Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Na Harvardu dosáhli „svatého grálu fyziky“. Ale skoro nikdo tomu nevěří

Po více než 80 letech snahy vědci z Harvardovy univerzity ohlásili, že se jim podařilo připravit kovový vodík. Materiál s velmi nezvyklými vlastnostmi by za jistých okolností mohl způsobit technologickou revoluci. Otázkou však zůstává, zda je možné informaci věřit.

Chování vodíku během jeho stlačování, jako ho přes přes okulár mikroskopu pomocí mobilního telefonu iPhone zachytil jeden z autorů článku v Science. Vzorek umístěný uprostřed fotografií se nachází v diamantové kovadlině a je osvětlen ze spodní i horní strany pomocí LED diod. Kolem něj je patrný kroužek rheniového těsnění. (zcela vlevo) Za nízkých tlaků je vzorek zcela transparentní. Na fotce je patrné světlo procházející vzorkem ze spodní strany. (uprostřed) Při 335 GPa vzorek zčerná a přestane být průhledný. (vpravo) Při tlaku 495 GPa získá vodík kovový lesk, který je ještě výraznější, než jsou odlesky kovového těsnění, které jej obklopuje. | foto: Isaac Silvera

Pokud vaše vzpomínky na hodiny středoškolské chemie ještě neodvál čas, možná si matně vybavíte, že vodík je nejlehčím a zároveň nejvíce zastoupeným prvkem ve vesmíru. Za běžných podmínek panujících na Zemi je v plynném skupenství. Ochlazením na teplotu -253 °C (20 K) je ho ale možné zkapalnit, a při teplotě -259 °C (14 K) dokonce i zmrazit. Ve své kapalné podobě se pak jeho použití omezuje především na raketový průmysl, a výhledově by snad mohl sloužit jako alternativa k fosilním palivům.

Podle aktuálních poznatků teoretických fyziků je však vodík schopen nabývat i jiných, mnohem exotičtějších, podob, o kterých se středoškolské učebnice zatím sice nezmiňují, o to důležitější roli by však v budoucnu mohly hrát. Jedním z nich je i vodík v podobě kovu.

Nejběžnější kov pod Sluncem, který nikdo neviděl

První zmínky o možné existenci kovového vodíku sahají až do roku 1935, kdy Eugene Wigner společně s Hillardem B. Huntingtonem předpověděli, že atomy vodíku stlačené k sobě enormní silou by měly uvolnit elektrony ze svých elektronových obalů a vytvořit nový materiál, připomínající svými vlastnostmi kov. Tlak potřebný k uskutečnění přeměny odhadli na 25 gigapascalů (GPa), tedy zhruba 250 000krát vyšší než je tlak zemské atmosféry u hladiny moře a cca 230krát vyšší než na dně Mariánského příkopu. Pozdější detailnější výpočty ho pak dokonce ještě dvacetkrát navýšily na těžko představitelných 400 až 500 GPa.

„Kovový vodík“ byl dlouho jen snem materiálových fyziků

Sny tehdejších materiálových fyziků o přípravě kovového vodíku v laboratoři tak byly na dlouhou dobu odloženy na neurčito. Jejich úsilí ovšem nepolevilo a získané zkušenosti spolu s postupně se zlepšující technikou je začaly postupně přibližovat k cíli. Během posledních třiceti let se tak fyzikům na cestě ke kovovému vodíku podařilo popsat dokonce několik nových typů uspořádání pevného vodíku, která se vyskytují pouze za extrémně vysokých tlaků.

Nepřímé důkazy potvrzující původní domněnky trochu nečekaně přišly také ze vzdáleného tábora planetologů. Ti díky datům z vesmírných sond ukázali, že podmínky potřebné k jeho vzniku panují hluboko v nitru plynných obrů, jako je Jupiter nebo Saturn, jejichž jádro by mělo být tvořeno z velké části právě kovovým vodíkem. Paradoxně by se tak nejběžnějším kovem ve Sluneční soustavě stala látka, která se na Zemi nikde nenachází a kterou toužily alespoň krátce spatřit už celé generace fyziků.

