Odstřelovači jsou zvláštní kastou vojáků. Jsou vycvičeni tak, aby dokázali spolehlivě zasáhnout cíl na maximální vzdálenost. Jejich přítomnost na bojišti výrazně zvyšuje palebnou sílu vlastních jednotek a demoralizuje protivníka. Odstřelovač víc nepřátel vystraší, než zabije. Strach z toho, kdo další skončí po jediném výstřelu, svazuje nepříteli nohy. Tento článek se věnuje pouze vojenským odstřelovačům, nikoliv například policejním.
Místo dvou efektních zásahů, pět zneškodněných cílů
Odstřelit nepřítele na velkou vzdálenost není nic jednoduchého, jak z technického, tak z psychologického hlediska. Na rozdíl od obecně zažitých představ, instruktoři doporučují nemířit na hlavu, ale na trup. Má to své výhody. Cílová plocha je mnohem větší a střelba je efektivnější.
Místo dvou efektních zásahů do hlavy dokáže odstřelovač za stejnou dobu spolehlivě zneškodnit pět cílů zásahem do trupu. Z psychologického hlediska je také jednodušší mířit na "knoflík u košile", než mezi oči.
Nikdo nestojí o to, aby ho v noci pronásledovaly noční můry v podobě obličeje nepřítele, nebo nějakého lumpa, který ukládal nástražnou výbušninu, s cílem zabít vaše kolegy nebo civilisty.
Existuje samozřejmě spousta společensky a politicky korektních frází, popisujících vnitřní pocity odstřelovačů, ale podstatu vystihl jeden z nich, když na dotaz novináře CNN: "Co cítíte, když střílíte teroristy?" odpověděl suše: "Zpětný ráz."
Barrett M82A3 Odstřelovač USMC s poloautomatickou puškou Barrett M82A3. |
Z technického hlediska je přesná střelba hotová věda. Čím větší vzdálenost, tím více se projevují faktory, které lze při střelbě na 100 – 200 metrů zanedbat.
SNIPERAnglický termín sniper je odvozen od slova snipe, které v angličtině znamená "sluka". Schopnost zastřelit plachou sluku byla měřítkem dovednosti střelců v Britské Indii. V reálu vypadají odstřelovači spíš takto. Odstřelovači Royal Marines s puškami L115A1. S modernější verzí této pušky drží desátník Craig Harrison rekord zničením cíle na 2475 metrů. |
Odstřelovač musí počítat se sílou a směrem větru, s rotací střely a poklesem její dráhy, musí zahrnout opravu na teplotu a nadmořskou výšku, v horách je navíc nutné zohlednit zda střílí do svahu, nebo ze svahu. Pokud se cíl pohybuje, musí počítat i s tím, a předsadit ho.
Odchylky jsou značné. V praxi to vypadá tak, že jen málokdy se cíl nachází uprostřed nitkového kříže v hledáčku zaměřovače. Je zaznamenán případ, kdy v roce 2003 museli odstřelovači americké námořní pěchoty při střelbě na vzdálenost 860 metrů mířit 17 metrů před cíl, aby ho kvůli silnému bočnímu větru projektilem zasáhli.
Správně dýchat a správně stisknout spoušť
Důležité je správné dýchání i způsob stisknutí spouště bez toho, aby došlo ke "stržení" zbraně do strany. Nepatrná odchylka způsobí minutí cíle o decimetry, až metry. Úhlové stupně jsou příliš hrubé. Odstřelovači pracují s miliradiány nebo dílci, které nedělí kruh na 360 stupňů, ale na 6283 bezrozměrných jednotek (zaokrouhluje se na 6400, 6200 nebo 6000, podle armádního systému).
Komu by vrtalo hlavou, proč je to zrovna takovéhle šílené číslo, tak proto, že takovýmto dělením dostanete úhel, při kterém je vzdálenost mezi dvěma body rovna 1/1000 vzdálenosti z místa pozorování. Lidskou řečí: jeden dílec v zaměřovači představuje při pozorování na vzdálenost jeden kilometr přesně jeden metr.
Díky tomu je možné snadno a rychle odhadnout vzdálenost cíle, když známe jeho typickou velikost. Odstřelovač ví, že průměrný člověk je vysoký 175 cm, auto dlouhé 4,5 m, dveře v budově vysoké dva metry apod.
Dobří odstřelovači to spočítají z hlavy, slabším pomůže pátrač s tabulkou, kalkulačkou, palmtopem nebo balistickým počítačem. Někdy je v zaměřovači ještě speciální dálkoměrná stupnice.
