Projekt ACAVP
Cílem britského projektu ACAVP (Advanced Composite Armoured Vehicle Platform) bylo využít při konstrukci obrněného vozidla plastové kompozity se skelnými vlákny a prokázat, že poskytují dostatečnou balistickou ochranu jako ocel a hliník.
Kromě nízké hmotnosti se počítalo s výrazně lepší protikorozní ochranou a nízkou tepelnou a akustickou stopou vozidla.
Vývoj byl zahájen v roce 1993. Výsledkem byl technologický demonstrátor obrněného vozidla, jehož trup byl vyroben ze speciálního plastového kompozitu. Motor, převodovka a pohyblivá část podvozku byly převzaty z vozidla Warrior, bojová věž z vozidla Fox.
V přední části vozidla se nacházela dvojčlenná osádka, ve střední části bojová věž, pohonná jednotka byla uložena v zadní části.
Ač při testech došlo k některým poruchám mechanických součástek, vozidlo překonalo veškerá očekávání. Vozidlo vážící 24 tuny mělo ze všech směrů odolnost před průbojnou municí ráže 14,5 mm, čelně dokonce proti ráži 30 mm.
Samotná korba vozidla ACAVP vážila kolem šesti tun. Zbytek hmotnosti připadal na pohonnou soustavu a další části vozidla.
Projekt byl zdárně ukončen v roce 2001, splnil očekávání a prokázal, že je možno snížit hmotnost bojových vozidel až o 30 %. Ve své době se jednalo o nejpokročilejší technologii, pokud jde o použití moderních lehkých materiálu pro pozemní bojová vozidla.
Vývoj měl pokračovat v projektu TRACER, ale brzy byl upřednostněn konvenčnější program FRES, který vyústil v program AJAX. Paradoxní je, že ač Británie realizovala program ACAVP, poznatky nebyly u projektu AJAX využity.
Hlavním problémem byla nejistá dlouhodobá degradace „plastových“ dílů, zvláště v podmínkách vystavení povětrnostním vlivům (slunce, mráz, voda). Otázkou tak byla balistická stálost materiálu v čase.
Nikdo zkrátka nechtěl převzít odpovědnost za to, jak by se díly vyrobené z těchto materiálů chovaly po několika letech/desítkách let užívání. Prototyp vozidla ACAVP se momentálně nachází v muzeu a pravidelně se účastní různých výstav a ukázek.
Program FCS
V roce 1996 vydali vrcholní představitelé americké armády dokument Army Vision 2010, v němž byly nastíněny plány na vývoj armády po roce 2010. Z tohoto dokumentu pochází známý program FCS (Future Combat System).
Cílem programu FCS bylo vytvořit tzv. Objective Force (OF), tedy koncept jednotky na jednotné platformě, s doposud nevídanou mobilitou a palebnou silou. Brigáda OF měla být nasaditelná za méně než čtyři dny, divize za pět dní a skupina pěti divizí za necelý měsíc.
Pro přepravu těchto jednotek mělo být možno využít transportní letouny C-130 Hercules. Hmotnostní limit vozidel kvůli vzdušné přepravě proto činil pouze 19 tun.
Při konstrukci vozidel FCS se počítalo s lehčími kovy jako je hliník a titan, keramickými materiály, kompozity se speciální gumovou vrstvou, skelnými vlákny nebo vysokopevnostními plasty. Technologické postupy při výrobě „plastových“ vozidel si americká armáda osvojovala v rámci podprogramu CAV (Composite Armored Vehicle).
Tanky Abrams mělo nahradit nové vozidlo schopné přímé i nepřímé palby MCS (Mounted Combat System). Hlavním požadavkem na MCS byla hmotnost kolem 20 tun. Takto nízká hmotnost a použité materiály měly výrazně zlepšit strategickou přepravitelnost, snížit spotřebu paliva a zjednodušit údržbu.
MCS měl šestizónovou ochranu:
- Avoid Encourter – vyhnout se nečekanému kontaktu s nepřítelem díky sdílení informací s jinými vozidly, letouny a dalšími prvky na bojišti.
- Avoid Detection – vyhnout se odhalení. Maskovat MCS opticky, radarově, v infra oblasti a potlačit hlučnost.
- Avoid Acquisition – vyhnout se zaměření. Použití kouřové clony a jiných prostředků, aby nebylo možno udržet vozidlo v záměrné.
- Avoid Hit – vyhnout se zasažení. Využití aktivní ochrany.
- Avoid Penetration – vyhnout se proražení pancíře. Použití kompozitního nebo v budoucnu i „elektrického“ pancíře.
- Avoid Kill – vyhnout se zabití osádky. Osádka měla mít šanci přežít i penetraci pancíře.
V roce 2009 byl ale celý program FCS kvůli raketově rostoucím nákladům zastaven. Z původního FCS zůstal jen projekt pod označením GCV (Ground Combat Vehicle) nahrazující vozidla M2 Bradley a M113, ale i ten byl nakonec zastaven.
Projekt lehkého tanku Griffin
Nejnověji byla lehká kompozitní konstrukce použita u technologického demonstrátoru výsadkového tanku Griffin od společnosti General Dynamics. Firma recyklovala mnoho komponentů z různých projektů, především FCS a nejnovějších verzí tanků Abrams.
Projekt Griffin cílí na výsadkové jednotky americké armády. Požadavkům na vzdušnou přepravu odpovídá i hmotnost, která je velice nízká, bojová do 30 tun. Griffin tedy může být ve dvojicích přepravován transportním letounem C-17.
Výzbroj byla použita v podobě ručně nabíjeného, lehkého kanonu XM360 ráže 120 mm. Jak konstruktéři docílili takto nízké hmotnosti, při zachování balistické odolnosti? Firma jednoduše použila výsledky programu FCS, konkrétně vozidla MCS. Griffin od MCS získal minimálně některé díly, ale je klidně možné, že se jedná o upravený původní podvozek MCS.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