Kovový vodík by měl být dokonalý vodič elektřiny

Za snahou po vytvoření kovového vodíku není pouze nepraktická vášeň po poznání. Některé teoretické studie totiž předpovídají, že kovový vodík by se mohl v pevném skupenství chovat jako supravodič. Tedy dokonalý vodič elektřiny, jehož strukturou se mohou elektrony pohybovat beze ztráty energie. Navíc na rozdíl od dosud popsaných supravodičů by si kovový vodík měl zachovat tuto vlastnost i při pokojové teplotě. A když by vás supravodičové aplikace omrzely (a dokázali bychom ho vyrábět dostatečně lacino), měl by sloužit mimo jiné také jako skvělé raketové palivo (viz tato práce).

Ačkoliv tyto předpovědi nebylo doposud možné žádným způsobem prakticky potvrdit, vše se může velmi brzo změnit. Minulý týden byl totiž v prestižním vědeckém časopise Science publikován článek, ve kterém harvardští fyzici Ranga P. Dias a Issac F. Silvera ohlásili úspěšný průlom při přípravě kovového vodíku v laboratoři. (Výsledky se už loni v říjnu objevily na serveru arXiv.org, ovšem před publikací v Science prošly další peer-review kontrolou, která má odhalit případné chyby.)

Diamantová kovadlina

Vědci k přípravě materiálu využili takzvanou diamantovou kovadlinu. Toto zařízení o velikosti větší plechovky od piva připomíná svou konstrukcí miniaturní svěrák, jehož čelisti jsou tvořeny hroty dvou syntetických diamantových krystalů uložených proti sobě. Vzorek umístěný přímo mezi nimi je pak od svého okolí izolován pomocí těsnění z kovového rhenia. Vzhledem k tomu, že tlak, kterým vynaložená síla v lisu působí, je nepřímo úměrný její ploše, postačí i relativně malá síla vyvinutá experimentátorem k tomu, aby mezi hroty diamantových krystalů vznikl tlak o mnoho řádů vyšší.

I přes to, že je diamant považován za nejtvrdší známý materiál, jeho krystaly se stávají při takto vysokých tlacích velmi křehkými a vyžadují proto precizní zacházení. Klíčovým trikem, díky kterému se týmu z Harvardu povedlo překonat konkurenční laboratoře v dosažení takto vysokých tlaků, má být důkladné odstranění všech potenciálních poruch uvnitř krystalů. Použité diamanty proto musely být před použitím důkladně vyleštěny, oleptáním zbaveny povrchových defektů a vyžíhány při vysoké teplotě k odstranění možného pnutí. Na závěr byl pak jejich povrch pokryt tenkou vrstvičkou oxidu hlinitého, které měl za úkol zamezit pronikání vodíku do struktury diamantů a následnému křehnutí.

Schématická podoba diamantové kovadliny. Vzorek zkoumané látky je uzavřen mezi hroty dvou diamantových krystalů. Díky průhlednosti diamantů je možné sledovat chování vzorku přes jejich stěny. Malé zrnko rubínového krystalu slouží jako standard k určení tlaku panujícího uvnitř cely.

Během samotného experimentu fyzici nejprve ochladili celou aparaturu na teplotu -268 °C, čímž vodík zmrazili do pevného skupenství. Pak pomocí pomalého přibližování obou diamantů na něj začali působit rostoucím tlakem. Po určité době se zpočátku průhledný vodík nejprve zbarvil do černa a poté, při dosažení tlaku 495 GPa (pěti milionů atmosfér) získal podle autorů výrazný kovový lesk. Viditelné to bylo ovšem pouze pod mikroskopem, protože připravený vzorek odpovídal velikostí červené krvince.

Není všechno vodík, co se třpytí

Speciální podmínky, ve kterých se vzorek sevřený pod obrovským tlakem v diamantových čelistech nyní nachází, však velmi komplikují jeho další analýzu. Každá manipulace s ním je totiž spojena s vysokým rizikem jeho zničení. Opatrným vědcům se proto mimo měření odrazivosti zatím nepodařilo jakkoliv věrohodně potvrdit, že lesknoucí se tečka je opravdu kovový vodík a že je v očekávaném pevném skupenství.

