Jaká rizika se skrývají při léčbě zdánlivě nevinnou třezalkou tečkovanou či neobyčejnými listy jinanu dvoulaločného? Co způsobilo celosvětovou aféru kolem léku Contergan? Odpovědi se můžete dozvědět při obyčejné procházce mezi neobyčejnými léčivými rostlinami.
Naučná stezka v hradecké botanické zahradě má mezi záhonky s léčivkami 13 zastavení. Farmakolog Tomáš Smutný a lékárník Michal Říha, bývalí doktorandi hradecké fakulty, na nich farmacii představují srozumitelně i naprostým laikům. Chtějí ukázat, že je to pestrý obor, o který má smysl se zajímat. Farmacie totiž není jen lékárenství.
„Každý panel představuje jednu oblast farmacie. Máme tu povídání o lékárenství, farmaceutickém průmyslu, farmakologii, toxikologii a o dalších příbuzných tématech,“ poukazuje Smutný.
„Je to velmi záslužný počin. Věřím, že pomůže propagaci farmacie,“ hodnotí stezku proděkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Alexandr Hrabálek.
Tabule jsou v zahradě rozmístěny tak, aby konkrétní rostliny, o kterých se v textu pojednává, našli lidé poblíž i na záhoncích. „Snažíme se použít slovník, který lidem, co sem přijdou, bude srozumitelný,“ tvrdí autoři, kteří nejprve dali texty k posouzení známým, aby zjistili, zda nejsou příliš odborné a zda čtenáři jim budou rozumět.
Rozlišujme mezi léčivými přípravky a doplňky stravy
„Veřejnosti chceme představit vývoj, současnost i směřování našeho oboru. Návštěvníky stezka odvede od naší fakulty z Heyrovského ulice, kde je umístěno první zastavení, sem do zahrady,“ přidal se děkan fakulty Tomáš Šimůnek. Projekt za zhruba sto tisíc korun financovala společnost Teva.
Práce na naučné stezce trvaly asi rok a autoři na projektu pracovali ve volném čase. Původně chtěli podobnou stezku vytvořit rovnou ve městě, nakonec se však rozhodli, že spojení s prostředím botanické zahrady bude mnohem vhodnější.
Už u vstupu se na prvních panelech dozvíte, že léčivé rostliny mají význam od nepaměti. Jedno z dalších zastavení přibližuje, jak se v lékárně mezi celou škálou léků a doplňkového sortimentu vlastně orientovat.
„Je potřeba rozlišovat mezi léčivými přípravky a doplňky stravy. To je častá věc, kterou lidé opomíjejí. Je přitom důležité vědět, že zatímco léčivé přípravky mají prokázané účinky, doplňky stravy pouze prokázanou nezávadnost,“ připomíná Říha.
Čtenář se z tabulí také dozví, jak vypadá složitá a drahá cesta k hotovému léku. „Výzkum a vývoj léku stojí miliardy dolarů a trvá zhruba 12 až 15 let, což si možná každý nedokáže představit. Přitom se léky mnohdy zbytečně plýtvá,“ upozorňuje Smutný.
Poslední tabule je ve skleníku tropických rostlin
„Nastiňujeme zde řadu problémů, například interakce léčiv. Zpozornět by měli hlavně ti, kteří berou více léků. Musíme si rovněž uvědomit, že i kombinace rostlin s léčivy mohou být rizikové a zdraví škodlivé. Například třezalka tečkovaná má v léčbě své opodstatnění, ale zároveň je potřeba na ni dát pozor. Stejně tak je to s jinanem dvoulaločným a řadou dalších, o kterých se tu dočtete,“ upozorňuje Říha.
„Za důležitý panel považujeme také ten, kde se píše o bezpečnosti léčiv. Poukazujeme zde na aféru, která odstartovala přísnější pohled na jejich kontrolu,“ říká Smutný a uvádí známou aféru s lékem Contergan a jeho účinnou látkou thalidomid, který měl v 60. letech minulého století na svědomí narození několika tisíc postižených dětí (více o kauze čtěte zde).
Lék byl tehdy určen těhotným ženám jako prostředek proti ranní nevolnosti. Při příjemné procházce zahradou narazí návštěvník také na malý včelín nebo na takzvané růže lékárníků. Naučná stezka dál neopomene ani historii lékárenství.
Poslední tabule je ve zdejším skleníku s tropickými rostlinami. „V tropech je obrovské množství druhů, které jsme ještě nepoznali. Je tam velký potenciál poznávat nová léčiva,“ podotýká Smutný.
Pokud si zájemce chce přečíst vše, co mu panely nabídnou, měl by si na to vyměřit minimálně hodinu. Botanická zahrada je od dubna do října otevřena ve všední dny od 7 do 16 hodin.
