Otec nově zvolené prezidentky zemi vládl mezi roky 1961 až 1979. Konzervativní politička Pak Kun-hje je vůbec první ženou v čele Jižní Koreje.
Politička se ve volbách utkala s demokratem Mun Če-inem, který na ni v průzkumech ztrácel jen velmi mírně. V Jižní Koreji je zhruba 40 milionů oprávněných voličů.
Pikantní je, že demokratický kandidát byl coby studentský aktivista vězněn v době diktatury Pak Čong-hia, jehož dcera byla nyní jeho hlavní soupeřkou ve volbách.
"Toto je vítězství, které lidé přinesli v naději na překonání krize a zotavení ekonomiky," řekla stoupencům v centru Soulu vítězná kandidátka, která se ujme funkce hlavy státu na pět let v únoru. Pak Kun-hje je svobodná a bezdětná.
Současný prezident I Mjong-bak na tento úřad nekandidoval, ústava totiž umožňuje jen jedno funkční období. Účast voličů v hlasování podle agentury Reuters byla vyšší než 70 procent navzdory mrazivým zimním teplotám.
Pak Kun-hje lákala voliče na sociální politiku a slibem, že nebude zvyšovat daně a namísto toho bude spíš škrtat, aby se neplýtvalo ve výdajích. Mun sliboval mimo jiné nová pracovní místa, zvýšení příspěvku v mateřství a zdanění těch nejbohatších.
Experti se shodují na tom, že po prezidentských volbách se zmírní vztah jihokorejské reprezentace k severním, tedy ultrakomunistickým a do značné míry nevyzpytatelným sousedům, kteří nedávno nemile překvapili svět vypuštěním rakety Unha-3 (více čtěte zde).
Otázkou je, na jakou teplotu se vztah jihu se severem ohřeje. Lze zřejmě očekávat, že demokratický prezident by byl k severu vstřícnější než konzervativní politička. Zásadní směřování země - totiž silná vazba na Spojené státy, které se nyní snaží o větší angažmá v oblasti, se však podle listu The New York Times ani po volbách nezmění.
