Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Sluneční soustava zažila „blízké setkání“ s jinou hvězdou. A nedávno

  8:10
Sluneční soustavu před 70 tisíci lety, tedy už v době existence moderního člověka, minula „zbloudilá“ dvojhvězda. Proletěla tzv. Oortovým mračnem, tedy rozsáhlou oblastí na okraji našeho kouta vesmíru a mohla by tak ovlivnit ještě životy našich budoucích potomků.

Pohled od Scholzovy hvězdy v době, kdy nám byla nejblíže a pohybovala se tzv. Oortovým mračnem. V popředí je menší hnědý trpaslík z hvězdného páru, Slunce je viditelné jako jasná hvězda vlevo. | foto: Michael Osadciw/University of Rochester

Jak je lidské vidění vesmíru velmi omezené, dokazuje mimo jiné i skutečnost, že jsme hvězdám česky říkali a občas ještě říkáme „stálice“. Přitom z pohledu astronomie mají hvězdy ke stálosti dosti daleko. Například v relativně nedávné době nám proletěly „pod nosem“ hned dvě hvězdy (nebo spíše hvězdičky). Jak k tomu došlo, popisuje skupina amerických astronomů v odborném časopise The Astrophysical Journal Letters (přístup k článku je placený, ale práce je dostupná z arXiv.org).

Objektu nazývaného Scholzova hvězda si autoři všimli náhodou během katalogizace hvězdných těles. Ne že by byl nějak nápadný, ba naopak: jde o dvojhvězdu, kterou tvoří dva „trpaslíci“ obíhající ve vzdálenosti zhruba o 20 procent menší, než je vzdálenosti Země od Slunce (tj. 0,8 astronomické jednotky). Větší z partnerů je tzv. červený trpaslík, tedy hvězda sotva dost velká na to, aby v ní probíhala termonukleární reakce. Nejmenší hvězdy tohoto typu mají hmotnost jen zhruba 0,08 Slunce. A ještě menší je menší z páru, objekt patřící mezi tzv. hnědé trpaslíky, tedy tělesa na pomezí mezi planetami a hvězdami, ve kterých termonukleární reakce probíhá jen ve velmi omezené míře a také jen velmi slabě září.

Zajímavé na Scholzově hvězdě bylo, že leží relativně blízko Zemi, zhruba 20 světelných let, na obloze však prakticky „stojí“ na jednom místě. Což prakticky znamená, že se pohybuje směrem k nám nebo od nás. V tomto případě je pravda to druhé: dvojhvězda se pohybuje od nás rychlostí přes 80 kilometrů za sekundu, což je jeden světelný rok za cca 3 600 let.

Schématické zobrazení rozměrů Oortova oblaku v porovnání se zbytkem naší soustavy.

Nejblíže nám hvězda byla zhruba před 70 tisíci lety. Jak blízko to bylo? Nejlepší odhady říkají, že kolem 0,8 světelného roku, plus minus zhruba desetina světelného roku. Astronomové jsou si tak téměř jisti (přesně na 98 procent), že dvojhvězda proletěla tzv. Oortovým oblakem, tedy ohromnou oblastí na okraji sluneční soustavy, ve které se nachází nejrůznější „smetí“, včetně komet s velmi protáhlou oběžnou dráhou. Její vzdálenější hranice leží možná až necelá dva světelné roky od Země. 

Nepozorovaná, ale (hypoteticky) nebezpečná?

Cizí dvojhvězda se tak dostala zřejmě zhruba pětkrát blíže, než leží dnes nejbližší hvězda, 4,2 světelného roku vzdálená Proxima Centauri. Naší planety - ani žádné jiné - se však setkání nijak nedotklo a bylo si ho těžké i jen všimnout. Obě hvězdy jsou tak slabé, že naši předkové je po celou dobu průletu vidět nemohli. Nejslabší pouhým okem pozorovaná hvězda je cca 60 000x silnější.

