Naše představy o vývoji člověka v posledních letech dostávají „na frak“. Zajímavé nové objevy naznačují, že lidé jsou různorodější („hobit“ z ostrova Flores), jejich genetická minulost pestřejší (křížení s neandrtálci i tajemnými Denisovany) a průběh jejich odchodu z Afriky méně jasný, než se zatím myslelo (možný objev 300 tisíc let starých Homo sapiens v dnešním Maroku).
V posledním čísle časopisu Nature se k těmto zajímavostem přidává další. Konkrétně jde o kamenné nástroje z lokality Attirampakkam (leží kousek od východního pobřeží zhruba v polovině výšky subkontinentu). Našlo se tu zhruba sedm tisíc kamenných nástrojů, které hezky dokumentovaly přechod od jednodušších postupů a nástrojů k jemněji a přesněji opracovaným pazourkům - a potažmo i tedy nahrazení místních méně rozvinutých předků člověka prvními moderními Homo sapiens.
Kdy k tomu mělo dojít, není úplně jasné. Podle některých teorií se na místo první lidé dostali někdy před 80 až 130 tisíci lety. Moderní lidé pak na místě přežili výbuch supervulkánu Toba a od té doby místu „vládli“. Podle jiných názorů je spíše pravděpodobné, že lidé na místo přišli až po výbuchu. Hrozivá událost, která způsobila velké ekologické škody ve velké části jihovýchodní Asie, jim přitom mohla pomoci vytlačit původní obyvatele.
Nově vydané výsledky samu tuto otázku nepomohou vyřešit - naopak přidávají do rovnice další zajímavou neznámou. Autorům práce, pod kterou je jako první podepsaný Kumar Akhilesh, se totiž podařilo ukázat, že jemnější pazourky nalezené na místě pochází zřejmě z doby někdy před 380 až 170 tisíci lety.
Ukázka nástrojů ze staršího paleolitu, tzv. acheuléenského typu. Typickým nástrojem byly velké kamenné pěstní klíny, sekery (na snímku). Drobnější pazourkové nástroje (třeba pazourkové hroty šípů) vznikají později pomocí tzv. levalloiské techniky.
Výsledek poskytla metoda tzv. luminiscence, která dokáže určit, kdy byl dotyčný materiál vystavený světlu (konkrétně v tomto případě infračervenému), tedy jak dlouho je na Zemi. Rozptyl je to poměrně veliký, ale jak jste si jistě všimli, předpokládané stáří nástrojů se vůbec nekryje s odhadem příchodu Homo sapiens do Indie. Přitom v řadě případů jde o nástroje vytvořené postupy (tzv. levalloiská technika), které se jinak považují za charakteristické právě pro moderní Homo sapiens.
Paleontologové v Indii tak stojí před zajímavou hádankou. Vyráběly tyto „moderní“ hroty jiné druhy hominidů než moderní Homo sapiens? A pokud ano, doputovala k nim znalost odněkud? Mohlo to být z Afriky, kde se moderní Homo sapiens asi o sto tisíc let dříve objevil? Nebo jsou naše jednoduché představy o spojitosti mezi biologií a kulturou (tj. druhem a technologií) špatné? Nebo jde naopak spíše o doklad toho, že lidé dnešního typu dorazili do Indie mnohem dříve, než jsme zatím předpokládali na základě jiných nálezů (jinak řečeno našeho neúplného mapování jejich postupného „pokroku“ po Asii podle nálezů na různých lokalitách)?
Tato hypotéza má tu výhodu, že ji může podporovat i další výsledek, objev snad 170-190 tisíc let staré čelisti Homo sapiens z Izraele. Ten také naznačuje, že lidé z Izraele mohli odejít o nějakých 50-80 tisíc let dříve, než se obecně předpokládá.
Bohužel v tuto chvíli nemáme to nejdůležitější: tedy kosti. Z Indie z dané doby nejsou ani kosterní nálezy (natož třeba kosti se zachovalou DNA), které by umožnily určit, jaké druhy člověka se na místě v dané době vyskytovaly. Dokud se to nezmění, záhada téměř určitě zůstane neobjasněna - a poměrně dlouho.
Dějiny dávné minulosti člověka totiž pracují s opravdu velmi útržkovitým materiálem; dobrých a jednoznačných nálezů je skutečně velmi málo a antropologové své hypotézy často tvoří na základě jen velmi neúplných „vstupních dat“. Důvodem je jak to, že vhodné podmínky pro zachování toho nejzajímavějšího (tj. především kostí) jsou vzácností, a samozřejmě také fakt, že velká část světa je stále v tomto ohledu neprozkoumaná. Indie obecně není pro nález fosílií kvůli klimatu i dlouhé historii osídlení nejlepším místem, takže tamním odborníkům je zapotřebí dopřát hodně trpělivosti a notnou dávku štěstí, jestli se mají dobrat odpovědí.
