Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč jsme, kým jsme. Před 60 lety byla objevena podoba DNA

Před 60 lety došlo ke zveřejnění jednoho z největších objevů 20. století. Skupina britských vědců popsala podobu DNA, a tedy fyzickou podobu našeho biologického dědictví. Vědci jásali, média si nevšimla.

Pánové Watson a Crick na biologickém sympoziu v 70. letech. Tehdz už byli hvězdami světové biologie. | foto: Profimedia.cz

Na revoluční text to není zrovna průbojný začátek: "Rádi bychom navrhli strukturální podobu soli deoxyribonukleové kyseliny (D.N.A). Vyznačuje se novými rysy, které mají značnou biologickou zajímavost." To jsou první slova práce, kterou 25. dubna 1953 zveřejnili v časopise Nature Francis Crick a James Watson, a je to dobrý příklad britského (a také vědeckého) "understatement", tedy jakéhosi mírného, či skromného vyjádření. Práce je dostupná zde.

Ve skutečnosti autoři na této jediné stránce nenapsali nic menšího než práci, která je natrvalo zapsalo do dějin biologie. Už v roce 1962 se Watson a Crick ještě se spolupracovníkem z Cambridge Mauricem Wilkinswem dočkali místa na seznamu nositelů Nobelovy ceny. Nemělo by tam chybět ani jméno Rosalind Franklinové, která teoreticky předpovězenou strukturu DNA dokázala experimentálně potvrdit. Ale zemřela roku 1958.

Britští vědci tak položili základ pro bouřlivý rozvoj biologie (přesněji molekulární biologie) v následujících desetiletích. DNA se stala zásadním nástrojem pro diagnostiku nemocí, pomáhá k objasňování zločinů či k pěstování plodin s lepšími vlastnostmi nebo určuje otcovství. Její potenciál přitom rozhodně není vyčerpaný, nabízí se ještě spousta dalších možností.

Snímek DNA, který rentgenovou krystalografií pořídila Rosalind Franklinová...
Watson a Crick před svým modelem DNA v cambridgské laboratoři v roce 1953

Jak to bylo

Objev samozřejmě nespadl z čistého nebe. Za objevitele DNA je považován švýcarský lékař Friedrich Miescher, který v roce 1869 při studiu hnisu z obvazů nemocných zjistil přítomnost nebílkovinné látky v jádru buněk a nazval ji nuklein. O 30 let později poznal německý patolog Richard Altmann, že jde o kyselinu. Další Němec Albrecht Kossel na sklonku 19. století identifikoval její báze a v roce 1909 a 1929 Američan litevského původu Phoebus Levene odhalil ribózu a deoxyribózu. Práce o tom, že dědičnou informaci nese DNA, vyšla v únoru 1944. Jejím autorem byl kanadský imunolog Oswald Avery a můžete se ni také podívat na internetu.

Koryfej celého chemického oboru Linus Pauling tehdy navrhl, že by mohla mít tvar šroubovice, ale jaký (třeba kolik vláken ji tvoří), to nikdo netušil. Ale význam objevu byl biologům zřejmý, a tak na jeho poznání pracovalo několik týmů. Crick a Watson mezi nimi vlastně být neměli, jednu chvíli měli práci na problematice i zakázanou, protože struktuře DNA se věnovali kolegové z Londýna.

Detail DNA

Díky těmto předchůdcům se tedy na počátku 50. let v podstatě vědělo, že základní jednotku DNA představují dusítkaté báze, které tvoří "písmena" na jinak stále stejné kostře. Právě tyto čtyři báze tedy nesou dědičnou informaci. Ale nebylo vůbec jasné, jak může vypadat molekula DNA a jak se vlastně DNA má kopírovat, tedy jak se informace předává.

Po řadě návrhů se nakonec vědcům podařilo s pomocí "školní" stavebnice navrhnout model, který dával chemický smysl. Důležité bylo i to, že se kolegům (předevšíím zmíněné Rosalind Franklinové, k jejímž výsledkům se mimochodem oba biologové dostali nejdříve bez jejího svolení) podařilo "naměřit" údaje, které existenci DNA v této podobě podporovaly, a to díky tzv. rentgenové krystalografii. To je dosti pracná metoda, Watson a Crick v ní zrovna nevynikali a neměli na ní trpělivost, jak sami přiznávali.

Zlaté enfant terrible

Největší pozornost mimo odborné kruhy na sebe strhl nepochybně James Watson. Mohla za to nejen jeho kniha "Double Helix" o historii objevu, ale i jeho povaha.

Původem Američan, ovšem dlouho působící v Anglii, byl známý jako paličák, který byl odhodlaný jít za svým cílem za každou cenu. Známý biolog Edward Wilson ho jednou nazval tím nejnepříjemnějším člověkem, kterého kdy potkal. V dalším rozhovoru dodal, že jsou s Watsonem přátelé, byť svého času soupeřili o prostředky na výzkum. Být ve sporu s Watsonem zřejmě nebylo nic příjemného.

