Čeští badatelé vedle zmíněných projektů spolupracují třeba i na vývoji extrémně přesných atomových hodin a dalších.
ESAOrganizace pro rozvoj kosmického výzkumu a kosmických technologií byla založena v roce 1975 a vystupuje jako rovnocenný partner jiných významných vesmírných agentur, jako je americká NASA, japonská JAXA či ruská ROSCOSMOS. Česká republika ročně přispívá Evropské kosmické agentuře částkou přes 250 milionů korun. |
Česko přitom do Evropské vesmírné agentury (ESA) oficiálně vstoupilo před dvěma a půl lety, za tu dobu se čeští vědci podíleli na 39 projektech.
Akcelerometry pro měření dráhy družic
Například do projektu družic SWARM, které mají měřit geomagnetické pole Země, budou experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha dodávat takzvané akcelerometry. To je zařízení, které pomůže přesně změřit dráhy družic.
"Vývoj první generace akcelerometrů začal u nás už ve druhé polovině 80. let a dnes patří české vědecké ústavy ke světové špičce v jejich vývoji a konstrukci," upozornil Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která zprostředkovává spolupráci s ESA.
Tři družice by měly být vypuštěny příští rok, na projekt je vyhrazeno celkem 90 milionů eur (přes 2,1 miliardy korun). Za úkol budou mít měření magnetického pole Země a procesů, které se v něm odehrávají.
Doposud byly časové oscilace geomagnetického pole vypočítávány z měření prováděných pouze ze Země.
Neutrony ukáží vodík na planetách
Odborníci z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT zase pro ESA vyvíjí prototypy detektorů neutronů (termín dokončení projektu je 30.11.2011).
Ve spolupráci s Českým metrologickým institutem pak provádějí kalibraci a testování neutronových detektorů a sond. Těch, které již existují, i těch, které se zatím vyvíjejí.
Vedle toho testují účinky záření na mikrokomponenty.
"Detektory neutronů jsou základním nástrojem při hledání materiálů s vysokým obsahem vodíku, zejména vody, a uplatňují se v dálkovém planetárním průzkumu. Kromě toho neutronová měření s vysokou citlivostí v kombinaci s měřením rentgenového a gama záření slouží ke zpřesnění analýzy složení horniny, což je možné použít ke studiu povrchové geologie a evolučního vývoje planet," vysvětlil Zdeněk Vykydal z ústavu ČVUT.
Superpřesný čas
Na projektu, který se zabývá přenosem přesného času mezi pozemními stanicemi a Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, zase pracuje tým z jaderné fakulty Českého vysokého učení technického. Profesor Ivan Procházka je totiž jedním z průkopníků metody přenosu prostřednictvím laserových pulsů.
Kosmická laboratoř umístěná na stanici ISS má sloužit k testování nových typů extrémně přesných atomových hodin.
