Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Z dinosaurů jsem nevyrostl, říká popularizátor paleontologie z Hradce

  8:32
Čtyřiatřicetiletý pedagog Vladimír Socha se o dinosaury zajímal už jako předškolák, celoživotní koníček ho zavedl až na vykopávky v USA. Svět prehistorických plazů přiblížil čtenářům v sedmi knihách, které sám napsal, i v řadě dalších, které přeložil z angličtiny.

Popularizátor paleontologie a učitel Vladimír Socha. | foto: Martin Veselý, MAFRA

„Byli jsme nejspíš tropickou lagunou s ostrůvky a mělkým mořem, v němž plavali velcí žraloci,“ říká hradecký pedagog a popularizátor paleontologie Vladimír Socha, který zasvětil život dinosaurům.

Kromě své práce na hradecké hvězdárně a popularizační přednáškové činnosti píše populární blog věnovaným dinosaurům. A připravuje osmou knihu. Je českým expertem na dinosaury? „Vyloženě za experta se nepovažuji. V Čechách ostatně nemáme nikoho, kdo by se dal označit za odborníka na dinosaury, protože máme velmi málo nálezů těchto živočichů. Specialisty máme třeba na trilobity, ale na dinosaury nikoliv,“ říká.

Jak jste se tedy dostal k psaní knih, které dinosaury a paleontologii popularizují?
O dinosaury a pravěk jsem měl zájem odmalička, tak od svých čtyř let, kdy jsem dostal první knihy s malbami Zdeňka Buriana. Hodně mě ovlivnil také film Cesta do pravěku a pak galerie obrazů Zdeňka Buriana v zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Postupně zájem přerůstal z dětského zaujetí v odbornější. Zatímco ostatní děti z toho kolem dvanáctého roku vyrostou, mně to zůstalo.

Co všechno musíte nastudovat, než napíšete popularizační knihu, která má být nejen zábavná, ale také přesná?
Nemá cenu cokoliv psát, pokud člověk nemá určité penzum znalostí a dostatek informací. První kniha mi vyšla v roce 2009. V té době jsem měl za sebou docela slušnou řádku načtených vědeckých studií a už několik let jsem živě komunikoval s odborníky z celého světa skrze specializované fórum o dinosaurech, kde mezi sebou diskutují laici i vědci. Výměna informací byla velmi intenzivní. Také jsem sjezdil některé paleontologické lokality, v roce 2009 jsem se dostal i na vykopávky do Spojených států.

To zní zajímavě...
Ve státě Montana jsme pracovali na nalezištích v souvrství Hell Creek, odkud pocházejí známí dinosauři jako triceratops nebo tyrannosaurus rex. Podle zážitků odtamtud jsem později napsal celou knihu Dinosauři od Pekelného potoka, což je v překladu Hell Creek. Měsíční pobyt byl velmi inspirativní.

Do Montany jste jel sám, nebo na pozvání?
Jako nadšenec s velkým zájmem o věc. Z České republiky jsme tam jeli čtyři kamarádi, já, dva studenti geologie a jeden právník. Cestu jsme podnikli na vlastní náklady, platili jsme si vše kromě ubytování ve stanech. Pobyt na takových nalezištích je zážitek, za který se v USA jinak často platí. Za sezonu strávenou na vykopávkách lidé zaplatí klidně třeba 800 dolarů, pro někoho to má cenu zlata. My jsme měli to štěstí, že jsme se měsíc podíleli na výzkumech pod vedením Jacka Hornera, což je vědec, který dělal odborného poradce při natáčení filmů Jurský park.

Co tam bylo náplní vaší práce?
Působili jsme jako dobrovolníci, chodili jsme na prospecting, kdy se vytvoří rojnice a hledají se vhodné lokality. Rozsah oblastí, v nichž se dá hledat, má rozlohu pomalu jako celá Česká republika. Zatímco u nás nemáme takové nálezy skoro žádné, v Montaně de facto nemůžete šlápnout, aniž byste nezakopli o prehistorickou kost, třeba o lebeční štít triceratopse. Když se při pátrací akci najde zajímavá lokalita, hned se označí a začne se pracovat. Jinak jsme také dělali na už částečně odkrytých nálezech. Měli jsme tam třeba krásnou půltunovou lebku triceratopse.

