„Celkovou výši škody bych odhadl zhruba na 3,5 milionu korun,“ sdělil Luděk Frank z 2. oddělení hospodářské kriminality při krajském policejním ředitelství.
Poškození přišli o různé částky, ale téměř u každého jde škoda do desetitisíců. „Někdo je tam za 10 tisíc, někdo za 80 tisíc a někdo je tam za 450 tisíc,“ vypočítává kriminalista Frank.
Celkem vyšetřovatelé prověřují v regionu zhruba dvě stě oznámení na obdržení podvodného e-mailu. Případy spadají do vln falešných e-mailů, které krajští kriminalisté prověřují od jara minulého roku.
Policejní prezidium kriminalisty z Ústeckého kraje pověřilo vyšetřováním těchto počítačových útoku napříč Českem, takže krajským vyšetřovatelům se sešlo na stole zhruba čtyři tisíce oznámení. Dosud se jim nepodařilo objasnit žádné, ale říkají, že mají ke kauzám dostatek podkladů.
Vzorec podvodných e-mailů je podobný. Mail se například tváří jako výzva exekutora, aby příjemce uhradil dlužnou částku. Podle kriminalistů takto hackeři spoléhají i na to, že čas od času exekutor kvůli banalitě skutečně někomu obstaví majetek.
E-mailové brány jsou ze Španělska či Francie
„V médiích se objeví zpráva, že exekutor zabavil majetek paní, která nezaplatila jízdenku v autobuse. Všichni si toho všimnou a vyplaší se, že něco někde nezaplatili. A do toho přijde falešný mail, kde se píše, že exekutor vás upomíná a že dluh stoupl na sto tisíc,“ upozornil Radim Vojáček z 1. oddělení hospodářské kriminality.
Podle Vojáčka se pak nezřídkakdy stane, že poškozený pod vlivem zpráv z médií přílohu mailu, nejčastěji s koncovkou .zip či .exe, otevře a tím vpustí vir do počítače. Skrze virus pak získá útočník přístupové informace k internetovému bankovnictví, osobním údajům či napadený počítač použije k dalšímu útoku.
I kriminalista Vojáček byl sám jednou na pochybách, když mu přišla elektronická faktura. „Čekal jsem, že mi měla jedna přijít, ale bál jsem se otevřít přílohu. Říkal jsem si, jestli je to skutečně ta pravá,“ poznamenal.
V hlavičce mailu nemusí být nutně výzva od exekutora. Kriminalisté zaznamenali, že hacker může jako odesilatele uvést banku, školu či jinou státní instituci. Podle policie je v takovém případě nutné, aby příjemci přílohy neotvírali. Pak je ideální se s danou instituci přes její oficiální kontakt spojit a ověřit, zde je mail skutečně od ní.
Na stopu pachatelů vlny podvodných e-mailů prověřovaných od loňska se kriminalisté zatím nedostali. „Jsou to organizované skupiny. E-mailové brány jsou tam ze Španělska či Francie,“ poznamenal kriminalista Vojáček.
