Na úvod se sluší poznamenat, že problematika čínské vojenské reformy je poměrně komplikovaná a tento článek pouze představuje některé její hlavní aspekty a cíle.
Čína krotí výdaje na armáduRozpočet roste pomaleji, než bylo zvykem  |
V každém případě se první konkrétní kroky současné snahy o modernizaci uskutečnily 31. prosince 2015, kdy byly v rámci Čínské lidově osvobozenecké armády (PLA) vytvořeny tři zcela nové organizační celky. V jednom z kroků se Druhý dělostřelecký sbor, který má na starosti čínský arzenál jaderných zbraní a balistických střel, stal samostatnou složkou s novým označením Raketové síly.
Větší pozornost ovšem vzbudilo založení složky Strategických podpůrných sil. Jde o sjednocené velitelství pro kosmické, kybernetické a elektronické vedení boje. Jeho úkolem bude provádět kybernetické útoky (a zajišťovat obranu), satelitní průzkum nebo rušení nepřátelských komunikací. Založení Raketových sil a Strategických podpůrných sil jde v ruku v ruce s čínskou Bílou knihou o obraně z roku 2015, kde byly za novou strategickou triádu označeny jaderné, vesmírné a kybernetické síly.
Poslední organizací, která byla vytvořena, je Ústřední velitelství pozemních sil, které do této doby neexistovalo. Důvodem tohoto opatření je obnovení důrazu pozemních sil na teritoriální obranu a snaha dát dalším strategicky důležitějším složkám více prostoru.
Reforma struktury velení
Další důležitý krok přišel v únoru 2016, kdy bylo zrušeno dosavadní rozdělení země do sedmi vojenských regionů a nahradilo je pět Společných velitelství vojenských okruhů JTC (Joint Theater Commands). V rámci nich pak vznikla velitelství okruhů pozemních sil, letectva a námořnictva (to pouze ve třech okruzích).
Důvodem k redukci počtu vojenských regionů na pět JTC je jejich větší soustředění se na hrozby vůči čínským zájmům v různých geografických oblastech. Největší Západní JTC má na starosti obranu hranic s Indií, Afghánistánem a také vojenskou kontrolu Tibetu a provincie Sin-ťiang, kde se Čína potýká s odporem některých příslušníků etnické skupiny Ujgurů.
Nové rozvržení pěti JTC
Jižní JTC má ve své jurisdikci Jihočínské moře (teritoriální spory s Vietnamem, Filipínami atd.), východní Východočínské moře (teritoriální spory s Japonskem, Taiwan), severní chrání hranice s Ruskem, Mongolskem a pozornost věnuje i dění na Korejském poloostrově. Poslední Centrální JTC má na starosti obranu Pekingu a podporu ostatních JTC.
Cílem integrace velitelství okruhů jednotlivých složek čínské armády do všech JTC je snaha o zlepšení schopností podnikat společné bojové operace, jelikož dosud hrály prim výhradně pozemní síly a spolupráce či vojenská cvičení s letectvem nebo námořnictvem byly výjimečné. Novou čínskou strukturu lze přirovnat k americkým Jednotným bojovým velitelstvím (Unified Combatant Command), např. USCENTCOM nebo USAFRICOM.
Čína pořádá vojenské cvičení v Jihočínském moři (19. prosince 2015)
Loď čínské pobřežní stráže nedaleko sporných ostrovů v Jihočínském moři (29. března 2014)
Běh na velmi dlouhou trať
Současnou reformu jejím rozsahem sice nelze označit za povrchní, ale přesto postrádá dostatečnou hloubku k oslovení hlavních problémů, které se snaží vyřešit. Ke snížení vlivu pozemních sil a zvýšení schopností jednotlivých složek operovat na bojišti v efektivní součinnosti je nutné provést změny i v oblasti vojenských doktrín armády, personální politiky, vojenského vzdělání a výcviku. Uplatnění tak hlubokých změn však bude trvat déle než do roku 2020.
Tohoto všeho si jsou čínští vojenští představitelé a teoretici dobře vědomi. I přes velmi sebevědomá prohlášení v anglickojazyčných médiích se v těch čínských lze dočíst o významných a nelichotivých nedostatcích PLA.
Čínská armáda láká vojáky do služby hip hopem:
5. května 2016 |
Přední odborník na čínskou armádu Dennis Blasko uvádí příklad článku v čínštině ze státní tiskové agentury Nová Čína (Xinhua), kde se objevil následující odstavec: „Úroveň modernizace čínské armády je nedostatečná k zajištění národní bezpečnosti a zaostává za ostatními státy. Čínská armáda nemá kapacity k vedení moderního války a důstojníci k jejímu vedení postrádají velitelské schopnosti.“
Článek byl převzat z webu Armádní noviny, a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