Není proto překvapením, že se článek popisující jeho přípravu stal ihned po svém opublikování terčem silné kritiky z řad konkurenčních výzkumných týmů. Ti jeho autorům vytýkají především nedostatek přesvědčivých experimentálních dat a malou důvěryhodnost použitých metod. Podle vyjádření geofyzika Alexandra Goncharova z konkurenční výzkumné skupiny pro časopis Nature například nelze vyloučit, že pozorovaný kovový lesk může být pouhý artefakt, způsobený použitou vrstvičkou oxidu hlinitého, jehož chování za takto vysokých tlaků není známé. Proti přehnaným očekáváním v tomto oboru hovoří také dlouhá historie dřívějších oznámení o vytvoření kovového vodíku, která se nakonec nepodařilo přesvědčivě doložit.

Na detaily si musíme počkat

Někteří vědci také dali veřejně najevo, že článek obsahuje relativně málo detailů, které by zvýšily důvěryhodnost a umožnily jednodušší zopakování výsledku v jiných laboratořích. Samotní autoři si za výsledky stojí a slibují svá pozorování během krátké doby náležitě podložit dalšími daty.

Nezúčastněnému pozorovateli tedy nezbývá než trpělivě vyčkat, zda se smělá prohlášení tiskových zpráv o „dosažení svatého grálu vysokotlaké fyziky“ opravdu potvrdí. Do té doby ovšem bude pravděpodobně nejrozumnější přistupovat k podobně bombastickým titulkům se zdravou mírou skepse.

Autor:
  • Nejčtenější

Zázrak! NASA po pěti měsících obdržela od sondy Voyager smysluplnou zprávu

v diskusi je 173 příspěvků

23. dubna 2024  13:37

Když se v únoru letošního roku stále nedařilo navázat smysluplnou komunikaci s jedním z...

Herečce Slávce Budínové by bylo 100 let. Zemřela opuštěná, bez zájmu veřejnosti

v diskusi je 30 příspěvků

21. dubna 2024

Před 100 lety, 21. dubna 1924, se v Ostravě narodila známá česká herečka Slávka Budínová.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Unikátní exkurze. Nahlédněte do francouzské jaderné ponorky před vyplutím

v diskusi je 16 příspěvků

20. dubna 2024

Není obvyklé, aby reportéři mohli nahlédnout do jaderné ponorky v aktivní službě. Agentura AP nyní...

Proč umělá inteligence lže a proč kvůli ní zhloupneme. Počítačový expert vypráví

v diskusi je 17 příspěvků

22. dubna 2024

Premium Zatímco průmyslová revoluce zaváděla masivní využití strojů, které nahradily lidské svaly, nyní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Byla to druhá nejjasnější hvězda. V budoucnu může svítit jako druhý Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

21. dubna 2024

Velmi neobvyklá hvězda éta Carinae v devatenáctém století náhle zjasnila a stala se druhou...

Pomník Jana Žižky na Vítkově vznikal skoro 30 let

v diskusi je 10 příspěvků

27. dubna 2024

27. dubna 1924 zahájil Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky na Žižkově veřejnou sbírku na jeho...

Přistávat s vrtulníkem je jako balancovat na míči a zůstat při tom něžný

v diskusi jsou 2 příspěvky

27. dubna 2024

Mysli na to, že při záchraně druhých nesmíš sebe ani nikoho jiného ohrozit. Tak zněla jedna z...

Učili jsme se od alpských záchranářů, líčí pilot počátky letecké záchranky

v diskusi jsou 4 příspěvky

26. dubna 2024

Exkluzivně Za kniplem vrtulníku strávil přes 9 250 hodin. Stál u zrodu letecké záchranné služby, létal s...

Sphere jako osmý div světa? Zábavní komplex ve Vegas je technologický zážitek

v diskusi je 17 příspěvků

25. dubna 2024

Uvidíte v ní famózní obraz s nejvyšším rozlišením na světě, do uší zahraje sto šedesát tisíc...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...