například distribuce pitné vody by byla zasažena v řádu několika hodin a rychle se kazící potraviny a léky by byly ztraceny během 12 až 24 hodin. Ihned by bylo postiženo topení či klimatizace, odpadní systémy, telefonní služby, doprava, doplňování paliv a tak dále," uvádí zpráva.
Oprava výpadků by trvala měsíce. Banky by mohly být uzavřeny a obchodování s jinými státy by se mohlo zastavit.
Ukázka z hraného dokumentu Solární bouře stanice Discovery
"Potíže by měly pohotovostní služby a ztraceno by mohlo být řízení a kontrola," píší vědci vedení Danielem Bakerem, ředitelem Laboratoře pro atmosférickou a vesmírnou fyziku Coloradské univerzity v Boulderu.
"Ať už by to byly pozemní katastrofy nebo extrémní výkyvy vesmírného 'počasí', důsledky by byly zničující pro moderní společnosti, které závisejí bezpočtem způsobů na moderních technologických systémech," dodává Baker v prohlášení zveřejněném současně se zprávou.
Vědci se snaží Slunci lépe porozumět
I v moderní době už vědci zaznamenali citelné dopady slunečních bouří. V roce 1989 v důsledku jedné z nich vypadla elektřina v celém kanadském Québeku. V roce 2003 deset velkých slunečních erupcí během dvoutýdenního období vyřadilo z provozu dvě družice kolem Země a poškodilo zařízení na palubě Mars orbiteru.
"Slunce je nepochybně životadárnou krví Země," říká Richard Fisher z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). "Abychom zmírnili možné dopady na bezpečnost veřejnosti, je pro nás životně důležité, abychom lépe pochopili extrémní vesmírné události způsobené aktivitou Slunce."
"Sluneční bouře mohou produkovat elektromagnetické pole, které do drátů přivede extrémní proud, vyřadí z provozu elektrické vedení, způsobí všeobecné výpadky proudu a zasáhne komunikační kabely podporující internet," dodává zpráva.
"Nepříznivé vesmírné počasí také produkuje sluneční energetické částice a způsobuje posuny v zemských radiačních pásech, což může poškodit družice používané pro komerční komunikaci, pro GPS a pro předpovídání počasí."
Vědci se především snaží zlepšit své schopnosti v předpovídání těchto bouří. Příští vrchol sluneční aktivity je očekáván kolem roku 2012. Nyní je Slunce v útlumu, ale aktivita může propuknout v kterémkoli okamžiku a nepříznivé vesmírné počasí - jak vážné, nikdo neví - může zuřit rok nebo dva před vrcholem. Někteří vědci předpokládají, že příští vrchol může přinést vážnější důsledky než kterýkoli předchozí.
"Katastrofické selhání komerční a vládní infrastruktury ve vesmíru i na Zemi může být zmírněno kampaní zvyšující informovanost veřejnosti, zlepšením zranitelné infrastruktury a vyvinutím dokonalejších metod předpovídání," uvádí zpráva. "Bez preventivních kroků či plánů může trend zvýšené závislosti učinit společnost v budoucnu zranitelnější."
