Měly to být první dva plně funkční sériově vyrobené satelity navigačního systému Galileo, které se měly připojit ke čtyřem stávajícím družicím. Nové satelity Doresa a Milena jsou s největší pravděpodobností na odpis.
Raketě Sojuz ST-B, která v pátek úspěšně odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, se je nepodařilo dostat na správnou oběžnou dráhu. Ta měla být podle serveru airtrafficmanagement.net ve výšce 23 522 kilometrů nad zemí.
"Ukázalo se, že nejvyšší stupeň rakety Fregat nedovedl práci až do konce. Družice se nedostaly na předpokládanou dráhu s výškou více než 23 tisíc kilometrů, ale na eliptickou, jejíž výška sahá od 13 tisíc do 25 tisíc kilometrů.
Ruská strana přiznala, že chybu udělal právě Fregat. Ke korekci dráhy není podle informovaných zdrojů na palubě družic dost paliva," napsal server newsru.com s připomínkou, že Evropská vesmírná agentura (ESA) zatím hovoří jen o zjištěné odchylce.
Podívejte se na start rakety:
Podle zdroje agentury Interfax z raketového průmyslu lze družice odepsat, protože na nynější dráze je nelze použít. Nic na tom nemění fakt, že řídící středisko ESA v Darmstadtu navázalo s oběma satelity úspěšné spojení. Vyšetřování příčin selhání ruské rakety má začít v pondělí, další starty budou mezitím nejspíše pozastaveny.
Protože zdaleka nejde o první případ problémů ruských raket v poslední době, nabízí se otázka, zda nebude mít problém vliv na využívání ruských raket zahraničními, hlavně evropskými subjekty. Například družice systému Galileo by pak vynášely patrně evropské rakety Ariane 5, které jsou sice mnohem dražší, ale také spolehlivější, a mají tedy levnější pojišťovací poplatky.
Plně funkční za šest let
Celý navigační systém Galileo s centrálou v Praze má mít celkem 30 satelitů, po dokončení bude na třech oběžných drahách po devíti družicích. Další tři satelity budou plnit funkci rezervy pro případ poruchy některého z 27 aparátů. První dvě družice systému Galileo byly vyneseny v roce 2011, druhá dvojice pak o rok později.
Nynější pár družic představuje první exempláře plně funkčních sériových satelitů systému, který se má stát evropskou obdobou amerického systému GPS nebo ruského Glonassu. Podle plánu má být příští rok ve vesmíru 18 družic, plného počtu má systém dosáhnout v roce 2018.
Podle Interfaxu projekt už stál EU šest miliard eur a do roku 2020, odkdy má systém plně fungovat, je prý v plánu vynaložit dalších sedm miliard. Jiné zdroje uvádějí poněkud nižší sumy.