Největší poprask ovšem vyvolaly Watsonovy názory na inteligenci různých lidských populací. V roce 2007 poskytl Sunday Times Magazine rozhovor, ve kterém řekl, že podle jeho názoru má populace každého koutu světa nejspíše jinou inteligenci, a proto má obavy, že například situace v Africe se jen tak nezlepší. Musel pak zrušit své přednáškové turné k vydání knihy "Vyhněte se nudným lidem", v originále Avoid Boring People (i tento titulek o Watsonovi leccos říká) a veřejně se omluvil.

Na veřejnosti se objevily i jeho poznámky o tom, že deset procent nejhloupějších lidí by se mělo "vyléčit" genetickou terapií (zatím samozřejmě jen teoreticky předpovězenou). Nebo o tom, že homosexualita dítěte na základě genetického screeningu by se mohla zvážit jako důvod k potratu.

Na konci února 1953 už bylo jasné, že se podařil průlom a vědci o něm začali mluvit: "Myslíme si, že jsme objevili základní kopírovací mechanismus, jímž život pochází z života," napsal 19. března 1953 Crick svému dvanáctiletému synovi v dopise, jenž byl tento měsíc v New Yorku vydražen za rekordních šest milionů dolarů (za dva miliony se prodala i Crickova Nobelova cena). Crick a Watson tuto skutečnost ve své práci popsali přes další úžasné "understatement": "Neuniklo naší pozornosti, že [...] párování okamžitě naznačuje možný mechanismus kopírování genetického materiálu."

Úplně poprvé se veřejně o zprávě mluvilo 8. března na vědecké konferenci v Belgii. V časopise Nature vyšla 25. dubna 1953. Kromě článků Watsona, Cricka a Wilkinse i stať anglické biofyzičky Rosalind Franklinové, která pomocí rentgenové krystalografie zkoumala DNA a jako první přišla na to, že má strukturu spirály. Watson a Crick pak zjistili, že je elegantně jednoduchá. Tvoří ji dvě vlákna, spojená vodíkovou vazbou mezi bázemi (tj. "písmenky") ve středu šroubovice.

Mimo odborný tisk zpráva velký poprask neudělala a média o ní informovala velmi sporadicky. Například v New York Times vydali v květnu článek na toto téma, který vydržel jen v ranním vydání, pak udělal místo důležitějším zprávám. Proslulosti se autoři dočkali s udělením Nobelovy ceny.

Watson k ní také notně přispěl sám vydáním knihy "The Double Helix" v roce 1968 (česky "Tajemství DNA", Academia, 2003), která se nakonec stala světovým bestsellerem. Je to kniha plná osobních vzpomínek, do značné míry subjektivní a někdy také nepřesná, ale právě pro své osobní zaujetí je to zajímavý pohled do zákulisí vědeckého výzkumu. Navíc výzkumu, který si skutečně zaslouží přívlastek přelomový.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Zázrak! NASA po pěti měsících obdržela od sondy Voyager smysluplnou zprávu

v diskusi je 173 příspěvků

23. dubna 2024  13:37

Když se v únoru letošního roku stále nedařilo navázat smysluplnou komunikaci s jedním z...

Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti

v diskusi je 30 příspěvků

21. dubna 2024

Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Proč umělá inteligence lže a proč kvůli ní zhloupneme. Počítačový expert vypráví

v diskusi je 17 příspěvků

22. dubna 2024

Premium Zatímco průmyslová revoluce zaváděla masivní využití strojů, které nahradily lidské svaly, nyní...

Byla to druhá nejjasnější hvězda. V budoucnu může svítit jako druhý Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

21. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v devatenáctém století náhle zjasnila a stala se druhou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dnes už se bez nich válčit nedá. Raketový vzestup bojových dronů

v diskusi je 47 příspěvků

24. dubna 2024

Bezpilotní letadla (drony) jsou v posledních dvou dekádách na raketovém vzestupu. Přispěla k tomu...

Čekání na české lidové auto nemělo konce. Před 100 lety jezdili jen boháči

v diskusi jsou 2 příspěvky

28. dubna 2024

Před 100 lety Čechoslováci marně čekali na tuzemské lidové auto. Drtivá většina obyvatel si totiž...

KVÍZ generála Pattona. Vypořádejte se s ocelovou lavinou

v diskusi nejsou příspěvky

28. dubna 2024

Jak jste dobří v tancích, poznáte je nejen na plese, ale i v následujícím kvízu? Je zaměřen na...

Pomník Jana Žižky na Vítkově vznikal skoro 30 let

v diskusi je 10 příspěvků

27. dubna 2024

27. dubna 1924 zahájil Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky na Žižkově veřejnou sbírku na jeho...

Přistávat s vrtulníkem je jako balancovat na míči a zůstat při tom něžný

v diskusi jsou 4 příspěvky

27. dubna 2024

Mysli na to, že při záchraně druhých nesmíš sebe ani nikoho jiného ohrozit. Tak zněla jedna z...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...

Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů

Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit bývalému konkurentovi 21...