Rutinní nahrazování lidských orgánů prasečími sice hned tak nenastane, medicíně se však pomalu daří překonávat překážky, které dosud bránily používat prasečí tělo jako zásobárnu „náhradních dílů“ pro nemocné nebo zraněné lidi. Začíná se tak vytvářet nový zajímavý trh, píše agentura Reuters.
„Dosud jsme se zaměřovali převážně na jídlo. Naším denním ‚chlebem‘ vždy byla slanina, uzeniny a čerstvé maso,“ říká Courtney Stantonová, viceprezidentka nové divize firmy Smithfield. „Teď chceme dát vědět zdravotnické a vědecké komunitě, že nejsme jen baliči jídla, že se zaměřujeme i jiným směrem,“ doplnila. Společnost s hodnotou 14 miliard dolarů (352 miliard korun) patří do čínské skupiny WH Group.
V Japonsku se chystá revoluce, lidské orgány vypěstované v prasatech |
Transplantaci podstupují lidé, kterým selhává nějaký orgán a nemají jinou možnost léčby. Zvířecí transplantáty by mohly pomoct zacelit nedostatek vhodných orgánů. Organizace The United Network for Organ Sharing (Spojená síť pro sdílení orgánů) odhaduje, že každý den umírá při čekání na vhodný transplantát v průměru 22 lidí.
Smithfiled už nyní zpracovává materiál pro medicínské účely z 16 milionů prasat, které ročně porazí. Společnost by materiál ráda prodávala přímo vědcům a zdravotnickým firmám, a ne přes prostředníky jako dosud.
Stantonová tvrdí, že americký trh s vedlejšími produkty z prasat užívanými pro zdravotnické a jiné účely a jako krmivo pro domácí mazlíčky má hodnotu více než 100 miliard dolarů (2,5 bilionu korun). V tom ale ještě není zahrnutý obchod se zvířecími transplantáty určenými pro člověka.
Prasečí srdce v lidském těle
S myšlenkou využít prasečí transplantáty pro člověka si odborníci pohrávají proto, že orgány těchto zvířat jsou velmi podobné lidským. Například v době porážky je vepřové srdce zhruba stejně velké jako srdce dospělého člověka. Další orgány, jejichž využití při nahrazování lidských orgánů se zkoumá, jsou prasečí ledviny, játra a plíce.
Dosavadní pokusy o takové transplantace ale selhaly. Ať už kvůli genetickým odlišnostem, pro které tělo orgán odmítlo, nebo hrozbě virové nákazy. Švýcarská farmaceutická firma Novartis AG například v roce 2001 ustoupila od svého pokusu v hodnotě miliardy dolarů (25 miliard korun) kvůli obavám, že by se prasečí viry mohly přenést na člověka.
Před dvěma lety tento problém vyřešil George Church, profesor genetiky na Harvard Medical School. Potenciálně nebezpečné nakažené geny vyčistil novým nástrojem na úpravu genů jménem CRISPR (více čtěte zde).
Rodí se tvor s buňkami prasete a člověka, možná „farma“ lidských orgánů |
Vědec také založil společnost eGenesis Bio, která by měla vyvinout prasata, jejichž orgány nevyvolají u člověka odmítavou reakci nebo nebudou na lidi přenášet viry. Firma loni získala kapitál ve výši 38 milionů dolarů (954 milionů korun). Z jednoho prasete by vědci podle Churche mohli získat desítku různých orgánů a tkání.
Profesor odhaduje, že první klinická studie transplantace s „polidštěnými“ prasečími orgány by se mohla uskutečnit ještě letos. Bude se ale týkat jen natolik nemocných pacientů, že už nemohou přijmout lidské orgány
Společnosti Synthetic Genomics Inc. a United Therapeutics také už dva roky pracují na úpravě prasečího genomu a jeho „smíchání“ s lidskými buňkami, aby překonaly problémy typu imunologického odmítnutí.
Stantovová chov geneticky modifikovaných zvířat nevylučuje. První kroky firmy Smithfield podle ní však spíš půjdou cestou decelularizace prasečích orgánů, tedy jejich vyčištění od existujících buněk a nahrazení lidskými.
Church účast velkého producenta vepřového vítá. „I když máme firmy jako eGenesis, která vytvoří první prasata, stále bude potřeba někoho, kdo je bude chovat ve větším měřítku,“ říká.
