„Byl jedním z našich nejmladších prezidentů a byl také jedním z těch nejvíce nemocných. Přesto pro něj bylo politicky důležité zachovávat si svou mladistvou a vitální image,“ vypráví pro CNN páteřní neurochirurg Thomas Pait.
Ten o Kennedyho zdravotních problémech napsal článek John F. Kennedy’s back: chronic pain, failed surgeries, and the story of its effects on his life and death, který v září zveřejnil v odborném časopise Journal of Neurosurgery: Spine.
Americkým národem oblíbený prezident John Fitzgerald Kennedy si už v dětství prošel různými nemocemi. Jeho rodina si dokonce dělala legraci, že každý komár, který ochutná jeho krev, musí zcela jistě zemřít.
Noviny, které nikdy nevyšly, oběd se nekonal. Místo záhadné vraždy JFK |
Kvůli silným bolestem v bedrech, ke kterým pravděpodobně přispělo zranění při fotbalovém zápase, se JFK nedostal do armády ani k námořnictvu, kam ho však nakonec vzali díky jeho otci. Tehdy začal nosit podpůrný korzet, který se mu později možná stal osudným.
„Zarazila mě hloubka Kennedyho bolesti. Jak dlouho s ní bojoval i přesto, že jeho život byl tak krátký. Jak jeho život ovlivňovala a jak byl schopný ji se svým okolím tajit před veřejností a jistě i před svými politickými protivníky,“ říká americký lékař Justin Dowdy.
V červnu 1944 si záchranou svých mužů budoucí prezident vysloužil medaili za statečnost. Jednoho z námořníků tehdy Kennedy táhl celé kilometry oceánem do bezpečí na souši, čímž si své problémy se zády ještě zhoršil.
Lékaři mu později diagnostikovali Addisonovu nemoc, která zasahuje nadledviny a projevuje se chronickou slabostí, ochabujícími svaly, nechutenstvím, bolestmi břicha, ztrátou váhy i depresemi. V roce 1947 byl tak nemocný, že už k němu rodina povolala faráře.
Lékař: Lidé mu říkali kripl. Ale on měl neuvěřitelně silnou vůli
Kennedy podstoupil dvě operace zad, ani jedna mu však příliš nepomohla. Při druhé mu lékaři do páteře voperovali železnou destičku. Operace tehdejšímu senátorovi nejen neulevila, ale málem ho zabila. I tehdy se s ním jeho blízcí už pomalu loučili a i tehdy se z toho Kennedy dostal. Destičku nakonec lékaři zase vyoperovali, napáchanou škodu už však vzít zpět neuměli.
Coby senátor tehdy JFK často chodil o berlích. „Lidé ho nazývali kriplem. Chodil na masáže zad, dával si horké koupele a nosil speciální krunýř, ale bez těch berlí se musel spoléhat na svou pevnou vůli. A byl v tom neuvěřitelný. I přes své bolesti vešel do místnosti a začal se smát a mávat, ale jen co z ní odešel, lidé venku ho museli chytit, protože by jinak spadl na zem,“ pokračuje Pait.
Proti úporným bolestem pomohly „stovky až tisíce“ injekcí anestetika prokain, během náročné prezidentské kampaně se pak Kennedy svěřil do rukou lékaře Maxe Jacobsona, kterému veřejnost přezdívala „Dr. Feelgood“ - svým pacientům totiž ordinoval injekce s lékem na bázi amfetaminu.
„Mělo se za to, že tajnou formulí je metamfetamin. Ten dostal Kennedy a začal se cítit fantasticky. Byl sjetý. A nic ho nebolelo,“ říká Pait. Od drog prezidenta odlákal až další lékař, který mu předepsal posilování ochablých svalů, masáže a terapii teplem. Snažil se ho také odnaučit nošení krunýře.
Potřebuji v Dallasu vypadat dobře, říkal Kennedy o krunýři
Výsledky se brzy dostavily, pár měsíců před osudnou cestou do Dallasu si však Kennedy hnul se zády a svůj korzet začal zase nosit. „Kennedy lékaři řekl: ‚Podívej, až se vrátím z Dallasu, krunýř si sundám, ale na této cestě ho musím mít. Potřebuju vypadat dobře,“ popisuje Pait. Ve svém článku zmiňuje možnost, že i vinou pevného krunýře prezident atentát v Elm Street 22. listopadu 1963 nepřežil.
Kennedyho bychom nezachránili ani dnes, říká lékař 50 let po atentátu |
Poté, co jej útočník Lee Harvey Oswald střelil do krku, by se totiž Kennedy pravděpodobně svezl ze sedadla svého auta, předklonil se nebo se jinak kryl před další ránou. Kvůli krunýři však nemohl a druhá kulka tak znovu zasáhla svůj cíl - prezidentovu hlavu.
„Panebože, viděli jste zadní část jeho hlavy?“ řekl pak chirurg Robert McClelland svým kolegům v nemocnici. Všichni rychle zjistili, že mu tato část hlavy chybí. Bylo jasné, že prezidentova zranění jsou smrtelná. Přesto jeho srdce stále bilo, pokoušel se také dýchat. Šlo ale o beznadějný boj. Nebylo mu pomoci.
Lékaři míní, že by jednoho z nejslavnějších amerických prezidentů ani dnes nedokázali zachránit. Zda by JFK přežil, kdyby na sobě krunýř neměl, už se však nejspíš nikdy nedozví.
