Británie v polovině tohoto měsíce obvinila ruskou vládu, že stojí za vlnou kybernetických útoků. Hackeři za uvolnění napadených a zablokovaných zařízení požadovali výkupné.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl, že by mělo šíření viru označovaného NotPetya (či NoPetya) na svědomí Rusko. „Není to nic jiného, než pokračování rusofobní kampaně,“ uvedl Peskov s tím, že tuto kampaň už delší dobu vedou některé státy na Západě.
K obvinění se přidaly i Spojené státy. Prohlášení pochází ze stránek Bílého domu. „V červnu 2017 zahájila ruská armáda nejničivější a nejdražší počítačový útok v historii. Virus, nazvaný NotPetya, se rychle rozšířil po celém světě a způsobil škodu v celé Evropě, Asii a Americe v řádech miliard dolarů. Byl součástí úsilí Kremlu o destabilizaci Ukrajiny a stále silněji demonstruje zapojení Ruska do probíhajícího konfliktu.“
Nová éra vedení válek
Virus se tvářil jako vyděrač, šlo však možná o cílený útok na UkrajinuVyděračský virus NoPetya, podobající se loňskému ransomware Petya, napadl řadu ukrajinských a evropských cílů. Řada bezpečnostních odborníků se ale domnívá, že cílem viru nikdy nebylo vydělávat peníze vydíráním uživatelů. Mají podezření, že šlo jen o zástěrku, která měla maskovat koordinovaný kyberútok.  Nová verze viru Petya (ilustrační foto) |
Náměstek britského ministra zahraničí Tariq Ahmad dnes řekl, že „vláda Spojeného království soudí, že za ničivý kybernetický útok NotPetya z června 2017 byla odpovědná ruská vláda, konkrétně ruská armáda.“
„Bezohledný“ útok podle něj přišel společnosti po celém světě na stovky milionů dolarů.
„Rozhodnutí veřejně připsat tento incident Rusku podtrhuje fakt, že Spojené království a jeho spojenci nebudou tolerovat zákeřnou kybernetickou aktivitu,“ uvedlo britské ministerstvo zahraničí.
Britský ministr obrany Gavin Williamson obvinil Rusko z „podkopávání demokracie“ i „používání informací jako zbraní“. Kybernetický útok z loňského června označil za součást nové éry vedení válek.
Útok zasáhl i Česko
První zprávy o útocích přišly loni v červnu z Ruska a Ukrajiny, problémy se začaly rychle šířit. Terčem se stala řada podniků a institucí po celém světě. Virus narušil provoz řady továren, úřadů i logistických center, například přístavů v Amsterodamu či Bombaji.
Napadena byla ukrajinská národní banka, ukrajinské letiště, hromadná doprava a dokonce i Černobyl, který kvůli útoku NoPetya musel přepnout na nouzový manuální monitorovací systém. K útoku byl použit ukrajinský účetní program MeDoc. Velkým ukrajinským firmám, které tento účetní program používají, útočníci vnutili falešný update. Podrobněji tento způsob útoku popsala společnost Microsoft.
Rusko zkouší ovlivnit dění všude po světě. Jinak, než si většina myslíOtázka tzv. ruského vlivu na internetu se řeší v USA, v Česku i jinde ve světě. Rusko využívá mimo jiné i kyberprostor a sociální sítě. Většina lidí má ale o těchto ruských snahách zkreslenou představu. Podívejte se na věci, které jsou již o ruských taktikách veřejně známé.  |
Virus se rozšířil i do počítačů společností, které obchodují s Ukrajinou, včetně americké farmaceutické společnosti Merck, dánské logistické firmy A. P. Moller-Maersk či ruské ropné společnosti Rosněfť. Podle dřívějšího vyjádření antivirové společnosti Eset bylo Česko devátým nejvíce postiženým státem.
Vyděračský virus neboli ransomware dostal jméno NotPetya, na první pohled totiž připomínal virus Petya, případně jeho vylepšenou verzi Petrwrap, který byl poprvé zaznamenán předloni. Podle dřívějšího tvrzení odborníků ale mnohé napovídá tomu, že cílem viru NotPetya nebylo na rozdíl od viru Petya získat výkupné, ale rozsévat chaos. Virus zčásti využíval již déle známou bezpečnostní díru systémů Windows, podobně se choval loni v květnu ransomware WannaCry.
Útoky i falešné zprávy
Názor odborníků, že cílem bylo šířit chaos, podporuje také britské ministerstvo zahraničí. „Útok byl zamaskovaný jako kriminální podnik, ale jeho účelem bylo v zásadě ničit,“ uvedlo.
Británie v poslední době stále hlasitěji obviňuje Rusko z podílu na kybernetických útocích a dalších zásazích do dění v zahraničí prostřednictvím internetu.
Premiérka Theresa Mayová loni v listopadu na banketu v londýnské finanční čtvrti City kritizovala Moskvu za kybernetické útoky včetně zásahů do voleb v Dánsku či Německu. Rusko obvinila také z šíření falešných zpráv ve snaze podkopat západní demokracie. Britští poslanci se v současnosti zabývají i podezřením, že Rusové ovlivnili předloňské referendum o brexitu i loňské parlamentní volby ve Spojeném království.