Když říkáte, že u nás je to na nálezy chudé, to asi byl zážitek...
Ano, zatímco u nás jsou nálezy dinosaurů fragmentární, tam se hází za hlavu jako nehodnotné i kusy fosilií, za které bychom tady byli šťastní. Montana je úplně jiný svět, tady jsou suchozemské sedimenty, kde se dinosauří zkameněliny mohly zachovat, vzácné. Když jsme tam našli krásný obratel, ptali jsme se, jestli bychom si ho mohli nechat na památku, když ho muzeum nechce. Oni však řekli: Zahoď to, nemá cenu to schovávat. Nedovolili nám nález vyvézt.

Vyvážet tajně by asi bylo hodně riskantní?
Přímo nás upozornili – ale je možné, že to nebyla pravda –, že všechny tyto kosti jsou slabě radioaktivní a bezpečnostní rámy na letišti by to zaznamenaly. Mohlo by se stát, že bychom domů odletěli o dva měsíce později, tak jsme to neriskovali. Odvezli jsme si tedy jen zkušenosti a zážitky, ty ale mají nevyčíslitelnou hodnotu.

Žádná taková naleziště tedy ve střední Evropě nenajdeme?
Přímo taková ne. Ale za zmínku určitě stojí lokalita v Polsku, asi 200 kilometrů od Hradce Králové. Jmenuje se to Krasiejów, leží nedaleko Opolí a dnes je tam velký zábavní park s modely dinosaurů. Hlavně pro rodiny s dětmi je to výborný tip na výlet. Dříve tam však byla významná paleontologická lokalita, kde nalezli dinosauromorfa, což je příbuzný pravých dinosaurů, který dostal název Silesaurus opolensis - slezský ještěr z Opolí. Tam jsem se několik sezon podílel na vykopávkách. Je to zajímavé místo, kde bujel život před 230 miliony let. Žili tam také obří praobojživelníci, kteří vypadali jako přerostlý mlok, byli dlouzí pět až šest metrů.

Nejznámější dinosauři, které jste nacházeli v Montaně, tady nežili?
V té době byly kontinenty už rozdělené a pruh souše zvaný Laramidie, kde žili třeba dnes populární tyranosauři, byl jednou z pevnin tehdejší Severní Ameriky, která už byla hodně daleko od Evropy. Navíc ji tvořila soustava ostrůvků, na kterých žily úplně jiné formy dinosaurů, často trpasličí.

Došlo k nějakým objevům i v našem regionu?
U Srnojed na Pardubicku byly náhodně objeveny už v 19. století fosilní články prstů, které by mohly být dinosauří. Podobné fragmenty známe i od Kralup nad Vltavou. A opravdu pěkné nálezy pocházejí z lomu u Devíti křížů na Červenokostelecku, kde nejprve v 90. letech a pak v roce 2011 došlo k objevu několika stop malých triasových dinosaurů.

Dokážete popsat, jak to na Hradecku mohlo vypadat v pravěku?
To záleží, ve kterém období. Archeologové si pod slovem pravěk představují až dobu od vzniku člověka, já za něj ale považuji i celou dobu od vzniku planety. Když to vztáhneme na dobu českých dinosaurů od Kutné Hory, což je 95 milionů let, tedy na začátku pozdní křídy, bylo tu vlhké subtropické až tropické podnebí, teploty mohly být podstatně vyšší než dnes. Také byla vyšší hladina oceánu, takže většina českého území mohla být zaplavena, byli jsme nejspíš tropickou lagunou s ostrůvky a mělkým mořem, v němž plavali velcí žraloci. V mořích žili obří plazi plesiosauři, kteří se živili jinými živočichy. Největší mohli na délku měřit až kolem deseti metrů. Na ostrůvcích také žili různí trpasličí dinosauři.

