Nová technologie magnetického záznamu umožní společnosti Sony zvýšit kapacitu páskových jednotek o dva řády. Zatím byla tato technologie oznámena na konferenci International Magnetics v Německu. Nečekejte však, že by se pásky s takovou kapacitou dostaly na trh v dohledné době. Ty současné zatím mají kapacitu 5 TB (10 TB komprimovaně) a cenu kolem 5-7 tisíc korun.
Schéma nové technologie, která umožní na datovou pásku uložit až 185 TB dat.
Sony v tiskové zprávě píše, že za novinkou stojí vytvoření "nano-zrnité magnetické vrstvy s jemnými magnetickými částicemi s jednotnou krystalickou orientací." Využívá k tomu techniku řízeného rozprašování, která vytvoří tenkou fólii sestávající z několika vrstev krystalů. Základní datová magnetická vrstva přitom využívá jemné magnetické částice s průměrnou velikostí 7,7 nm.
"Až dosud, kdy se metoda rozprašování používala pro nanášení tenkého filmu jemných magnetických částic na polymerový film, zavinila drsnost na povrchu měkké magnetické podkladové vrstvy různou orientaci krystalů v podložní vrstvě nad ním. To mělo zároveň důsledek v nerovnoměrné krystalické orientaci a změně ve velikosti magnetických částic (zrn) v nano-zrnité magnetické vrstvě přímo nad podkladovou vrstvou a to bránilo zvýšení záznamové hustoty," vysvětluje Sony v tiskové zprávě problémy, které nová technologie překonala.
Nově tak je možné vytvořit plošnou hustotu 148 Gb na čtvereční palec, což je zhruba 74krát vyšší hodnota než u současných nejpoužívanějších 2,5TB modelů, které pracují s hustotou dat 2 Gb na čtvereční palec.
Nasazení ve velkých firmách
Nečekejte však, že se podobná technologie dočká domácího nasazení. Je určena pro zálohování velkých objemů dat, protože jen mechanika na zápis těchto kazet stojí vyšší desítky tisíc korun. Přesto je svým způsobem využíváte i vy. Cloudové služby Facebooku, Googlu a dalších jsou totiž na pásky zálohovány.
Je až s podivem, že se i v téměř důchodovém věku stále systém magnetické pásky dokáže udržovat takto v kondici. Prvního nasazení se tato technologie dočkala 21. května 1952.
Do té doby byla magnetická páska vynalezená firmou 3M používána především pro zachycení zvuku, avšak nebyla dostatečně pevná pro použití ve výpočetní technice. Pro záznam dat je sice 3M vyvíjela již od roku 1947, aby jimi nahradila děrné štítky, ale velké kotouče s páskami musely pohánět silné motory, které se rychle rozjížděly i zastavovaly, takže se páska často přetrhla.
Právě v květnu 1952, když společnost IBM uváděla na trh první komerční počítač s názvem IBM 701, představila i první komerčně dostupný úložný systém využívající magnetické pásky. Problém s přetrháváním pásky vyřešili inženýři "vakuovým sloupcem", který mírně natahoval část pásky mezi dobou přístupu. Vytvářel tak vlastně jakousi vyrovnávací paměť, díky níž se páska dokázala vypořádat s náhlými starty a zastaveními.
