Na zemském povrchu mají jeho gramy horentní sumy, pod našima nohama přitom leží tisíce bilionů tun. Tým vědců z několika univerzit objevil pomocí zvukových vln ohromná ložiska diamantu v jádru tektonických desek.
„V geologickém měřítku je to relativně běžná součást Země. Je to mnohem větší množství, než jsme doposud předpokládali, ale nedostaneme se k němu,“ říká jeden z autorů studie Ulrich Faul z Massachusettského technologického institutu (MIT).
Ložiska ceněného nerostu zaměřili vědci v litosféře, konkrétně v podloží kratónů (jako jsou například pevninské štíty), k jejichž složení přispívají odhadem mezi jedním a dvěma procenty. Diamantové „kořeny“ podle nich sahají až do hloubky tři sta kilometrů.
Jak se vyrábějí diamanty z lidí. Stačí hromádka kremačního popelu |
Není to však stoprocentně diamant. Jde pouze o odhad (byť podle studie velmi přesný), plynoucí z výsledku měření. Vědci použili pro zaměření zvukové vlny, které se šíří různou rychlostí v závislosti na materiálu, kterým pronikají. Výsledek ovlivňuje hustota, složení i teplota. Všimli si, že při průnikem části kratónů znatelně zrychlují.
V laboratoři při experimentech vysílali zvukové vlny skrze různé horniny a nerosty a zjistili, že nejblíže k zachyceným datům je hornina obsahující jedno až dvě procenta diamantu. „Diamanty jsou zajímavé z několika důvodů. Jedním z nich je, že rychlost zvuku je v nich dvakrát vyšší než v nejčastějším minerálu svrchního pláště olivínu,“ vysvětluje Faul. Spolu s odhadem hmotnosti kratónů s týmem vypočetl, že dolní části kratónu obsahují zhruba 1016 tun diamantu.
„Prošli jsme všechny možnosti, ze všech úhlů a toto je jediné možné vysvětlení,“ uzavírá Faul. Téměř s jistotou můžeme tvrdit, že pod námi jsou biliardy tun diamantu. Se stejnou pravděpodobností však lze dodat, že se k nim v blízké budoucnosti nedostaneme. Jejich převážná část je totiž v hloubce od 150 do 250 kilometrů, tedy mimo lidský dosah.
Aktualizace: z připomínky v diskuzi jsme opravili „dvakrát rychlejší“, na „dvakrát vyšší“.
