Dobrá poloha na výstavišti LVCC, poutavé logo a jasně srozumitelné sdělení velkým čitelným písmem, podpořené obrázkem nebo obrázky. To jsou zásadní podmínky úspěchu nejen začínajících firem vystavujících na veletrhu CES. Klíčová jsou pak už před výstavou předjednaná setkání s vlivnými investory a nákupčími.
Příležitostí je zde celá řada, zejména v podobě nejrůznějších večerních recepcí a rautů pro přísně uzavřenou společnost. Kdo si místo včas nezajistí a v mnoha případech nezaplatí horentní sumu, má smůlu.
Jen pro představu, nejmenší stánek na hlavním výstavišti stojí 8 000 dolarů. Navíc zaplatíte každý stoleček, židličku i elektrickou a internetovou přípojku. Získáte tak prostor zhruba třikrát tři metry v zadní části jedné ze tří hlavních hal, pravděpodobně v sousedství některé ze stovek čínských továren. Obří stánky si mohou dovolit opravdu jen silní hráči jako Samsung, Intel nebo třeba Panasonic.
Stánky nejdůležitějších firem současnosti (na snímku Intel) nabízí vybraným novinářům i pohodlné zázeí, kde se mohou občerstvit a na chvíli odpočinout.
Samostatnou kapitolou jsou nejrůznější večerní akce pouze pro pozvané, které využívají přítomnosti více než 165 000 oborových odborníků, nákupčích, insiderů, novinářů a analytiků z celého světa, a na veletrhu prakticky parazitují. Sezvou novináře z databáze veletrhu, nabídnou nižší ceny (ne vždy) vystavovatelům a svezou se s úspěchem veletrhu, který navzdory občas zmiňované krizi výstavnictví stále roste.
Některé firmy pak na CESu jakoby nevystavují, pouze zvou novináře do přilehlých hotelů, kde v luxusních apartmá (během CESu za astronomické částky) předvádí své novinky. Důvod je opět jediný, získat pozornost novinářů a investorů a získat ji levněji než „oficiální“ cestou.
Nerozumím řidiči. Čínský svět je... prostě jiný
Některé novinářské akce jsou tak dokonale utajené, že by vás to mělo varovat a nesnažit se na ně dostat. Příkladem budiž „party“ CITE (Chinese Information Technology Expo) slibující nejžhavější technologické trendy přímo od výrobců z Shenzenu, to celé zabalené v koktejl party v jednom z nejluxusnějších hotelů na Stripu, hlavní ulici Las Vegas.
Odjezd na akci měl být od vrat číslo 9. Co na tom, že dveře nebyly zevnitř číslované a na výstavišti jich je několik tisíc. Ta zajímavější část celé akce nastane ve chvíli, kdy sice čekáte na správném místě, ale zatímco ostatní normální firmy zde mají své informátory s vítacími cedulemi (znáte z letišť a nádraží), tu s nápisem CITE nikde nevidět.
Po dvaceti minutách se vám sice podaří telefonicky spojit s jakousi organizátorkou akce, ale když po dalších deseti minutách zjistíte, že stojíte cca. tři metry od sebe (protože ona tu ceduli opravdu nemá), pochopíte navíc, že neumí anglicky. Nemohla tedy rozumět popisu vaší osoby, na který se ptala a podle kterého vás chtěla najít. Zábava vrcholí ve chvíli, kdy se dívčina snaží zjistit, kde stojí autobus, abychom mohli vyrazit.
Po chvilce konverzace předává hovor s tím, že řidiči nerozumí a zda bychom nemohli pomoci s lokalizací. Mohl. Máváme na sebe s řidičem, nasedáme a vyjíždíme směr Caesarův Palác (Ne, opravdu to není ten, kde císař bydlel - viz Pařba v Las Vegas). A tady by to mělo celé skončit. Jenže neskončí.
Přímé přenosy jsou extrémně oblíbené od té chvíle, kdy Facebook funkci Live. Potkáte zde mnoho blogerů i profesionálních žurnalistů, kteří tuto možnost využívají, aby oslovili své fanoušky.
Po příjezdu do hotelu a dalších dvou kilometrů pěšky zjistíme, že nejde o žádnou koktejl party a už vůbec ne o výstavu toho nejžhavějšího z Číny, ale o obyčejnou tiskovou konferenci v délce trvání dvě hodiny s vyhlašováním jakýchsi cen zřejmě nejlepším pracovníkům továren. A to celé pouze v čínštině! Předesílám, že pozvánka směřovala na všechny novináře.