Rekord - 505 mrtvých
Odstřelovači, tehdy zvaní ostrostřelci, se ve větší míře objevili v 18. století, kdy došlo k rozvoji pušek s drážkovanou hlavní. Tato technologie výrazně zvýšila přesnost střelby. Měřítkem dovednosti střelců v Britské Indii byla schopnost zastřelit plachou sluku. Odtud je odvozen anglický termín sniper (snipe - sluka).
Ostatně dlouhá léta se odstřelovači rekrutovali především z lovců, kteří měli dlouhodobé zkušenosti s přesnou střelbou. Jejich výcvik vyšel erár mnohem levněji, než výcvik nezkušeného nováčka. Někteří používali i vlastní pušky, na které byli zvyklí. Rukou prvních ostrostřelců padli muži, jako byl viceadmirál britského loďstva Horatio Nelson (zvítězil ve slavné bitvě u Trafalgaru) nebo Napoleonův generál Pierre David de Colbert-Chabanais. Namále měl i prezident USA George Washington.
Pohled do zaměřovače PSO-1Pohled do zaměřovače PSO-1 s dálkoměrnou stupnicí. Umístěním stupnice na typickou postavu (výška 170 cm) odečte střelec dálku a nastaví příslušnou opravu. Ve výřezu je znázorněn terč vzdálený 500 m. |
Za první světové války se objevily ve výzbroji odstřelovačů první pušky s optickými zaměřovači. V poziční válce prokázali odstřelovači svou účinnost. Všechny bojující strany vytvořili specializované školy pro jejich výcvik. Začal lov lidí podle vědeckých metod.
Druhá světová válka úlohu odstřelovačů jen potvrdila. Bojovali na všech frontách, vyzbrojeni většinou standardními puškami, na kterých byl namontovaný nanejvýš optický zaměřovač. Někdy měli k dispozici kvalitnější střelivo, ale zdaleka to nebylo pravidlem.
Základ byl kvalitní výcvik a střelecké zkušenosti. Jejich úkolem bylo vyřadit z boje "cenné cíle", důstojníky, obsluhy vysílaček, kulometčíky, obsluhy pancéřovek a jiné specialisty. V této době vznikly rekordy, které již zřejmě nebudou nikdy překonány.
Příběh sovětského poručíka Vasilije Zajceva je známý i z filmu Nepřítel před branami s Jude Lawem a Edem Harrisem v hlavních rolích. Zajcevovo závěrečné skóre bylo 243 mrtvých Němců. Ale byli jiní mistři a mistryně.
ŽENY V ROLI ODSTŘELOVAČEV sovětské armádě sloužila v roli odstřelovače více než tisícovka žen a dívek. |
Hvězdou číslo jedna byl finský desátník Simo Häyhä, Rusy přezdívaný "Bílá smrt". Simo dokázal během zimní války postřílet 505 sovětských okupantů. Přitom střílel obyčejnou puškou SAKO (sovětská puška Mosin-Nagant M28, vyráběná ve Finsku), bez puškohledu, v mrazech mezi -20 až -40oC. Na otázku, jak to dokázal, odpověděl skromně: "Cvik. Řekli mi, co mám dělat a já to dělal nejlépe, jak jsem uměl".
V řadách Wehrmachtu excelovali Rakušané. Na přesnou mušku vojína Matthäuse Hetzenauera doplatilo na východní frontě 345 Rusů.
Na straně spojenců byl Novozélanďan seržant Alfred Hulme vyznamenán Křížem královny Viktorie, když na Krétě zneškodnil 33 německých odstřelovačů.
Představa, že takové zákeřné zabíjení je čistě "chlapská záležitost" je naivní. Důkazem je více než tisícovka žen a dívek, které sloužily v sovětské armádě v roli odstřelovače. Každá z první desítky zneškodnila víc než stovku Němců.
Nejlepší z nich, hrdinka Sovětského svazu poručík Ljudmila Pavličenko postřílela 309 Němců, z toho 36 odstřelovačů. Dostalo se jí poct, které ji může závidět leckterý státník. Jako vůbec první občanku SSSR ji v Bílém domě přijal americký prezident F. D. Roosevelt s manželkou Eleanor.
Při návštěvě USA a Kanady dostala darem zbraně vyrobené speciálně pro ni. Puška Winchester je dodnes vystavena v Centrálním muzeu ozbrojených sil v Moskvě.
Od pušek k přenosným kanonům
Po druhé světové válce se začala větší pozornost věnovat přesným zbraním, které by rozšířily možnosti odstřelovačů. Postupně se staly standardem speciálně vyráběné pušky s možností individuálních úprav, včetně montáže různých typů denních nebo nočních zaměřovačů.