Je pro nás v době, kdy máme moderní technologie a snažíme se dívat dopředu, paleontologie ještě užitečná a potřebná?
Určitě ano. Myslím, že to pravil Cicero: Kdo neví, co se stalo před jeho narozením, ten jako by navždy zůstal dítětem. Tak jako zkoumáme naši vlastní historii, je dobré vědět i to, co se dělo miliony let před příchodem člověka. Už proto, abychom věděli, na co se máme do budoucna připravit, protože planeta Země prochází postupně různými astronomickými cykly, které, pokud na ně nebudeme připraveni, mohou výrazně ohrozit lidskou civilizaci. Víme třeba, že v minulosti se udály obrovské katastrofy, které vyhubily desítky procent druhů na naší planetě, ať už to byly dopady velkých asteroidů, nebo silná sopečná činnost. Krom toho bychom měli vědět, jak se život vyvíjel, protože všichni jsme koneckonců živé organismy a představujeme potomky jedné jediné buňky, která existovala před téměř čtyřmi miliardami let. Tento vývoj je dobré co nejvíce zmapovat.

Říkal jste, že připravujete již osmou knihu. O čem bude pojednávat?
Já bych to nechtěl úplně prozrazovat, protože půjde o něco jiného než doposud. Předchozí byly literaturou faktu a nyní jsem se vydal na půdu beletrie, jak jsem si už dávno přál. Naznačím, že půjde o jakýsi pravěký sci-fi thriller, který bude obsahovat prvky světa moderního i prastarého. Dojde k poutavému boji o přežití v dávnověku za použití prostředků moderní civilizace.

  • Nejčtenější

U Pardubic usmrtil vlak člověka, provoz na hlavní trati byl ráno přerušen

3. května 2024  6:30,  aktualizováno  9:44

Na hlavní koridorové trati u Pardubic brzy ráno vlak srazil a usmrtil člověka. Nehoda omezila...

Stát nalije miliardy do kolejí k automobilce v Kvasinách, práce začnou letos

30. dubna 2024  7:05

Rozdělené město, kde řidiči mnohdy stojí desítky minut před železničními závorami, se možná už...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hradec Králové - Olomouc 3:1, hosté neudrželi vedení, nalomil je vlastní gól

5. května 2024  14:40,  aktualizováno  20:35

Rychle vedli, ale ještě do přestávky prohrávali o dvě branky. Olomoučtí fotbalisté nenavázali na...

Nehoda cisterny s argonem uzavřela na dvě hodiny D11 na Hradec

6. května 2024  12:03,  aktualizováno  14:33

Nehoda cisterny se zkapalněným argonem uzavřela dopoledne na víc než dvě hodiny dálnici D11 ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jelen už není největším zvířetem Krkonoš, kolem Žacléře pozorovali losa

6. května 2024  15:08

Los evropský by mohl po desítkách let odsunout z pozice největšího krkonošského savce jelena...

Ceny s hořkostí pomsty. Zastupitelé vyřadili biology, kteří odporovali radnici

6. května 2024  17:30

Hořkou pachuť bude mít předávání výročních cen Hradce Králové. Politikaření a zřejmě i msta za...

Jelen už není největším zvířetem Krkonoš, kolem Žacléře pozorovali losa

6. května 2024  15:08

Los evropský by mohl po desítkách let odsunout z pozice největšího krkonošského savce jelena...

Nehoda cisterny s argonem uzavřela na dvě hodiny D11 na Hradec

6. května 2024  12:03,  aktualizováno  14:33

Nehoda cisterny se zkapalněným argonem uzavřela dopoledne na víc než dvě hodiny dálnici D11 ve...

Chytrá domácnost pro nemocné: k ovládání přístrojů stačí ústní myš či hlas

6. května 2024  10:35

Domov svatého Josefa, který v Žirči na Trutnovsku pečuje o pacienty s roztroušenou sklerózou,...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....

Ukradené auto s AirTagem si našel, ale od policie dostal vynadáno

Vyjít ráno před dům a nenajít tam svůj vůz je noční můrou každého majitele. Do takové nezáviděníhodné situace se dostal...