Přesně 3. května 2002 zahájila svou činnost česká verze Wikipedie. Do dnešního dne má na kontě téměř 380 tisíc článků se zhruba milionem normostran textu. Souhrnně pak zabírají texty zhruba 1,9 GB prostoru.
Denně v Česku přibývá asi osmdesát nových hesel. Česká verze je tak podle počtu článků 26. v pořadí z více než 290 existujících jazykových verzí.
Pokud by se texty na české Wikipedii převedly na papír, vydaly by na téměř 190 tisícistránkových drobně popsaných knih bez obrázků.
Každý měsíc podle Petry Pejšové, výkonné ředitelky spolku Wikimedia Česká republika, zástupce nadace Wikimedia Foundation, která encyklopedii provozuje, navštíví stránky české Wikipedie lidé ze zhruba 3,5 milionu počítačů a tří milionů mobilních zařízení. Například v březnu na nich zadali přes 72 milionů dotazů, nejčastěji vyhledávaným heslem byl Touretteův syndrom, tedy vrozené neuropsychiatrické onemocnění. Následovalo slovo zeměměřič a jméno zpěvačky Věry Špinarové, která v březnu zemřela.
Financování z darů
Světová nadace Wikimedia vybírá finanční prostředky na provoz encyklopedie pomocí sbírky a pak je přerozděluje národním pobočkám. O největší internetovou encyklopedii v češtině se stará nezisková organizace Wikimedia ČR. V roce 2016 měla světová Wikipedia přes 37 milionů článků ve 290 jazycích.
O obsah encyklopedie se starají sami uživatelé - dobrovolníci, kteří do ní mohou jakékoli heslo přidat nebo ho upravit. Svá tvrzení ovšem musí doložit odkazem na důvěryhodný zdroj. U sporných tvrzení je pravidlem, že autor je na tuto nutnost upozorněn. „Wikipedie nemá svou vlastní pravdu, pouze shrnuje jiné důvěryhodné zdroje,“ popsala podstatu otevřené encyklopedie ředitelka.
Kvalitu obsahu podle Pejšové hlídá zhruba 30 správců s určitými redakčními oprávněními a editoři, kteří se mohou k této práci zaregistrovat, což od založení české Wikipedie udělalo kolem 370 tisíc lidí. V uplynulých 30 dnech jich bylo podle Pejšové aktivních přes dva tisíce.
Doplnila, že z řad zkušených editorů komunita vybírá správce, kteří mají za úkol zejména blokovat zlomyslné uživatele a mazat příspěvky, které porušují autorská práva.
Současná podoba české Wikipedie je však od té původní před 15 lety vzdálená. Na úplném začátku v květnu 2002 encyklopedie například bojovala s kódováním české diakritiky. To podle ředitelky dokládá i text, který zřejmě pochází z té doby a je součástí editace nesoucí nyní číslo jedna a zní: „Takze Cesi, do toho!!! ;-) Tak prvni, co musime vyresit bude kodovani naseho mileho jazyka ... diskuse ke kódováni.“ Úplně nejstarší editace z května 2002 se podle Pejšové nedochovaly.
Připomněla, že u zrodu české Wikipedie stál brněnský esperantista Miroslav Malovec, který přeložil pro první hlavní stránku české encyklopedie text z esperanta do češtiny.
Otevřenost není někde vítána
Wikipedia není všude přijímána bez omezení. Především autoritářské režimy se ji snaží různě omezovat. Například v Číně byste marně hledali heslo o tibetském duchovním dalajlámovi nebo tamním vůdci Si Ťin-pchingovi či protestech na Náměstí nebeského klidu. Nepřístupná je ale celá řada dalších hesel.
Právě tato země nyní připravuje vlastní internetovou encyklopedii. Podle deníku South China Morning Post se bude na tvorbě hesel podílet kolem dvou tisíc autorů z řad akademiků a výzkumníků. S vydáním se počítá příští rok.
Číně to umožní lépe kontrolovat další obsah, ke kterému mohou tamní uživatelé přistupovat. Vedle části Wikipedie jsou v asijské zemi blokovány například stránky Facebooku, Googlu a dalších „západních“ serverů.