V dnešní době je většina konfliktů výrazně asymetrických, vedených proti povstalcům, teroristům a jiným nepravidelným ozbrojeným silám. V takových podmínkách je práce odstřelovačů neocenitelná, protože se klade důraz na co nejmenší vedlejší škody.
Při té příležitosti přišly ke slovu takzvané "protimateriálové pušky". Mají většinou ráži půl palce (12,7 mm), používají speciálně konstruovanou munici a primárně nejsou určené k zabíjení lidí. Slouží na ničení techniky.
Protimateriálová puška M82A1 ráže 12,7 mm
Filozofie jejich nasazení je prostá. Když je potřeba zastavit auto s teroristy, není ho nezbytně nutné rozstřílet na cucky. Stačí přesný zásah do bloku motoru. Výhodou je, že z živých nepřátel se dají dostat důležité informace.
Podobně lze vyřadit další cenné cíle, obrněné transportéry, nádrže paliv, radary, letadla, vrtulníky. Výhodou těchto pušek je velká průbojnost. Povstalec, který si myslí, že se dobře schoval za stromem, kamenem nebo zídkou, myslí špatně.
Tento způsob použití získává na popularitě a konstruktéři ženou výkony pušek na hranici možností. Azerbajdžánská puška Istiqlal (často nepřesně uváděná jako Istiglal) používá munici ráže 14,5 mm, původně navrženou pro protitankové pušky PTRS/PTRD.
Sovětská poloautomatická odstřelovačská puška SVDS
Náboje velké jako kojenecká láhev
Rakouská firma Steyr vyvinula pušku IWS 2000 ráže 15,2 mm se speciální podkaliberní průbojnou municí s těžkým jádrem, schopnou na 1000 metrů prostřelit 70 mm pancíř (většina bojových vozidel pěchoty, BVP/IFV, má základní pancéřování kolem 25 mm). Chorvatská puška RT-20, finská Helenius RK20 APH nebo jihoafrická Denel NTW 20 využívají kanonovou ráži 20 mm a Barrett XM109 dokonce ráži 25 mm.
Střílení z takovýchto pušek není nic pro "křehotinky". Pušky jsou dlouhé kolem 1,8 metru, váží kolem 20 kilogramů a každý náboj je velký zhruba jako kojenecká láhev. Zpětný ráz se podobá kopanci při fotbale. Střelec je po několika výstřelech unaven jako po hospodské rvačce.
Chorvatská puška RT-20Chorvatská puška RT-20 ráže 20 milimetrů patří, díky své konstrukci, ke kompaktnějším typům těžké kategorie. |
Na zabíjení stačí většinou pušky standardních ráží, i když i zde se začínají prosazovat větší kalibry kvůli menší citlivosti projektilu na vítr. Ale ne každému vyhovují pušky velké ráže. Roste počet žen věnujících se profesi odstřelovače. A ty si těžko vyberou pušku, která u některých představuje bezmála polovinu jejich tělesné hmotnosti, jakkoli je větší dostřel lákavý.
Trefil talibance na vzdálenost 2,475 kilometru
Všichni odstřelovači si vedou záznamy o zničených cílech, takže existují poměrně přesné statistiky nejlepších výkonů. Ve standardní puškové ráži je rekordmanem seržant americké armády Jim Gilliland, který dostal iráckého odstřelovače puškou M24 na 1250 metrů.
V půlpalcové kategorii drží rekord kanadský desátník Robert Furlong, který americkou puškou McMillan Tac-50 zneškodnil, během operace Anakonda, nepřátelského kulometčíka na 2430 metrů. Rozdíly mezi nejlepšími jsou marginální.
Absolutní rekord drží britský desátník Craig Harrison. V Afghánistánu dostal talibanského střelce z kulometu s pomocníkem na 2475 metrů. Střílel z britské dalekonosné pušky L115A3 municí ráže .338 Lapua Magnum (8,58 mm).
Pro představu: zhruba dva a půl kilometru je dlouhá dráha běžného letiště (Brno Tuřany 2650 m, Praha Kbely 2080 m). Při střelbě na takovou vzdálenost zasáhne projektil cíl až po více než třech sekundách letu.
I z ukořistěné pušky se dá stříletZvládnutí nepřátelských zbraní patří k výcviku elitních jednotek. Odstřelovači USMC testují ukořistěné pušky Dragunov SVD . |
Práce odstřelovače je náročná. Není to nic jiného než lov lidí. Těch "špatných". Ať se to komu líbí, nebo ne, je to tak. Odstřelovač musí být v každém okamžiku hotov připravit někoho o život, aby jiné životy chránil.
Když nezasáhne svůj cíl včas a přesně, nezemře on, ale někdo z jeho kamarádů. Tohle vědomí je pro mnohé horší, než ohrožení vlastního života.
