Na nejočekávanější fyzikální objev současnosti si budeme muset zřejmě ještě nějakou chvíli počkat. Zdá se, že údaje, které unikly minulý týden a naznačovaly objev dlouho hledaného Higgsova bosonu, neprošly první kontrolou.
Tak si to přepočítejme
Ve středisku CERN probíhala přes svátky a během tohoto týdne první nezávislá prověrka práce, která se na konci minulého týdne předčasně dostala na veřejnost (podrobnosti zde).
Jen pro připomenutí: čtyři autoři v ní uváděli, že se jim patrně podařilo objevit nečekanou anomálii ve srážkách částic na urychlovači LHC. Výsledky by mohly být vodítkem k nalezení Higgsova bosonu, tedy částice, která má hmotě dávat hmotnost. A která je také "svatým grálem" experimentální fyziky posledních zhruba dvaceti letech.
Uniklé informace ale byly obsaženy jen v předběžné interní zprávě, kterou nikdo kromě samotných autorů nekontroloval a neověřoval. V podstatě šlo o zcela nezávazný dokument, jakýsi oběžník, určený pouze pro potřeby dané skupiny.
Ten se nyní dostal do prvního kola nezávislých kontrol, jež provádí kolegové autorů z detektoru ATLAS. Její výsledky jsou sice předběžné, ale kontrola dospěla k závěru, že autoři neudělali žádnou početní chybu. Také ale poznamenala, že autoři použili zatím oficiálně neuznávané postupy při výběru dat pro samotný výpočet. Ve chvíli, kdy recenzenti sáhli po těch uznávaných, se pozorovaná anomálie zmenšila.
Další oslabení pozorovaného efektu se dostavilo ve chvíli, kdy pro kontrolu recenzenti použili údaje i z dalších pozorování srážek na LHC. Tedy když rozšířili soubor dat, na kterých sledování probíhalo.
Další neúspěch Gangu čtyř?
Zřejmě tedy šlo o planý poplach. Autory objevu, pro něž se vžil v CERN výraz "Gang čtyř" (podle vzoru z nedávné historie), nepochybně čekají ještě horké chvíle.
Oficiální trest se čekat nedá. Stále není (a těžko kdy bude) jasné, kdo údaje vlastně vypustil do světa. Navíc statut experimentu ATLAS nezná žádnou sankci za podobné úniky informací, a to přestože je v podstatě zakazuje.
I tak může experimentu ATLAS aféra pomoci, řekl už dříve Technetu Václav Vrba, vedoucí českého programu na tomto detektoru. "Právě takovéto události vás donutí přemýšlet o tom, co všechno by mohlo být špatně, a ptát se na věci, na které byste se jinak neptal," říká český fyzik. Poprask by mohl podle něj přispět k "vyladění" detektoru i samotného procesu zveřejňování výsledků.
