Ocenění vedle prestiže přináší vědcům i roční prémii pět milionů korun po dobu šesti let. Finanční podpora má umožnit vytváření takových podmínek, v nichž badatelé mohou lépe rozvinout svůj potenciál. Letos je udělována popáté.
Za lepší světlo
Výzkumná práce skupiny Martina Hofa je založena na stálém zlepšování špičkových fluorescenčních technik. Ty se ve vědě používají v mnoha oblastech. Bez nich vědci by mohli jen těžko sledovat biochemické děje v buňkách, například činnost jednotlivých genů. Důležitost oboru podtrhuje fakt, že za objev využití nejpoužívanější fluorescenční bílkoviny (GFP) byla v roce 2008 udělena Nobelova cena za chemii.
Ale stále je to zlepšovat. Hof stojí za dvěma novými směry výzkumu v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Prvním směrem je vývoj nových fluorescenčních technik a jejich aplikace v biologických vědách. Druhý se pak zaměřuje na základní biologické otázky spojené s fosfolipidovou dvojvrstvou, relevantním modelem biologických membrán.
"Ačkoliv si většinu přístrojů sestavujeme sami, je potřeba investovat do nákupu jednotlivých komponent, například laserů, částí detektorů, optických součástek či částí mikroskopu. Takže víc než třetinu celé prémie plánujeme využít na vybavení našich laboratoří. Další finance budou použity na rozšíření našeho týmu, tedy na platy dvou až tří mladých vědců. Poslední část financí pokryje tzv. materiální položky nutné pro zajištění našeho experimentálního výzkumu," upřesňuje konkrétní využití prémie Martin Hof.
Expert na fotoniku docent Jiří Homola (vlevo) a fyzikální chemik profesor Martin Hof (vpravo) převzali 30. června v Praze ocenění Akademická prémie
Čichám, čichám lék
I druhý oceněný vědec se zabývá "vědou pro vědce", tedy zdokonalováním nástrojů poznávání. Jiří Homola se zabývá výzkumem biosenzorů, především optických, založených na "nabuzení" povrchových plasmonů (to jsou oblasti na povrchu kovů, kde se vyskytují elektrony se stejnými vlastnostmi - tedy velmi zhruba řečeno. Využít toho lze při řadě optoelektrických procesů.)
Biosenzory měří změny indexu lomu vyvolané interakcí mezi biomolekulami. Umožňují tak nejen detekovat a kvantifikovat vybrané látky, ale rovněž pozorovat v přímém přenosu interakce mezi molekulami a studovat jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi.
Biosenzory s povrchovými plasmony se proto staly důležitým nástrojem v molekulární biologii. Uplatňují se i při vývoji a charakterizaci nových léčiv.
"Finanční podpora bude využita k výzkumu fotonických nanostruktur s povrchovými plasmony pro novou generaci optických biosenzorů. Ty umožňují rychlou a extrémně citlivou detekci biologických látek, což významně napomáhá lékařské diagnostice a kontrole kvality potravin," vysvětluje Jiří Homola.
