Ve středu 28. 10. 2009 se v Kennedyho kosmickém středisku na floridském Cape Canaveral tleskalo a tradičně se stříhala i kravata. Tento ceremoniál se udržuje již od samého počátku kosmických letů, kdy si po úspěšném startu kolegové z NASA své kravaty poprvé zkrátili nůžkami.
Jenže budoucnost kosmického programu Constellation, jehož cílem je návrat Američanů na Měsíc a zahájení výstavby stálé měsíční základny, zatím nijak růžově nevypadá.
Opakovaný start rakety Ares I-X, která je součástí programu Constellation, se povedl půl hodiny před definitivním uzavřením startovacího okna. Podrobnosti naleznete v článku: Test rakety Ares I-X se na druhý pokus zdařil. Podívejte se. O prvním, počasím zmařeném pokusu jsme vás informovali v článku: Start rakety Ares I-X byl zrušen. Středeční pokus má 60% šanci.
Finální podoba rakety Ares I-X nazvaná Ares I by přitom v budoucnu měla nahradit raketoplány. Jenže bude létat pouze na nízkou oběžnou dráhu. Pro lety na Měsíc bude určen model Ares V. Ten však existuje zatím jen v plánech.
Úspěšný start rakety Ares I-X 28. října 2009, půl hodiny před uzavřením startovacího okna a po opakovaných odkladech kvůli nepříznivému počasí.
Raketa není bezpečná, potřebuje vylepšit
Vyhlídky programu Constellation se dnes jeví dosti chmurně. Jak konstatovala ve své zprávě Augustinova komise, pověřená zevrubným zhodnocením stavu tohoto programu, předpokládaný start první lodi Orion v roce 2015 s lidskou posádkou na palubě je vzhledem k nedostatečnému financování nereálný.
Orion přitom měla do kosmu vynést právě raketa Ares I, která je první novou vypuštěnou raketou, kterou odborníci z NASA navrhli a vyrobili za posledních třicet let.
I když se v příštích třech letech navýší roční rozpočet NASA postupně až o tři miliardy dolarů, dá se realizovat první let Orionu se skluzem dvou let, tedy v roce 2017. Bez tohoto navýšení se však může projekt Orion zcela zastavit.
Raketa Ares 1-X na startovací rampě 39B Kennedyho kosmického střediska na floridském Cape Canaveral, 26. 10. 2009
Navíc se projekt nosné rakety Ares I proti očekávání zkomplikoval i po technické stránce. Při pozemních zkouškách motorů na brzdě se ukázalo, že vibrace způsobené jeho chodem se budou přenášet do kosmické lodi tak silně, že by mohly být dokonce nebezpečné pro zdraví posádky. O nemožnosti sledování přístrojů na palubní desce astronauty ani nemluvě.
Potlačení vibrací si vyžaduje vyvinutí speciálního otřesy tlumícího systému, který však zvýší váhu startující rakety a to se promítne do její snížené nosnosti. Proto NASA již teď musel zredukovat původně plánovanou šestičlennou posádku Orionu na pouhé čtyři osoby.
Úspěšný let rakety Ares I-X 28. 10. 2009
Návrat na Měsíc zatím nereálný
Technické problémy s nosičem Ares I vedly administrátora NASA Charlese F. Boldena ml. v polovině října k ustavení pracovní skupiny, která má za úkol zhodnotit vyhlídky na úspěšné dokončení jeho vývoje.
Bolden současně nařídil, aby pracovní skupina zvážila možnost certifikovat pro pilotované lety jiné, již existující americké nosné rakety, dosud používané pouze pro vynášení bezpilotních družic. Jde především o nosiče Atlas 5 a Delta 4, které mají podobnou nosnost jako proponovaný Ares I.
Sama o sobě nosná raketa Ares I je určena pouze pro lety na nízkou oběžnou dráhu, kam by měla být schopna dopravit užitečné zatížení v rozmezí 25 až 30 tun.
Pro lety dál, například k Měsíci, se počítalo s větší raketou Ares V. Pro tu zatím existují pouze ideové návrhy a prakticky se s její konstrukcí ještě nezačalo.
Proto jsou také odborníci přesvědčeni, že americký "návrat na Měsíc” v příštím desetiletí – tedy do roku 2020 – není reálný. Augustinova komise pověřená zevrubným zhodnocením stavu programu Constellation se přiklání k názoru, že by to bylo možné nejdříve v druhé polovině 20. let, pravděpodobně kolem roku 2027, samozřejmě za předpokladu dostatečného financování.
Je však zřejmé, že snaha o zahájení letu k Měsíci kosmonauty dalších kosmických mocností – Ruska a především Číny – může vyvinout dostatečný politický tlak, který by přesvědčil Kongres uvolnit dodatečné finanční prostředky potřebné k urychlení "měsíčního” programu.
Raketa Ares 1-X na startovací rampě
USA nebudou sedm let samostatně létat do vesmíru
Každopádně, pokud budou raketoplány vyřazeny z provozu podle plánu do konce finančního roku 2010 (Augustinova komise předpokládá, že již naplánované starty sklouznou stejně až do první poloviny roku 2011), čeká USA sedm let trvající přerušení vlastních pilotovaných letů do vesmíru.
V tomto mezidobí budou muset Američané využívat pro dopravu svých astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS ruské sojuzy. Na rok 2011 je na zajištění těchto služeb již podepsán s Federální kosmickou agenturou (Rosskosmosem) kontrakt.
Určitou naději skýtá snaha americké soukromé společnosti SpaceX, která již řadu let vyvíjí kosmickou pilotovanou loď Dragon, kterou by měla na oběžnou dráhu vynášet nosná raketa Falcon 9. Představitelé SpaceX tvrdí, že by jejich raketa i kosmická loď mohly být připraveny k prvnímu zkušebnímu letu bez posádky již v polovině roku 2010.
