Nová látka patří mezi tzv. metamateriály. Výzkumné laboratoře po celém světě je s větším či menším úspěchem používají v konstrukcích nejrůznějších plášťů neviditelnosti či při výrobě umělých černých děr.
Nový materiál, o kterém jeho tvůrci tvrdí, že je "černější než čerň", je tedy jen dalším příkladem jejich využití.
Nová čerň
Metamateriály za své neobyčejné (především optické) vlastnosti vděčí rafinované vnitřní struktuře. Jde o umělé kompozity, které tvoří pravidelně uspořádané komponenty velmi nepatrných rozměrů, menších než je vlnová délka světla, s nímž reagují.
Díky tomu mohou mít například záporný index lomu světla, což znamená, že světlo lámou na opačnou stranu od kolmice, než se tomu děje v běžných přírodních materiálech. Nově vyvinutý metamateriál dostal od svých tvůrců přezdívku "nová čerň". Zdá se, že plným právem, neboť na rozdíl od tradičních černých látek, které vždy alespoň malou část dopadajícího elektromagnetického záření odrážejí, téměř všechno světlo pohltí.
Nový metamateriál najde uplatnění především ve zbrojním průmyslu; na obrázku Stealth korveta třídy Visby
Prozatím se to sice týká jen jistého rozmezí vlnových délek (infračervených), ale podle vývojářů je jen otázkou času, kdy se jeho použitelnost rozšíří na celé spektrum elektromagnetického záření.
Odráží méně než 1 procento světla
Objev mají na svědomí vědci ze státní univerzity v americkém Norfolku. Týmu pod vedením Michaila Noginova se podařilo vytvořit dokonale černý materiál zapuštěním stříbrných vláken o průměru pouhých 35 nanometrů do vrstev oxidu hlinitého (ve tvaru čtverce o hraně 1 cm) tlustých 51 mikrometrů.
Nový metamateriál vědci vyrobili ve dvou verzích. Obě se liší jen povrchovou úpravou, jedna je leštěná, druhá naopak drsná. Verze s hrubým povrchem se ale ukázala pro jejich účely vhodnější, neboť odráží mnohem méně, maximálně jedno procento dopadajícího světla.
Podle toho, co na serveru časopisu New Scientist říká Jevgenij Narimonov, který se na vývoji rovněž podílel, by měl nový metamateriál nalézt uplatnění především ve zbrojním průmyslu.
Zejména v technologiích zvaných stealth, tedy při vývoji radarem obtížně detekovatelných vojenských zařízení.
Zdroj: www.newscientist.com
