Do Vánoc roku 1899 zbýval den a čtyři řemeslníci zahájili tajnou akci. Na připravený papír jeden z nich krasopisným písmem napsal: „Prokleta budiž ! ta černá práce! za 560 zl. zhotovena od 4 dělníku. pruměrný výdělek 11 zl. týdně 9 hodin deňě práce.! pan Šef foršus dat nechce. a doplatek taky ne. hanba mu.“ Za datem je ještě připsáno:„Kde jsou prachy na ryby?“ a pak už jen jména: Pavel Hons, Vincenc Chlad, Josef Levý a František Swoboda.
Na jejich pečlivě složený a uschovaný protest proti pociťovanému bezpráví se přišlo až téměř po 115 letech, když kdosi při rekonstrukci otevřel důmyslný úkryt v jedné z vitrín expozice Národního muzea, na jehož stavbě se řemeslníci podíleli.
Buďte při ukládání vzkazu budoucím generacímv sobotu 1. 4. od 10:00 do 18:00. Buďte u zakládání nejdelšího vědeckého experimentu všech dob s námi a přidejte k popsanému vzkazu i ten svůj. Čeští egyptologové vás v Botanické zahradě v Praze Troji naučí psát hieroglyfy a některým z nich rozumět. Paleontologové Národního muzea vás nechají v originálním substrátu hledat skutečné zkameněliny. Vyzkoušíte si starověkou výrobu papyru, skládání dinosauřích kostí, práci paleontologa ve vykopávkách, hraní deskových her, jimiž si krátili čas staroegyptští faraoni a odlévání stop dinosaurů a těl trilobitů. Na místě bude k vidění i unikátní filmová 3D rekonstrukce pravěkého života na našem území a originály 25 zkamenělin, jejichž příběh na plátně ožije. Akci pořádají Botanická zahrada v Praze Troji a časopis Vesmír. |
Těch 115 let není dlouhá doba. Jazyk už sice zní archaicky, ale ještě stále mu rozumíme, známe písmo a jsme schopni chápat kontext. Jaké by to však bylo, kdyby nám takto zanechali tajnou depeši kutnohorští havíři, nebo lidé z doby Karla IV? Jak by taková zpráva změnila náš pohled na myšlení těch, kdo takový vzkaz zanechali?
Rozhodli jsme se uspořádat experiment, který by období, jež překlene, podstatně prodloužil a přiblížil naši současnost těm, kdo budou žít na tomto místě za více než jedno tisíciletí. A jaký by to byl vzkaz o současnosti, kdybychom jej nesvěřili moderním technologiím?
Ten nápad se zrodil roku 2011. V Botanické zahradě v Praze Troji právě Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd objevil teprve druhou dinosauří stopu na našem území. Napadlo nás nahrát při akci vzkazy našich současníků a zaznamenané na nějaké médium je poslat do budoucnosti. Jenomže jaké médium zvolit? Celkem brzy se vědci rozhodli pro technologii české firmy Norden Star. Ne pro její Data Tresor Disc, který má garantovanou životnost „pouhých“ 400 let. Vybrali jsme si nosič MILLENIUM Data Tresor Disc, který má vydržet ještě déle.
Cédéčko, které prý přečtete i za 600 let
Na první pohled vypadá jako běžné cédéčko. Jeho základ však tvoří v Japonsku vyrobený kotouč z temperovaného skla o síle 1,2 milimetru. Záznam se do něj nedá vypálit v běžných vypalovačkách počítačů, jak jsme dosud zvyklí.
MILLENIUM Data Tresor Disc s vypálenými vzkazy lidí, zaznamenanými 23. dubna 2011 v Botanické zahradě v Praze Troji.
Na povrch CD je nanesena speciální světlocitlivá tekutina, zvaná fotorezist. Je vytvořena tak, aby byla přesně citlivá k určitému typu laseru. Po zaschnutí fotorezistu zůstane na povrchu vrstva s přesně definovanou tloušťkou citlivé vrstvy. CD je nyní připraveno k záznamu. Děje se tak podobně jako při běžném vypalování, přičemž paprsek laseru propálí vrstvu fotorezistu až na sklo, povrch nosiče přitom zůstane bez poškození.
