Obvykle platí, že na návsi se lidé dozvědí nejžhavější drby, na náměstí si dají dobrou kávu, nakoupí, zajdou do knihovny. Avšak co sídliště, která nemají centrální společensky tepající část? Bývají příliš anonymní.
Podle magistrátu se přitom lidé přirozeně shlukují kolem vestibulů metra – třeba když jedou do práce nebo do školy. Právě tato místa by mohla převzít roli center.
Praha chce proto příští rok vybrat prvních deset převážně sídlištních vestibulů, které v roce 2017 začne postupně přestavovat. Vzhledem k tomu, že trasa C je podle magistrátu v tomto ohledu hodně zanedbaná až dezolátní, protože vestibuly od doby vzniku metra neprošly celkovou rekonstrukcí, lze předpokládat, že nejvíc prací se bude týkat právě linky z Hájů do Letňan.
„Budu klást důraz na to, aby mezi prioritně řešenými byly stanice v sídlištní části města právě proto, že to jsou de facto tak významná veřejná prostranství, že jsou srovnatelná s náměstími v centru. Po rekonstrukci by ta místa měla plnit do určité míry právě funkci náměstí,“ objasňuje postoj Prahy náměstek Matěj Stropnický (SZ).
Aby se tak stalo, hodlá metropole ve vestibulech koncentrovat především veřejné služby a některé komerční aktivity. Konkrétně si pod tím mohou lidé představit kupříkladu zdravotní středisko, pobočku České pošty nebo třeba pobočku městské knihovny – zkrátka to, co obyvatelé často potřebují.
Seznam zmíněných deseti stanic ještě neexistuje. Město zatím neumí odpovědět na otázku, které lokality vyžadují nejvčasnější přestavbu. Proto nyní Institut plánování a rozvoje pracuje na analýze všech stanic metra.
„Cílem studie nemá být návrh úprav stanic, ale návrh, jak by město mělo dál nakládat se svým majetkem, které smlouvy vypovědět a například které stanice do budoucna rekonstruovat,“ upřesnil Marek Vácha z Institutu plánování a rozvoje.
Přerod vestibulů: od roku 2017
Dokument chce Stropnický dokončit v příštím roce. Již na jaře 2016 by však Praha měla mít na stole seznam stanic, které půjdou na řadu jako první. Pak magistrát připraví jejich rekonstrukce. „Práce na některých z vestibulů by tak mohly být zahájeny v roce 2017,“ dodal Stropnický.
V rámci analýzy Praha zkoumá třeba i to, kdo vestibul a okolní pozemky vlastní. Často lze totiž přičítat špatný stav stanic tomu, že mají hned několik majitelů – Prahu, dopravní podnik, městské firmy, ale i soukromníky. Aby magistrát mohl v takových případech postupovat dál, bude muset nejspíše pozemky vykupovat.
Součástí dokumentu budou i propočty, kolik lidí stanici denně využije, jak dlouho musí jít cestující pěšky, než k metru dorazí. Důležitým kritériem bude, kolik Pražanů bydlí v jejím nejbližším okolí, a především to, jak špatný je technický stav konkrétní stavby.
Úřad také spočítá, jaké veřejné či soukromé služby se nacházejí v nejbližším okolí stanic, kolik stojí v dané lokalitě metr čtvereční a jak vysoké jsou provozní náklady konkrétního vestibulu. Analýza se zaměří i na nový úsek budoucí linky D mezi Pankrácí a Depem Písnice.
Design „déčka“ ještě není jasný. Institut dostal za úkol prověřit možnost, zda lze návrhy stanic ještě upravit. „Na Náměstí Bratří Synků a Náměstí Míru, které ještě nemají dopracované stavební povolení, se pokusíme vypsat architektonickou soutěž,“ upřesnil Vácha.
Obecně chce Praha vestibuly na trase D stavět co nejjednodušeji a levně, aby bylo snadné je rozebrat. Obvykle totiž nad těmito lukrativními dopravními uzly developeři rychle vybudují obchodní centra.