Na druhou stranu jedna z hvězd mohla být vidět alespoň občas, protože větší z partnerů je tzv. eruptivně proměnná hvězda. Dochází na ní tedy nepravidelně k velkým erupcím, které jsou velmi podobné jako ty sluneční, ovšem mohou být výrazně silnější. V takových případech její jasnost mohla být krátkodobě - řádově asi hodiny - dostatečná, aby byla pozorovatelná.

Nelze ovšem vyloučit, že v daleké budoucnosti ještě nějaké následky událost mít bude. V případě podobného „blízkého průletu“ je možné si představit, že by hvězda mohla narušit dráhy některých objektů v Oortově oblaku a poslat některé z nich na nové dráhy vedoucí do centra naší soustavy. A ty mohou samozřejmě takové objekty dovést na kolizní dráhu s jinými objekty včetně Země.

Jde ale spíše jen o astronomickou zajímavosti než vážné nebezpečí, protože i v případě tak nepravděpodobného scénáře máme spoustu času. Scholzova hvězda od nás proletěla tak daleko, že „bomby“ by do středu Sluneční soustavy musely putovat velmi, velmi dlouho. Při běžných rychlostech podobných objektů na velmi dlouhých drahách jde zhruba o dva miliony let, píší autoři.

Také v práci poznamenávají, že novější sledovací metody mohou v blízké době odhalit více podobných cizinců, kteří navštívili v nedávné době naše sousedství. Nemáme důkazy, že něco takového se v minulosti stalo a není to zrovna pravděpodobné, ale není to ani zcela vyloučené. Vesmír je velmi zajímavé, ale ne zrovna bezpečné místo.

Upozornění: V přepočtu jsme opravili chybný výpočet doby, za kterou Scholzova hvězda uletí jeden světelný rok.

Autor:
Témata: vesmír
  • Nejčtenější

KVÍZ generála Pattona. Vypořádejte se s ocelovou lavinou

v diskusi je 7 příspěvků

28. dubna 2024

Jak jste dobří v tancích, poznáte je nejen na plese, ale i v následujícím kvízu. Kvíz je zaměřen na...

Čekání na české lidové auto nemělo konce. Před 100 lety jezdili jen boháči

v diskusi je 26 příspěvků

28. dubna 2024

Před 100 lety Čechoslováci marně čekali na tuzemské lidové auto. Drtivá většina obyvatel si totiž...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Necháte se nachytat na triky internetových podvodníků?

v diskusi je 18 příspěvků

29. dubna 2024

Typickou obětí internetového podvodu už nejsou jen senioři. Kyberzločinci se zaměřili i na mladší...

Na první pohled to vypadá jako pavouci v ruinách města. Foto je ovšem z Marsu

v diskusi je 5 příspěvků

2. května 2024  15:16

Evropská vesmírná agentura zveřejnila minulý týden nový snímek ze sondy Mars Express, který vyvolal...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Ukrajině zuří válka dronů. Co jsou sebevražedné drony a vyčkávací munice?

v diskusi je 13 příspěvků

30. dubna 2024

Sebevražedné drony a vyčkávací munice zažily obrovský rozvoj, protože se dají vyrobit za pár...

Facebooku se AI vyplatí až za roky a Microsoft do ní šel kvůli Googlu

v diskusi nejsou příspěvky

3. května 2024

Kdo nemá generativní umělou inteligenci, jako by nebyl. Alespoň to tak vypadá u největších...

Jak mohou být tak levná? Výborně hrající sluchátka lze koupit „za hubičku“

v diskusi je 1 příspěvek

3. května 2024

Premium Milovníci kvalitně reprodukované hudby mohou za sluchátka utratit spoustu peněz a nelitovat toho,...

Na první pohled to vypadá jako pavouci v ruinách města. Foto je ovšem z Marsu

v diskusi je 5 příspěvků

2. května 2024  15:16

Evropská vesmírná agentura zveřejnila minulý týden nový snímek ze sondy Mars Express, který vyvolal...

Švýcarská železniční chlouba se nemá zač stydět, i když nakonec zčervenala

v diskusi jsou 2 příspěvky

2. května 2024

Na světě najdeme mezi železničními lokomotivami řadu velkých legend, jednou z nich je i švýcarská...

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...