„Exponovaný“ disk se záznamem poté putuje do „vývojky“ v podobě kyseliny fluorovodíkové. Stačí pouhých pět sekund, aby se na propálených místech sklo naleptalo a záznam tak byl zvěčněn do tohoto pevného a mimořádně trvanlivého materiálu.
Fotorezist se poté smyje a disk vloží do vakuové komory. Do ní se vpouštějí malá množství argonu tak, aby se uvnitř zažehlo plazma, s jehož pomocí je na povrch disku naprášena miniaturní vrstva čistého stříbra. Ta slouží jako odrazná plocha, která musí zaručit, že se nejméně 70 % laserových paprsků, vyslaných CD přehrávačem při čtení záznamu vrátí zpět do přístroje. To jsou stejné parametry, jaké musejí splňovat běžné CD disky. Stříbro je výhodnější odrazný kov než zlato, neboť neposouvá vlnovou délku odraženého světla.
Schrána s kompaktními disky, vyrobená firmou Vakuum Praha speciálně pro tuto příležitost a naplněná argonovou atmosférou
Zmíněným postupem vzniká disk, jehož životnost podle tvrzení výrobce překračuje 600 let. Autoři projektu se však rozhodli záznam zabezpečit ještě lépe. Technologií, používanou při vytváření vysoce těsných spojů si ve firmě Vakuum Praha nechali vyrobit ocelovou schránu, která má obsah chránit jednak mechanicky, ale jejíž dutina je také zaplněna argonem, který zamezuje jakékoliv degradaci kompaktního disku oxidací. Životnost záznamové vrstvy by v takovém případě mohla být i 1000 let.
Aby to nevypadalo jako nevybuchlá bomba
Od počátku jsme zamýšleli schránu s CD zakopat do země a vzkaz poslat do budoucnosti touto cestou. Při pohledu na tvar kapsle jsme ale začali tušit, že bude-li jednou, možná za několik set let nalezena, hrozilo by nebezpečí, že bude považována za nějakou nevybuchlou munici z poloviny 20. století a příslušným způsobem zlikvidována. Při přemýšlení, jak toto nebezpečí odvrátit, jsme se obrátili na české egyptology.
Vědci z Českého egyptologického ústavu patří ke světové špičce. Ty nejvýznamnější konference v jejich oboru se pořádají v Praze, o množství práce rozhodně nemají nouzi. Když Renata Landgráfová uslyšela, s jakým nápadem za ní přicházíme, nadchla se. S ní i tři její studentky – Dorotea Wollnerová, Diana Míčková a Dana Bělohoubková – které se ujaly překladu textu, který jsme se rozhodli vytesat do žulové stély ve stylu jakési „pražské Rosettské desky“.
Na stéle mělo být napsáno, že uvnitř schrány je vzkaz, namluvený lidskou řečí a zaznamenaný laserem na kompaktní disk příslušného roku. Jak ale do egyptských hieroglyfů převést slova, jako „cédéčko“, nebo „laser“, které Egypťané nemohli znát?
Kameník Vojtěch Soukup při tesání hieroglyfů
Překladatelský oříšek se nakonec podařilo úspěšně vyřešit přesně v duchu, jakým „by to napsal Egypťan.“ Vzkaz zvukový tedy doprovodí kamenné stély, které v hieroglyficky zaznamenané podobě egyptštiny, češtině a angličtině říká, co je třeba provést s nitrem schrány, aby hlasy předků promluvily. Vše vodotěsně uzavřel Vlastimil Sloup z Geosvěta v dalším sarkofágu z plastické hmoty a bude uloženo pod zemský povrch, kde bude čekat na případné, snad náhodné, objevení.
Další částí našeho experimentu je spolupráce s Národním archivem, do jehož depozitářů poputuje dvojče cédéčka, uloženého v prostorách Botanické zahrady v Praze - Troji. Toto CD bude přehráno do digitálního archivu České republiky a neustále udržováno v čitelné podobě. CD zároveň bude sloužit jako archiválie, jejíž funkčnost má být prověřena až za 1000 let, v roce 3017.
Naši potomci, budou-li v té době jací, se tedy dozvědí, zda předpoklad, že naše technologie dokáží uchovat elektronický obsah celé milénium beze změny, splnily očekávání. Pokoušíme se tedy o založení nejdelšího nepřetržitého vědeckého experimentu v dějinách lidstva.
