Elon Musk umí vytvořit dobré příběhy a jeho mladá, v listopadu 2016 založená firma The Boring Company patří mezi jeho nejpodařenější díla. Společnost, jejíž název je slovní hříčkou, ve které se pod jedním výrazem skrývá „razící“ a „nudná“ společnost, údajně vznikla během dlouhých chvil na ucpaných losangelských silnicích.
Nevíme, jestli to je pravda a do jaké míry byl její start naplánovaný, ale tento nápad se poměrně rychle přesunul do stádia reálných příprav. Společnost sebrala něco přes 100 milionů dolarů soukromého kapitálu, v drtivé míře právě od Muska, koupila razicí štít z druhé ruky a další vybavení a začala kopat.
O několik měsíců později začala na pozemku firmy SpaceX ražba tunelu, který postupně pokračoval směrem pod blízké předměstí Los Angeles (na svém pozemku firma začala, aby neměla potíže s povolováním, od té doby si vyjednala povolení pro pokračování stavby).
Nyní už chce svůj pokrok od dubna loňského roku údajně předvést veřejnosti. Vyplývá to alespoň z prohlášení jejího šéfa na Twitteru, který potvrdil, že 10. prosince bude tunel přístupný návštěvníkům jeho slavnostního otevření (které je snad lepší nazvat dnem otevřených dveří, práce na tunelu pak budou pokračovat).
Tunel, který je hlavně experimentální a ověřovací, měří podle Elona Muska zhruba tři kilometry. Podle plánů Boring Company by podobné podzemní systémy výhledově měly sloužit k dopravě elektrických vozidel rychlostí kolem 200 km/h. Nejde rozhodně o metro (tunel má i mnohem menší průměr), ale spíše jakési „mikrobusy“ pro 8 až 16 osob. Ale plány jsou zatím dost nejasné.
Jak levně kopat
U nás v ČeskuŘadu čtenářů asi napadne, jak je to s tunely v ČR. Předem řekněme, že následující srovnání těch nejznámějších českých příkladů s plánovanými cenami Boring Company není přímočaré a do značné míry je zavádějící (už kvůli rozměrům atd.). Po tomto úvodu, pak řekněme, že tunel Blanka stál zhruba šest miliard korun na kilometr. Plánovaná trasa metra D by měla stát podle dnešních rozpočtu čtyři miliardy na kilometr - alespoň tedy podle dnešního projektu. |
Na samotném tunelu toho příliš mnoho zajímavého není, je to jen dobrá kulisa pro PR Muska a jeho aktivity. Na pohled mnohem zajímavější jsou sliby Boring Company: nejméně o řád snížit americké ceny stavby dopravních tunelů. V jeho prezentacích se objevuje, že firma má za cíl srazit ceny budování dopravních tunelů v USA z dnešní půl miliardy až miliardy dolarů na míli (údaj Boring Company) na zhruba 60 milionů dolarů za míli (tedy tedy ze 7,5 až 15 miliard korun za kilometr na zhruba 750 milionů za kilometr).
Není to přitom tak, že by tým Boring Company měl v kapse nějakou „převratnou“ či „zázračnou“ technologii, kterou nikdo nezná. Jde spíše o celou řadu dílčích vylepšení, která na pohled nenadchnou.
Díky použití elektrických „mikrobusů“ mají mít jejich tunely podstatně menší průměr než dnešní silniční stavby. To snižuje cenu výrazněji, než by laik odhadoval, protože její souvislost s průměrem není lineární; cena roste se zvyšujícím se průměrem zvyšuje v podstatě exponenciálně.
Musk také mluví o zcela zásadním zvýšení míry automatizace při samotné ražbě i během následných prací (budování ostění atd.). Není samozřejmě první, kdo o něčem takovém uvažuje, a řada procesů při stavbě tunelů je automatizovaných již dnes, přesto asi nelze nepřipomenout, že Musk a jeho tým jsou v tomto oboru „jako doma“. Na druhou stranu, nepovedený rozběh výroby Modelu 3 ukázal, že spoléhat na automatizaci není vždy ideální řešení. Aby se vše rozběhlo podle plánu, Tesla musela nakonec zvýšit podíl lidské práce na výrobě.
Boring Company prezentuje ovšem i nápady na pohled pochybné. Musk například zmínil, že by firma mohla z materiálu odstraněného z tunelu přímo na místě vyrábět cihly či tvárnice. To může znít efektivně, ale v praxi si těžko dokážeme představit, že by takto mohl vzniknout provoz, který bude efektivitou schopen konkurovat cihelnám. Problém by mohla být i kvalita, protože vytěžený materiál může obsahovat příměsi či nečistoty, které by mohly snížit kvalitu vyrobeného materiálu, připomněl stavební inženýr Gary Brierley, který Muskovy nápady komentoval pro časopis Wired.
Dnes je hlavním artiklem The Boring Company „hobby plamenomet“ - dobré reklamní zboží, jehož prodeje přinesly i milionové tržby.
Ještě problematičtější by mohl být další bod plánu Boring Company: rychlejší příprava díky pružnějšímu přístupu ke změnám v projektu. V Los Angeles Musk uzavřel s místním magistrátem dohodu, že projekt schválí ještě předtím, než budou vypracovávány všechny studie o jeho možných dopadech na majetek i životní prostředí.
Byť neznáme všechny podrobnosti a dohoda se ještě může měnit, i hlasy z USA říkají, že jde o velmi nestandardní postup (který už si vysloužil i žalobu). Můžeme odhadovat, že v tom hraje roli jak Muskova proslulost, tak i fakt, že jde v podstatě jen o výzkumný projekt. Ale je to něco zcela jiného, než dnes občané i zastupitelstva očekávají; veřejnost chce dopředu vědět o všech možných dopadech a rizicích až do někdy zcela neuvěřitelných a drahých detailů. V každém případě by se tady nepochybně náklady ušetřit daly, ale byl by to snad ještě nepravděpodobnější úspěch než prodej cihel z ústí tunelu.
Musk ovšem už několikrát dokázal, že je schopný dobře rozeznat „zkostnatělé“ trhy, kde se nováčkům nabízí slibný prostor k růstu. Týká se to Tesly, ale i „raketové“ společnosti SpaceX, která dnes vytlačuje konkurenci z civilního i velmi lukrativního vojenského trhu, a samozřejmě také jeho prvního velkého podnikatelského úspěchu, tedy projektu PayPal, který dokázal využít neschopnosti bank přizpůsobit se době internetové. S tunely by to mohlo být podobné. I tento trh dnes podle řady komentátorů nefunguje efektivně.
Všechny zmíněné projekty mají společné i to, že ve skutečnosti jejich přínos minimálně prozatím zaostal za Muskovými sliby. Ale to je dáno především tím, že většinou jde o sliby mírně řečeno velmi smělé. Zkušenost v tomto ohledu tedy velí nebrat prohlášení o deseti či vícenásobném zlevnění doslova. Zároveň ovšem Muskova podnikatelská minulost ukazuje, že na „tunelování“ se dnes velmi pravděpodobně dají vydělat zajímavé peníze nejen v Česku.
