Policisté ze skupiny případových analýz v Bruntále mají za úkol mimo jiné bojovat s internetovou kriminalitou. Práce je to těžká. Ani jeden z nich totiž nemá služební počítač připojený k internetu.
"Kolega běhá přes celou budovu na internet do oddělení obecné kriminality a pak s fleškou s daty zpět ke svému počítači. A takto lítá tam a zpět třeba hodinu," popisuje práci útvaru jeho člen Jiří Šmach.
Připojení k síti je problémem u většiny policejních útvarů. Což je v době, kdy se celý svět opřel do pirátských dat na internetu a kdy za mřížemi končí majitelé serverů s černými kopiemi hudby či filmů, velmi zvláštní. Autorská práva mají totiž na síti hájit i policisté.
MF DNES oslovila prostřednictvím policejních odborů policisty ze třicítky služeben z celé země, aby popsali své zkušenosti s připojením k internetu. Všechny reakce byly stejné. Internet nemáme, a pokud ano, tak žalostně pomalý. Nemůžeme komunikovat s úřady, jen zjištění kontaktu třeba na svědky trestné činnosti zabere i hodiny.
Například v pětipatrové budově liberecké kriminálky, kde pracuje 80 lidí, jsou k internetu připojeny pouze dva počítače. Jeden ve druhém a druhý ve čtvrtém patře. Internet je velmi pomalý. "Přenosové rychlosti na služebnách jsou nejčastěji v rozmezí od 128 do 512 kbps," uvádí Veronika Hodačová z policejního prezidia.
Taková rychlost přenosu dat byla běžná v českých domácnostech v 90. letech. Dnes je průměrně dvanáctinásobná. Rychlost připojení u policistů je podle údajů agentury Royal Pingdom srovnatelná s připojením v Íránu. "Na takto rychlou linku je přitom připojeno klidně patnáct počítačů, které stahují nezbytné dávky antivirových a bezpečnostních aktualizací. Tím se přenos ještě zpomaluje. Rychlost připojení zásadním způsobem brzdí činnost policistů," stěžuje si Milan Štěpánek z policejního odborového svazu.
