Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nové sondy pomůžou předvídat erupce Slunce, které mohou ochromit svět

  14:30
Technologický pokrok dává lidstvu netušené možnosti, také ale zvyšuje jeho zranitelnost. Škody, které by nyní způsobila velká sluneční bouře, by mnohonásobně zastínily spoušť napáchanou hurikánem Katrina. Minulý týden proto NASA vypustila první z nové generace sond, které budou Slunce pozorovat.

Řez Sluncem a vizualizace velké sluneční erupce mířící k Zemi | foto: NASA

Zní to jako docela dobrý námět na katastrofický film: k Zemi se blíží ze Slunce vystřelený mrak elektricky nabitých částic. Letí překvapivě rychle, času na přípravu je málo, šíří se panika. Když dorazí, zničí družice, komunikační systémy, rozvody elektřiny...

Filmy přehánějí, to je známá věc. Ale americká Národní akademie věd v roce 2008 spočítala, že by velká sluneční bouře mohla způsobit škody dvacetkrát ničivější než hurikán Katrina (ten před pěti lety zničil infrastrukturu za 81 miliard dolarů). A od velké erupce v roce 1859, která tehdy vyřadila "jen" telegrafy, neuteklo zase tolik času.

"Nová generace" průzkumníků Slunce

Vědcům se teď dostává do ruky cenná pomoc: ve čtvrtek vypustila NASA na raketě Atlas 5 do kosmu družici Solar Dynamics Observatory. Ta bude z geosynchronní dráhy (Zemi oběhne jednou za den ve výšce 35 800 kilometrů) sledovat Slunce. Ve srovnání s předešlými družicemi obdobného poslání je ale mnohem výkonnější a vůbec předznamenává novou etapu ve zkoumání Slunce.

Vizualizace družice SDO na geosynchronní dráze kolem Země

Vizualizace družice SDO na geosynchronní dráze kolem Země (zdroj: NASA)

Přístroje SDO, první sondy z většího projektu Living with a Star, zaznamenají i dění pod povrchem Slunce. Detailní snímky jeho atmosféry zase umožní lépe chápat změny slunečních magnetických polí. Nechybí přístroj pro měření změn intenzity ultrafialového záření, které může ovlivnit klima na Zemi nebo působit výpadky radiové komunikace.

ASTRO.CZ O DRUŽICI SDO

Pomocí vědeckého vybavení družice budou astronomové zkoumat tzv. kosmické počasí a některé aspekty sluneční aktivity, jako jsou sluneční skvrny, protuberance a výrony koronální hmoty.

Během předpokládané pětileté životnosti bude observatoř studovat vznik slunečních magnetických polí, slunečního větru a slunečních erupcí. Na Zemi bude proudit každou sekundu 150 milionů bitů dat, přibližně 50krát více, než předávala jakákoliv jiná družice NASA.

Oficiální web mise SDO najdete zde.

Je nasnadě, proč se Američané právě v roce 2008 zajímali o teoretické dopady velké sluneční bouře. Slunce prochází cykly aktivity, na jejichž vrcholech se objevuje více skvrn na jeho povrchu i erupcí. Předchozí cyklus začal v roce 1996.

Cykly trvají okolo jedenácti let, i když třeba v 17. a 18. století Slunce sedmdesát let "stávkovalo" (lidé to nazvali Maunderovo minimum). Jenže v roce 2007 žádný velký nárůst aktivity Slunce nenastal a Slunce zůstává překvapivě klidné dodnes, i když se pár skvrn už objevilo.

Hrozba pro komunikaci, stanici ISS i předpověď počasí

OHROŽENÍ JE VELKÉ

"Ohrožení je mnohem větší, než třeba před deseti až dvaceti lety. Nová technika je napěchovaná citlivou elektronikou."

"Pokud jde o škody, ohrožení je mnohem větší, než třeba před deseti až dvaceti lety. Nová technika je napěchovaná elektronikou, která je na elektromagnetické záření velice citlivá," říká astronom Miloš Tichý z observatoře na Kleti.

Co konkrétně by bouře způsobila? "Jako první by to odnesly telekomunikační družice na geostacionární dráze 35 800 kilometrů nad rovníkem," vypočítává Tichý. Určitým způsobem by byla ohrožena i posádka vesmírné stanice ISS. Plášť stanice astronauty ochrání před zářením (posádka by se schovala do spojovacího tunelu u servisního modulu), problémy by ale mohly mít palubní počítače. Podle odborníka na kosmounautiku Antonína Vítka toto riziko riziko není velké, polovodičové systémy jsou radiačně odolné.

Na nízkých oběžných drahách - podobně jako ISS - ale létají meteorologické družice, klíčové pro varování před extrémy počasí. Jim kromě zničení elektroniky hrozí ještě jiná věc: atmosféra se při slunečních erupcích ohřeje a zvětší objem, přičemž družice na nízkých oběžných drahách mohou třením ztrácet rychlost. To v 70. letech uspíšilo zánik americké orbitální stanice Skylab.

Erupce může od Slunce dorazit za pár hodin

Určité postupy, jak snížit škody, pokud by už erupce zasáhla Zemi, existují. Například družice na nízké oběžné dráze by mohly kompenzovat zpomalení vzniklé třením o "nafouknutou" atmosféru díky pomocnému motoru. Ten se na družice montuje kvůli navedení do atmosféry, když skončí jejich životnost.

"Některé družice by šlo natočit tak, aby působení té erupce bylo co nejmenší - prostě by ty citlivé přístroje 'schovali'," uvažuje Tichý. Řadu pozemských přístrojů by šlo zase vypnout. Důležité ovšem je, kolik času Slunce pozemšťanům dá na přípravu.

CO SE DĚJE PŘI geomagnetické bouři

Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty, zmagnetizovaného plazmatu, které dorazí k Zemi rychleji a s větší energií, než obyčejný "sluneční vítr". Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc.

Vizualizace geomagnetické bouře

Vizualizace geomagnetické bouře (zdroj: nasa-intelligence.com)

Obvykle to trvá několik dní, než bouře dorazí k Zemi, důsledky velké erupce v roce 1859 se ale projevily za pouhých sedmnáct hodin. Odmlčely se telegrafy, nad Karibikem pozorovali polární záře a zlatokopové ve Skalistých horách začali vařit snídani v jednu hodinu ráno, protože mysleli, že svítá.

Vědci proto nyní doufají, že jim sonda SDO a další součásti projektu Living with a Star pomůžou odhalit určité vzorce v chování Slunce, které masivním erupcím předcházejí.

"Známe chemické reakce a fyzikální pochody, které na Slunci jsou, ale pak tam jsou jemné nuance způsobující skvrny a erupce. A o těch moc nevíme. Čím více budeme mít pozorovacích dat, tím lépe můžeme dělat matematické modely a pak pozorováním ověřovat jejich správnost," uzavírá Tichý.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Bitva o univerzitu. Policie udeřila na studenty

  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Rusko útočilo na ukrajinskou energetiku, poškodilo tři tepelné elektrárny

8. května 2024  7:09,  aktualizováno  7:57

Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich...

Jedenáctý nejteplejší měsíc v řadě. Duben opět trhal historické rekordy

8. května 2024  7:44

Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Podle meteorologické...

Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů

8. května 2024

Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...

Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti

8. května 2024

Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...