Indická raketa PSLV-C38 dnes časně ráno našeho času vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1 typu CubeSat o velikosti 2U (20 cm × 10 cm × 10cm). Na internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.
Družice je vybavena výklopnými panely a vysouvací rentgenovou optikou, takže se její velikost na orbitě zvětší na 35 × 10 × 10 cm, hmotnost 2 kg samozřejmě zůstává.
Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů - družic, které váží méně než deset kilogramů. Podle agentury jde o aparáty ze 14 zemí, například ze Slovenska, Belgie, Litvy, Lotyšska a Rakouska.
Tři experimenty
VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.
Právě rentgenový dalekohled s optikou typu račí oko je poměrně zajímavá technologie.
„Zařízení funguje na principu odrazu. Čip pak dokáže rozlišit, jaký typ částic na něj optika pošle,“ přiblížila již dříve serveru iDNES Veronika Stehlíková, která se jako studentka Českého vysokého učení technického podílela na vývoji i zkouškách družice.
O plné funkčnosti satelitu a jeho přístrojů se vědci budou moci přesvědčit až za několik dnů. Životnost minidružice, která bude kroužit na polární dráze do výšky 505 km rychlostí 7 km/s, je odhadována na dva roky, během nichž bude možné provádět uvedené experimenty a ověřování nových technologií v kosmu.
Projekt VZLUSAT-1 je podle VZLU příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Kromě toho experiment FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50, v rámci níž bylo vypuštěno na 50 nanodružic z celého světa a která přispívá k zapojení České republiky do mezinárodních kosmických aktivit.
Pokud jde o účastníky programu VZLUSAT-1, na vývoji miniaturizovaného rentgenového dalekohledu se podílely firma Rigaku Innovative Technologies Europe, HVM PLASMA a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinuly firmy 5M s TTS a čidla pro měření vlastností tohoto materiálu dodala firma Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Na aktuální stav družice se na stránkách ZČU můžete podívat zde.
19. dubna 2016 |
