Kuna skalní nemá zrovna nejlepší pověst. Patří mezi ty druhy zvířat, kterým se během lidského „obsazení“ planety podařilo najít si nové místo v blízkosti na Zemi dnes dominantního druhu Homo sapiens, a žít přitom tak trochu na jeho úkor. Živí se mimo jiné i domácím zvířectvem a některé části lidských obydlí či zařízení považuje zřejmě jen za výhodně přistavený stavební materiál či hračku, a tak někdy ohryže kabely v autě, jindy si poslouží střešní izolací.
Málokterá kuna však způsobila tak velké škody jako zvíře, které v listopadu minulého roku krátce vyřadilo z provozu LHC, tedy největší urychlovač částic na světě, ležící ve výzkumném středisku CERN na pomezí Švýcarska a Francie. Zvíře, které dostalo bezprostředně po události nepřesné označení „Lasička z CERNu 2“ (inu, fyzici a biologie), přeskočilo plot a spálilo se na transformátoru vysokého napětí (18 kV).
Proud kunu nepochybně okamžitě usmrtil, a urychlovač se v důsledku události krátce odstavil. Výpadek byl ovšem jen krátkodobý. Když v CERNu zjistili jeho příčinu, zavolali do Rotterdamu biologovi Keesi Moelikerovi z tamního přírodovědeckého muzea. Moeliker je kurátorem tamní malé výstavy „Příběhy mrtvých zvířat“, kde se shromažďují připomínky nezvyklých setkání zvířat a lidí, a to výhradně takových, která skončila smrtí zvířete.
Ve švýcarském fyzikálním ústavu ho znali od dubna 2016, kdy zřejmě jiná kuna (a znovu se původně říkalo „lasička“) přehryzala vedení k jinému transformátoru (tentokrát s ještě vyšším napětím 66 kV) a vyřadila celý urychlovač z provozu na dva týdny. Moeliker se pokoušel zbytky zvířete získat pro muzeum, ale byly tak rychle zničeny, že neměl úspěch. V listopadu už na něj v CERNu mysleli, mrtvolu zvířete mu nechali.
Vycpané zvíře se v expozici zařadilo například ke kačerovi, který v roce 1995 zahynul po nárazu do Moelikerova okna, aby se bezprostředně po smrti na více než hodinu stal předmětem sexuálního zájmu jiného kačera. Moeliker o tomto prvním, a pokud víme, tak zatím stále jediném zaznamenaném případu nekrofilní homosexuality u kachen napsal práci (PDF zde), za kterou poté získal známou Ig Nobelovu cenu.
V muzeu je k vidění mimo jiné i vycpaný exemplář vrabce, který byl zastřelen, protože narušil pokus o světový rekord v tvorbě domina a shodil více než 23 tisíc kostek, další pozůstatky nezvyklých „interakcí“ mezi člověkem a zvířaty. Interakcí, kterých bude nepochybně nadále přibývat.
