D’Annunzio poskvrněný kapesník v roce 1916 věnoval své milence jako památku na společnou vášnivou noc. Artefakt s letitým semenem velkého Itala se nyní nachází v jeho velkolepém mauzoleu u Lago di Garda, uvedl list The Times.
Vědcům se díky tomu podařilo rekonstruovat básníkovo DNA a úspěšně ji porovnat s Federicem D’Annunziem, pravnukem italského protofašisty.
„D’Annunzia samozřejmě nikdo klonovat nechce, ale nikdy nevíte, jak se věda a společnost může změnit. Je dobře, že jsme jeho DNA získali,“ prohlásil Giordano Bruno Guerri, šéf nadace pečující D’Annunziovu památku.
Gabriel D’Annunzio byl nejenom básník, ale také politik a válečný hrdina. Za první světové války se přihlásil do armády a brzy se projevil jako schopný stíhací pilot. Proslavil se zejména akcí, během níž s devíti letadly nalétl nad Vídeň a shodil mezi její obyvatele propagandistické letáky.
Jako velký nacionalista toužil, aby Itálie po válce získala nová území - rakouské jižní Tyrolsko či Dalmácii. K jeho velké nelibosti se však na mírové konferenci v Paříži naopak rozhodlo, že se Itálie musí vzdát města Fiume (dnešní Rijeka v Chorvatsku), ačkoliv zde většinu většina obyvatelstva tvořili Italové.
Jan Křtitel italského fašismu
D’Annunzio proto postavil do čela 2 000 nacionalistů a město 12. září 1919 obsadil. Jeho záměrem bylo připojit město k Itálii, to však Řím odmítl. D’Annunzio proto ve Fiume vyhlásil nezávislý stát a nazval ho Italské vladařství Carnaro.
Ústava jeho státu v mnohém předznamenala ústavu fašistické Itálie a někteří historici dokonce označují D’Annunzia za „Jana Křtitele“ italského fašismu. Právě on jako první zavedl pozdrav zdviženou pravicí a nechal se oslovovat titulem Duce, což po něm převzal Benito Mussolini.
D’Annunzio hodlal v čele svého státu navázat spojenectví s různými separatistickými skupinami po Evropě - chtěl například vyzbrojit Iry, kteří bojovali o nezávislost na Británii. Jeho vládnutí však nemělo dlouhé trvání. V prosinci 1920 připlulo k Fiume italské námořnictvo a ostřelování města nakonec romantického nacionalistu přinutilo ke kapitulaci.
Zklamaný dobrodruh se poté odebral do ústraní na severu Itálie a věnoval se psaní. Měl velký vliv na vznikající Mussoliniho hnutí, do italské politiky se však už nikdy nezapojil. V roce 1922 ho neznámý útočník vyhodil z okna jeho vily, ale D’Annunzio přežil. Zemřel až v roce 1938, kdy mu Mussolini nechal vystrojit státní pohřeb.
