"Uši budou zase naslouchat," napsal Kommersant a dodal, že informaci o ruském návratu do Lourdes potvrdilo několik zdrojů z vládních struktur. "Dosáhli jsme předběžné dohody," potvrdil odpoledne tuto infromaci pro agenturu Reuters nejmenovaný zdroj z ruské tajné služby.
Moskva základny zřekla na počátku tisíciletí kvůli nedostatku prostředků. Také se tímto krokem pokoušela vyjít vstříc Washingtonu. Situace se však od začátku éry Vladimira Putina v čele státu změnila: Rusko má více peněz na vojáky a vztahy s USA ochladly.
"Nyní ruské úřady shledaly nezbytným vrátit se do střediska, které je vzdálené jen 250 kilometrů od pobřeží USA a které za dob SSSR umožňovalo kontrolovat radiové a telefonické spojení na značné části území 'potenciálního protivníka'," podotkl Kommersant. Podle expertů je návrat do Lourdes více než opodstatněný vzhledem k nedostatku informací o USA.
O možnosti opětovného převzetí základny Moskva začala jednat s Havanou už před několika lety; věc se podle listu urychlila začátkem letošního roku a všechny problémy se za pár měsíců podařilo vyřešit.
Dohoda byla dokončena během Putinovy návštěvy v Havaně minulý pátek. Rusko před tím odepsalo 90 procent kubánského dluhu ve výši asi 32 miliard dolarů (skoro 650 miliard korun). Význam Lourdes je prý těžké vyčíslit.
Největší sovětská základna radiotechnického průzkumu v cizině působila v Lourdes od roku 1967 a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 fungovala v ruských rukou do roku 2001. Plnila úkoly ruské vojenské rozvědky (GRU), agentury elektronické špionáže FAPSI, klasické ruské rozvědky (SVR) i vojenského námořnictva.
Nynější kubánský prezident Raúl Castro tvrdil, že právě díky Lourdes získávala Moskva tři čtvrtiny informací o USA. To však list Kommersant považuje za nadsazené.
Na základně působilo za sovětských dob na tři tisícovky odborníků, v 90. letech počet ruského personálu klesl na polovinu. Nyní se díky technickému pokroku prý počítá s menším počtem Rusů. Nejasné však zůstávají náklady; Moskva až do roku 1992 Kubáncům nic neplatila a později hradila pronájem v řádu desítek milionů dolarů ročně hlavně dodávkami potravin, paliv a vojenské techniky.
