Voda v kapalném skupenství je pokládána za základní předpoklad pro vznik života. Důkazy přítomnosti vody na objevené planetě však vědci nemají.
Planeta s označením Kepler-186f je součástí sluneční soustavy vzdálené 490 světelných let v souhvězdí Labutě a je nejvzdálenější z pětice planet tvořící součást soustavy. Tu vědci objevili s pomocí družice Kepler amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Podle získaných údajů má planeta zhruba jen o deset procent větší průměr než Země. "Toto je první planeta jednoznačně o velikosti Země, která byla nalezena v obyvatelné zóně jiné hvězdy," zdůraznila Quintanaová. Astronomové o objevu informovali v magazínu Science.
Kepler-186f je první svého druhu, kterou lidstvo objevilo. Podle astrofyzika Ames Research Center Thomase Barclayho, který data z družice pro NASA analyzuje a na objevení planety se podílel, je pravděpodobné, že podobných planet je víc. "To, že jsme je zatím nezaznamenali, neznamená, že by byly vzácné, pouze je obtížné je pomocí našich současných přístrojů objevit," vysvětluje Barclay. Podle loňské studie dokonce v naší galaxii jsou miliardy planet s podmínkami pro život
Příliš vzdálená planeta
O složení planety toho vědci zatím mnoho nevědí a dlouho se nic nového ani nedozví. Je totiž jednoduše příliš daleko. Vědci například nemohou jednoznačně určit, zda na planetě voda skutečně je, či nikoli. Mohou pouze říct, že nic nenasvědčuje tomu, že by tam voda být nemohla.
Porovnání velikostí Země a nově objevené planety. A porovnání obyvatelných zón naší Sluneční soustavy a systému s Keplerem-186. Zelená oblast značí obyvatelnou zónu.
Nejbližší hvězda (červený trpaslík s poloviční velikostí našeho Slunce) není tak blízko, aby její energie vodu na planetě vyvařila. Naopak, energie může být tak akorát k uchování vody v tekutém stavu (po dostatečně dlouhou dobu) a tedy i k vytvoření atmosféry. Rok na planetě trvá asi 130 dní a v porovnání se Zemí získá od tamního slunce jen třetinu energie.
"Být v obyvatelné zóně ještě neznamená, že je tato planeta obyvatelná. Teplota na planetě je silně závislá na tom, jakou atmosféru planeta má," uvedl k objevu Barclay.
Podle velikosti planety lze také s jistotou určit, že není kompletně vytvořena z plynů (jako například Jupiter). Na to je totiž příliš malá. Pokud by na planetě byly ledovce, vypadaly by v načervenalém světle, kterým Keplera-186f hvězda osvětluje, oranžově.
Podle modelů vzniku planet by totiž planety s průměrem menším než 1,5násobek průměru Země neměly být schopné vytvářet hustý plynný obal z vodíku a helia, jako je tomu v naší sluneční soustavě právě u Jupitera nebo Saturnu.
Podle institutu SETI bylo dosud objeveno zhruba 1 800 planet v obyvatelných zónách. Jsou však vesměs mnohem větší než Země, a není tak možné jednoznačně určit, zda jde o planety s pevným povrchem, nebo o plynné obry.
Jako obyvatelnou zónu označují astronomové takovou vzdálenost od hvězdy, v níž nepanují ani příliš vysoké, ani příliš nízké teploty na to, aby se tam udržela voda v kapalném stavu na povrchu.
Dalekohled Kepler
Co vidí Kepler. Výhled Keplerova teleskopu (mřížka vlevo) na oblohu s vyznačenými souhvězdími v blízkosti pozorovaného prostoru.
Data pocházejí z teleskopu, který je pojmenován po německém astronomovi Janu Keplerovi (1571–1630), který žil také v Praze.
NASA vyslala zařízení v hodnotě 600 milionů dolarů (12 miliard korun) na oběžnou dráhu kolem Země 7. března 2009 a vybavila ho dalekohledem o průměru 1,4 metru a s vynikající elektronikou. Pozorování začalo v květnu 2009 a v září 2012 měl být program ukončen.
Nakonec se podařilo prodloužit misi až do léta 2013, než se Kepler porouchal, ale stále jej bude možné v omezené míře využívat (více v tomto článku).
Video: Dřívější objev planety, která obíhá dvojhvězdu (více v tomto článku).
16. září 2011 |
