Technologie, na které už několik let pracuje americké ministerstvo vnitra, funguje "někde na severovýchodě Spojených států," informoval týdeník Nature. Přesnější informace úřady poskytnout nechtějí. Obávají se, že kdyby veřejnost o pokusu věděla, změnilo by to jeho výsledky. Uvádí pouze, že nejde o letiště, ale jinou lokaci, která je vhodnou obdobou rušného letištního provozu.
Roztáhněte zorničky, prosím
Automatický systém měří puls, teplotu kůže, rychlost dechu a vyhodnocuje i výraz obličeje, pohyb, roztažení zorniček a další fyzické znaky, které mají být odrazem psychického stavu.
Do jisté míry se podobá detektoru lži. Systém nazvaný FAST (Future Attribute Screening Technology, volně přeloženo "Technologie snímání známek budoucího chování") spoléhá na dálkové senzory, takže ho lze používat při běžném provozu na kontrolu poměrně velkého množství osob. Sledovaný přitom ani nemusí vědět, že ho právě někdo či spíše něco prověřuje.
V laboratořích má systém úspěšnost necelých 80 procent, uvádí ministerstvo. Odhalil čtyři pětiny figurantů, kteří okolo něj prošli a předstírali zlý úmysl. Zda a nakolik se takové zkoušky podobají skutečným podmínkám, to je těžká otázka.
Ukázat by to měly především výsledky předběžného nasazení. Ty zatím výrobce nechce komentovat. Podle firmy jde stále o součást vývoje, nikoliv už skutečné praktické nasazení. "Výsledky pořád analyzujeme a výkony stále ještě nemůžeme komentovat," řekl mluvčí ministerstva John Verrico týdeníku Nature a dodal: "Stále jde o neuzavřený experiment, zkoušky budou probíhat ještě několik měsíců."
Jako hod mincí nebo lepší?
Na výsledky čeká řada odborníků. V tuto chvíli nelze jasně říci, že by se shodovali v tom, jak účinný může podobný systém být.
V roce 2008 například zpráva pro poradenský orgán americké vlády dospěla k závěru, že "neexistují vědecké důkazy podporující myšlenku odhadování nebo určování budoucího chování, včetně úmyslů."
Jiná americká odborná zpráva z roku 2007, která hodnotila snahy o určování možného chování cestujících trénovanými profesionály, dospěla k závěru, že by si tito odborníci "stejně dobře mohli házet mincí" a výsledky by byly zhruba stejně přesné.
Americké úřady proto slibují, že jejich program bude před možným zavedením důkladně prověřen a vědci dostanou možnost se k němu vyjádřit. Praktické zkoušky v rámci vývoje, jaké se provádí teď, předběžnému schválení nepodléhají. Dají se snadno obhájit jako sběr údajů nutných k hodnocení možností technologie, nejde o "ostré" nasazení.
Technologie by mohly odvádět skutečně užitečnou práci, dodává český psycholog Jeroným Klimeš. Mohou podle něj sloužit k vytipování rizikových osob. "Nepovažoval bych je sice za schopné odhadnout budoucí úmysly, ale mohly by sledovat například lidi ve velkém stresu, a to bombový atentátník nepochybně bude," říká Jeroným Klimeš.
Český psycholog proti využití počítačového sledování osob nic nemá, pokud se ovšem nebudou používat jako závažné důkazy, které rozhodují o vině či nevině (jako dnes například detektory lži). Obává se, že by jinak snadno mohlo dojít k omylům daným omezením technologie: "Že by totiž podobné systémy umožňovaly číst úmysly, to považuji za přehnané. Mohou sloužit jenom k základní orientaci, vždyť příznaky velkého stresu se mohou vyskytovat třeba i u zamilovaných."