Překlad má zajistit jakýsi údajně skvělý čínský automatický překladač, který se snaží čínského řečníka v reálném čase titulkovat do angličtiny. Nefunguje to. Když si italský novinář stěžuje jednomu z čínských přítomných, že překlad nedává smysl, dozví se, že právě tázaný je autorem onoho softwarového překladače. Když nám chlapík s úsměvem předá svou vizitku, odcházíme. I takto někdy končí hon za exkluzivními informacemi přímo od zdroje.
Na výstavišti je vidět všelicos. Tenhle vibrační podstavec vám pomůže zhubnout i tančit (prezentováno za „uširvoucí“ hudby)
Být startup není jen tak
Momentálně modní startupy (za startup se v Silicon Valley můžete klidně označovat i pět let) mají vyhrazeno vlastní výstaviště v jiné části města, které je sice od hlavního CESu vzdáleno vzdušnou čarou jen přibližně 900 metrů, ale překonávat tuto vzdálenost v podmínkách absolutně přeplněného Vegas budete pěšky minimálně 20 minut (to když chytnete na semaforech zelenou vlnu a chodíte rychle) nebo speciálním autobusem cca. 45 minut poté, co si na něj vystojíte nejméně hodinovou frontu. A to se mezi výstavišti potřebujete přesunout několikrát denně... Totální zácpy jsou ve Vegas naprosto běžné a je potřeba si na ně prostě zvyknout.
Eureka Park a část startupů z Francie.
Mimochodem, mezi tisíci startupů, které letos do Vegas dorazily, byly i čtyři české (článek chystáme). Najít je na výstavišti byl výkon hodný zkušeného investigativce. Z nějakého důvodu totiž byla jejich řada mimo logické pořadí. Představte si, že jdete dlouhou chodbou, která začíná dveřmi s číslem 1 a končí číslovkou 500. Když dojdete téměř k cíli zjistíte, že po 455 následuje číslo 457. Kýžené dveře 456 nikde. Prostě něco jako nástupiště devět a tři čtvrt). Pravda, s lokalizační aplikací od CESu bylo hledání stánků jednodušší, ale nikoliv bezproblémové.
Na výstavišti i mimo něj je chvilkami opravdu plno.
Jako ve středověku a přesto dokonale
Ve Vegas je to jako na středověkých cestách. Když chcete znát směr, musíte se zeptat. Označené jsou vždy pouze pro danou lokalitu finančně zajímavé body (pokladna, kasína atd.) a nanejvýš ještě tak toalety. Nikde se na cedulích nedozvíte, kterým východem je to nejblíže do konkurenčního hotelu (centrální Las Vegas jsou jen hotely) nebo třeba boční ulice. Vzhledem k tomu, že v rozlehlých hotelových komplexech denní světlo neuvidíte celý den, i když v nich nachodíte přes deset kilometrů, jiná orientace než pomocí dotazu nepřipadá v úvahu.
Virtuální a rozšířená realita je stále velkým tématem veletrhu. Výrobci jí přikládají značnou budoucnost.
Pokud jste teď snad nabyli dojmu, že to ve Vegas vlastně nefunguje, opak je pravdou. Veletrh pořádaný agenturou CTA je vzhledem k možnostem až organizován až neuvěřitelně precizně. Registrovaní novináři dostanou visačku na veletrh a batůžek s tiskovými materiály přímo do pokoje hned po příjezdu. Každý den čekají před každým hotelem speciální autobusy, které přes obří zácpy dovezou všech pět tisíc novinářů na nejrůznější místa výstaviště a večer zase zpět.
Přes zvýšená bezpečnostní opatření se nikde netvoří přehnané fronty a ostraha zbytečně nikoho nepeskuje. Každý dostane v ceně oběd (sendvič se šunkou nebo roastbeaf). A co je nejdůležitější, letos už podruhé takřka na celém výstavišti občas (v media centru vždy) fungoval i internet. To není vtip, ještě předloni tomu tak nebylo a popravdě, dosud není po světě mnoho podobně masových akci, které by dokázaly zajistit tolika návštěvníkům (bavíme se o desítkách tisíc připojených zařízení naráz) bezproblémové připojení k síti. A tímto paradoxem z počínající doby „internetu věcí“ bychom mohli pro dnešek skončit.
Trendy 2017: Odkdy máte doma myčku? Do kuchyní jí to trvalo 100 letTo, co ještě předloni vypadalo jako naprosté sci-fi a Hollywood o tom natáčel filmy, začíná být letos skutečností. Digitální asistenti, umělá inteligence v domácích spotřebičích i nositelné elektronice, samořídící auta, atd. se podle zástupců pořadatele největšího veletrhu spotřební elektroniky CES 2017 stávají skutečností.  |
