Rusko ostřelovalo Ukrajinu ze svého území, tvrdí britská analýza

Tým britských investigativních novinářů po několikaměsíční práci publikoval rozsáhlou analýzu tří velkých střetů mezi vládními jednotkami a separatistickými oddíly na východě Ukrajiny z loňského léta. Materiály a jejich důkladný rozbor podle autorů svědčí o tom, že ukrajinské jednotky ostřelovala ruská armáda přes hranici ze svého území.

Několik měsíců shromažďování dat ze satelitních snímků, sociálních sítí, fotografií a videozáznamů. Pak důkladné zkoumání a „digitální detektivní práce“. Tak uplynulé měsíce popisuje osmičlenný tým Bellingcat, složený z britských investigativních novinářů.

Mapují pohyb techniky

Tým Bellingcat spustil v únoru nový projekt, který mapuje pohyb různé vojenské techniky na Ukrajině a v bezprostředním okolí. Cílem je zjistit, zda technika včetně tanků, raketometů nebo obrněnců překračuje rusko-ukrajinskou hranici.

Výsledkem je rozsáhlá analýza, která podle nich poskytuje „přesvědčivé důkazy o tom, že ruské jednotky ze svého území ostřelovaly přes hranici pozice ukrajinské armády“. „Rusko je už dávno obviňováno z vysílání vojáků, munice a techniky na podporu separatistů na východní Ukrajině, ale velmi málo bylo dosud publikováno o ostřelování ruskými jednotkami přes hranice,“ vysvětluje se ve zprávě. (originál v angličtině lze najít zde)

Tým se při práci zaměřil na tři velké střety z loňského léta, kdy ukrajinské vládní jednotky několikrát čelily zvlášť drtivému ostřelování, které do té doby ze strany separatistů nezaznamenaly.

Ze satelitních snímků, videí a fotografií analyzoval krátery na bojištích a pomocí digitálních technologií vysledoval předpokládané trajektorie až do míst, odkud byly střely pravděpodobně vypáleny a na nichž satelity zachytily sežehnutou půdu a stopy po manévrování vozidel. „Snímky stejného terénu těsně před útoky nevykazují žádné stopy po pneumatikách nebo spálené zemi,“ konstatuje zpráva.

Fotografie

První bitvou je masivní střet ze 14. července blízko města Amvrosijivka, kde bylo podle analýzy napočítáno 330 samostatných kráterů po dopadu dělostřeleckých granátů. Ze tvaru a průměru kráterů vypracoval tým Bellingcat trajektorie, které se sbíhají do potenciálních palebných pozic na poli asi 9 kilometrů od hranic na ruském území poblíž vesnice Selezněv. Satelitní snímky na místě ukázaly stopy po pneumatikách.

Druhým analyzovaným místem je oblast u obce Chervonopartyzansk, kde se ukrajinské jednotky mezi 14. červencem až 8. srpnem dostávaly pod těžkou dělostřeleckou palbu a musely nakonec ustoupit. „V oblasti bylo napočítáno 813 kráterů ze šesti samostatných útoků z pěti různých směrů,“ uvádí zpráva. Tým Bellingcat vystopoval pět samostatných palebných pozic, z nichž čtyři byly na ruském území.

Kyjev ze střelby na Majdanu viní Putinova poradce

„Jedna z identifikovaných palebných pozic byla nedaleko ruského města Gukovo,“ konstatuje se ve zprávě s odkazem na několik videozáznamů místních obyvatel, kteří záběry pálících raketometů ze 16. července umístili na sociální sítě.

Ruská média tehdy útok připsala separatistickým milicím z Luhansku. Trajektorie vypočítané z kráteru pole ale podle analýzy Bellingcat vedly k několika palebným pozicím v Rusku, z nichž jedno bylo u vojenské základny Pavlovka v bezprostřední blízkosti hranic.

Rusko opakovaně zapojení do bojů na Ukrajině odmítá. Ostřelování ze svého území označuje za nesmysl. „Na nikoho neútočíme, nejsme váleční štváči,“ řekl ruský prezident Vladimír Putin.