Zákon z roku 2016 - Investigatory Powers Act známý jako šmírovací zákon - je podle rozhodnutí soudu nelegální, neboť navazuje na předchozí legislativu „DRIPA“ (Data Retention and Investigatory Powers Act 2014) . Ta „dostatečně nechránila soukromí“ a dávala vyšetřovatelům přístup k záznamům o telefonních hovorech nebo internetové historii prohlížení.
„Zákon DRIPA není slučitelný se zákony EU, neboť neobsahuje účinné pojistky a nepožaduje schválení soudem nebo nezávislou autoritou,“ píše The Guardian.
Ministerstvo vnitra už v listopadu 2017 představilo některé pojistky a obranné mechanismy, které „britské státní šmírování“ svazují a omezují. Ale podle kritiků tyto pojistky nejsou dostatečné. Bude o nich v únoru 2018 rozhodovat i Evropský soud (v minulosti už označil evropský soud za nelegální britské sbírání e-mailů).
Britské šmírovací praktiky vešly v obecnou známost v roce 2013 i díky dokumentům, které Edward Snowden předal novinářům. Britská agentura GCHQ (obdoba americké NSA) sledovala internetovou komunikaci nejen občanů Velké Británie (více v našem předchozím článku o GCHQ).
