Odborníci po dlouhé době rozvažování, dohadování se (a občas i hádání se mezi dvěma geologickými školami: "sedimentaristy" a "mineralogy") rozhodli o primárním místě přistání sondy Mars Science Laboratory. Informoval o tom server Nature News.
Na Mars se lidstvo vrátí po čtyřech letech.
Kráter Gale - místo přistání sondy Mars Science Laboratory
Půl roku ve vesmíru
Testování vozítka Curiosity
Sonda Mars Science Laboratory s vozítkem Curiosity podle plánů odstartuje raketou Atlas 541. Stane se tak 25. listopadu v odpoledních hodinách, nebo později ve startovním oknu. To trvá až do 18. prosince. Po více než půl roce ve vesmíru má sonda k Marsu dorazit na počátku srpna 2012 a poté přistát.
Vědci zvolili nový způsob přistání, které má být výrazně měkčí. Zařízení totiž stálo 2,5 miliardy dolarů (cca 42,5 mld. Kč). Vozidlo o hmotnosti 900 kg bude spuštěno ze sestupujícího jeřábu přímo na svá kola. Pojízdná laboratoř se rovnou vydá na průzkum Marsu.
Zamítnutá místa přistání (zleva údolí Mawrth, kráter Holden, kráter Eberswalde)
Výběrové řízení vyhrál kráter Gale
Ačkoliv se oficiální prohlášení vedení NASA teprve očekává, už se ví, že vozidlo přistane v kráteru Gale. Ten byl kandidátem už pro přistání Mars Exploration Rover v roce 2003, známého jako Spirit. Nakonec dostal přednost kráter Gusev. O Gale se uvažovalo i pro evropský ExoMars v druhé polovině tohoto desetiletí.
Kráter GaleVelký kráter má průměr asi 155 km a leží poblíž rozhraní s nížinou Elysium Planitia (4°36′ j.š.,137° 12 ′v.d.). |
Astronomové se domnívají, že je stár 3,5 až 3,8 miliard let. Jméno má po Walteru F. Galem, australském bankéři z první poloviny minulého století, který byl od svých 19 let nadšeným astronomem amatérem. Objevil i několik komet.
Jako geologická kronika Marsu
Čím je kráter tak pozoruhodný? Uvnitř je zajímavý pahorek, vypínající se do výšky asi 5,5 km nad severní část dna kráteru a o něco výš než jižní val. Pahorek je tvořen odkrytými vrstvami materiálu, který se ukládal v průběhu nejméně dvou miliard let. Původ nevíme přesně, ale podle specialistů jde o erodované zbytky sedimentárních vrstev, ukládaných na dně dávného jezera.
Jsme přesvědčeni, že do vrstev hornin je tu zapsána podstatná část dějin přírodních podmínek Marsu. Jako bychom se v proslulém Grand Canyon dole rozkročili, zaklonili se a pohlédli vzhůru výš, než se vypínají stěny amerického kaňonu.
"Při pohledu na vrstvy směrem nahoru, od nejstarších k nejmladším, uvidíte posloupnost změn hornin, které byly výsledkem vývoje environmentálních podmínek v minulosti," řekl v této souvislosti Ralph Milliken, geolog z JPL (Laboratoř tryskových pohonů) v kalifornské Pasadeně.
Jeho kolega Bradley Thomson z John Hopkins University poznamenává: "Kdybyste se tam postavili, měli byste vidět krásnou formaci sedimentů, vytvořenou v minulosti. Stratigrafická část je více než dvakrát vyšší než v Grand Canyon, i když není tak příkrá."
Zkoumání geologických vrstev by mělo vést k pochopení jednotlivých fází proměn planetárního klimatu, podobně jako je tomu na Zemi. A Milliken se svými kolegy se domnívají, že v nejnižších vrstvách jsou jíly, které se vyskytují ve vodním prostředí, a nad nimi jsou s nimi smíchané sulfáty.
Ty vznikají ve vlhkých podmínkách a sedimentují při vypařování vody. A ještě výše jsou vrstvy sulfátů bez příměsi jílů. Zbytek tvoří pravidelné vrstvy, neobsahující žádné minerály, které by souvisely s vodním prostředím.
Plánovaná oblast přistání Mars Science Laboratory
Nevíme, kde všude na Marsu se lze do podobné geologické kroniky "začíst", ale tohle je určitě první místo, kde jsme si jisti, že se vyskytuje celé spektrum vrstev ve zřetelně rozpoznatelném pořadí od nejstarších sedimentů až po ty nejmladší.
A je mnoho důvodů domnívat se, že geologové vybrali správně. Mezi čtyři doporučené oblasti pro Curiosity se tato zajímavá oblast Marsu "propracovala" roku 2008.
Zkoumala ji už družice Mars Global Surveyor, která svým laserovým altimetrem získala skvělé výškové profily. Mnohem více informací přinesla družice Mars Reconnaissance Orbiter. Ta vytvořila skvělé monochromatické snímky prostřednictvím kamery Imaging Science Experiment s rozlišením 6 megapixelů.
Užitečné záběry přinesla i polychromatická kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) se zrcadlovým objektivem o průměru 0,5 m. Ta pracuje v oblasti viditelného záření. V neposlední řadě byly analyzovány i údaje spektrometru CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer), který přinesl informace o povrchových minerálech.
Mars Science Laboratory dorazila na Floridu
Sonda se připravuje
Curiosity byla koncem května znovu otestována, zabalena, a pak se 23.června vydala ve speciálním kontejneru letecky nad celými Spojeným státy na Floridu.
Zvolna se chystá na podzimní start.
