„Představte si následující: F -18 Hornet objeví na moři nepřátelskou loď a předá informace přes datové spojení Link-16 jakékoliv vlastní jednotce, která má správnou munici a dokáže dostřelit na nepřátelskou loď. Tyto informace jsou předávány k několika potenciálním palebným systémům na zemi, jako jsou houfnice Paladin nebo raketomety HIMARS,“ vysvětlil koncept admirál Harry Harris, šéf Velitelství ozbrojených sil USA v oblasti Pacifiku USPACOM (United States Pacific Command).
Jde tedy o myšlenku úplného datového propojení leteckých, pozemních a námořních prostředků do jediného funkčního celku.
Pilot stíhačky tak nebude omezen jen použitím vlastních zbraní a senzorů, ale může v reálném čase, díky úplnému datovému projení, využít jakékoliv zbraně/senzory pozemních a námořních sil v dosahu. To stejné platí i obráceně pro válečné lodě nebo například obrněné jednotky pozemních sil.
Pokud například bitevní vrtulník odhalí skupinu tanků, nemusí na ně okamžitě útočit. Piloti díky propojení přesně vědí, jaké jednotky a jaké zbraňové systémy jsou v dosahu. Doslova „jedním stisknutím tlačítka“ vrtulník předá informace o cíli dělostřelectvu, které začne do prostoru pálit protitankovou naváděnou dělostřeleckou munici. Takovým způsobem podle Pentagonu vzroste ničivost a operační tempo jednotek bez nutnosti zavádět výkonnější munici nebo zbraňové systémy.
Podle admirála Harrise tento druh projení byl již odzkoušen na cvičení Northern Edge a získává si v Pentagonu čím dál větší podporu. Cvičení Northern Edge na Aljašce se účastnilo 6000 lidí a bylo vyzkoušeno rychlé předávání souřadnic od bojových letadel k pozemním jednotkám.
Jedním z nástrojů pro úplné datové propojení je speciální protokol JREAP (Joint Range Extension Applications Protocol). Protokol JREAP umožňuje přenášet data z taktických prostředků datového spojení (např. Link-16) pomocí internetového připojení (např. přes satelit) prakticky na neomezenou vzdálenost.
Koncept protnutých oblastí (cross-domain) není však jen o sdílení informací. Taktika cross-domain umožňuje rychle určovat (zanášet do taktického obrazu) pozice vlastních sil a rychle určovat a zaměřovat pozice protivníka.
Pentagon si ale uvědomuje náchylnost složitých elektronických systémů v prostředí elektronického (kybernetického) boje a také jeho závislost na technologiích (např. satelity).
Podle Rickey Smithe, zástupce náčelníka Velitelství pro výcvik a tvorbu doktrín TRADOC (Training and Doctrine Command), bude nutno zavést nové komunikační technologie schopné fungovat v „degradovaném“ prostředí, tedy například v prostředí bez satelitního spojení a/nebo v prostředí silného elektronického rušení.
Koncept protnutých oblastí proto postupně zahrne kyberprostor a elektronický boj.
„Jestliže síť je vaše největší výhoda, může být také vaše největší slabost, takže musíte mít mnoho možností (jak obejít rušení, výpadek, zničení datového uzlu, atd. - pozn. AN). Koncept cross-domain nesmí být omezen jedním zbraňovým systémem schopným palby (na daný cíl - pozn. AN),“ vysvětluje Smith.
„Musíme zlepšit, jak projektovat sílu ze země do dalších oblastí - vzduchu, moře, vesmíru a kyberprostoru. Jestliže chcete zastavit počítačový útok, tak jednoduše pošlete tankovou střelu ráže 120 mm skrz server a operátor s počítačovým útokem přestane,“ říká Smith.
Celý problém ale není jen o přenosu dat. Veškeré informace musí být zpracovány a chytře začleněny do jednoho společného taktického obrazu. Jinak řečeno to, co vidí na svém obrázku pilot stíhačky, musí vidět a pochopit také obsluha raketometu nebo velení.
„Jen proto, že mi můžete poslat informace, neznamená to, že vím, jak je včas zpracovat, abych zaútočil na cíl. Je zde ještě hodně práce, co musíme udělat,” uvedl Smith.
Koncept koordinované spolupráce letectva, pozemních sil a námořnictva není samozřejmě nový. Moderní výpočetní a komunikační technologie však propojenost všech těchto tří složek posouvají na nebývalou úroveň.
Nová americká koncepce operačního použití pozemních sil AOC (Army Operating Concept) z roku 2014 zdůrazňuje význam společného působení vševojskových sil. Tento společný přístup má za cíl zahltit protivníka problémy (kdy, kde, jak a čím na mě zaútočí) a vlastním velitelům poskytnout výběr z řady možností - velitel může použít letecké, pozemní, námořní zbraňové systémy nebo prostředky elektronického boje či kyberútok.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Další články o vojenství a novinky ze světa armády najdete zde.
