„Musíme přepsat celý příběh evoluce. Nejen co se týká našeho druhu, ale všech druhů, které v té době žily v Africe,“ uvedl vedoucí studie profesor Israel Herškovic. Vědci zkoumali úlomek čelisti s osmi zuby, který se našel v jeskyni Misliya v roce 2002. K závěru, že jde o čelist Homo sapiens dospěli s pomocí počítačové tomografie.
Na jejím základě vytvořili virtuální trojrozměrný model čelisti, který porovnali s jinými fosiliemi nalezenými v Africe, Evropě a v Asii a také s novějšími lidskými kosterními pozůstatky. Jiná technika vědcům umožnila důkladně prozkoumat tkáň mezi zubem a čelistí, která je v případě Homo sapiens specifická.
Vědci hlásí senzační objev. Člověk existuje déle, než se dosud myslelo |
Stáří fosilie vědci odhadovali s pomocí různých metod i ve třech nezávislých laboratořích. Jejich závěry se shodovaly, že jde o 177 tisíc až 194 tisíc let starý kosterní pozůstatek.
Vědci dlouho tušili, že lidé v jeskyni Misliya žili, a na základě důkazů usoudili, že našim předků sloužila jako základna. Odtamtud se vydávali na lov jelenů, gazel a praturů. Pochutnávali si také na želvách, zajících či pštrosích vejcích.
Závěr studie je tak v rozporu s dosavadním přesvědčením vědecké komunity, že moderní člověk Homo sapiens opustil Afriku maximálně před 130 tisíci lety, uvedl profesor Chris Stringer z londýnského přírodovědeckého muzea, který se ale na výzkumu nepodílel. Doposud nejstarší lidské fosilie totiž byly nalezeny také v Izraeli a jejich stáří se odhaduje na 90 tisíc až 125 tisíc let.
Pokud člověk opravdu odešel z Afriky už tak dávno, mohlo by to podle vědců znamenat, že se setkal s jinými, dnes již vyhynulými druhy.
„Jinými slovy, pokud lidé začali odcházet z Afriky před nějakými 200 tisíci lety, znamená to, že se jejich africký původ musí datovat už do doby před nejméně 300 až 500 tisíci lety,“ uvedl Herškovic podle izraelského listu Jerusalem Post.
A pokračuje, že současný nález dává antropologům a archeologům smysl i z jiných důvodů. „Asi před rokem vědci oznámili nález ostatků moderních lidí v Číně staré asi 80 až 100 tisíc let. Což ukazovalo na to, že jejich migrace probíhala dřív, než se předtím myslelo, ale až do našeho objevu v Misliji jsme to neuměli vysvětlit.“
„Toto by mohl být úplně první moderní člověk nalezený mimo Afriku,“ míní také podle deníku The New York Times paleoantropolog John Hawks z univerzity ve Wisconsinu.
Různé díly skládačky teď podle Herškovice začínají zapadat do sebe. Podobně významný objev učinili vědci loni také v Africe, a to v marocké lokalitě Džabál Irhúd, kde našli dohromady dvaadvacet zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí. Fosilie staré 300 tisíc let jsou tak o 100 tisíc let starší než do té doby známé nejstarší kosti člověka rozumného.
Jeskyně Misliya leží na úpatí hory Carmel na severozápadě Izraele.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
