"Mohu potvrdit, že u nás doma se často probíraly romantické a politické vztahy mezi Marií-José a mým otcem a na svou čest mohu říci, že má matka (přestože k tomu měla pochopitelné výhrady) o tom pokaždé hovořila dost otevřeně: můj otec po krátký čas udržoval s piemontskou princeznou intimní romantické vztahy, které byly později z jeho strany přerušeny," napsal v roce 1971 Romano Mussolini.
Nejmladší syn italského diktátora se s rodinným tajemstvím svěřil v dopise Antonio Terzimu, který tehdy pracoval jako zástupce šéfredaktora listu Corriere della Sera. Dokument po letech našel Terziho syn, a když jeho autentičnost potvrdila vdova po Romano Mussolinim, dopis ve středu zveřejnil italský týdeník Ozzi.
O bouřlivém soukromí fašistického diktátora už byly popsány stohy a stohy papíru, o jeho románku s poslední italskou královnou se ale dosud nevědělo. Náznaky tu však byly. Mussoliniho milenka Clara Pettaciová si do svého deníku poznamenala, že princezna se v roce 1937 pokusila Duceho neúspěšně svést.
"Marie-José přistoupila a řekla: 'Mohu?' Pak se pohnula, spadly jí šaty a ona tam stála, prakticky nahá," cituje Petacciová slova diktátora, který ji ujišťoval, že princezna ho odpuzuje a její křivky na něj prý neudělaly žádný dojem. Nyní se ale zdá, že Petacciová rivalku poněkud podcenila.
Nešťastné mnaželství
Marie-José Belgická se narodila v roce 1906 jako dcera belgického krále Alberta I. Už během jejího dětství bylo rozhodnuto, že bude provdána za člena Savojského rodu, který vládl na Apeninském poloostrově. V roce 1930 si skutečně vzala italského korunního prince Umberta.
Manželství nebylo šťastné, následník trůnu svou ženu opakovaně podváděl a údajně udržoval i homosexuální styky (mezi jeho milenci prý byl i Jean Marais či Luchino Visconti). Na rozdíl od zbytku Savojské dynastie Marie-José nikdy nepropadla fašismu.
Když v roce 1946 odstoupil zkompromitovaný vladař Viktor Emanuel III., Umberto jako jeho jediný syn usedl na trůn. Po pouhých třiatřiceti dnech jeho vlády si ale Italové v referendu odhlasovali zánik monarchie a Umberto II. si proto vysloužil přezdívku májový král.
Po vzniku republiky odešel poslední italský panovník i s ženou do exilu. Zbytek života strávili v odloučení - on v Portugalsku, kde do smrti doufal v návrat na trůn, ona ve Švýcarsku, kde také před deseti lety zemřela.
