Toalety v západních tancích
Na začátek se zeptejme, co je rozhodující pro zabudování toalety do techniky. Je to otázka pohodlí osádky, a nebo nutnost z pohledu její bojové činnosti? Tank je zbraň, nástroj, který musí plnit své úkoly ve válce, jež není nikdy pohodlná.
Jako toaleta může v tanku posloužit i bedna od munice.
Ale co přirozené lidské fyziologické potřeby? Jak se můžete soustředit na to, co vás čeká, když zrovna potřebujete jít na toaletu? I z hlediska prostoru v tanku, kdy vývojáři bojují o každý kubický centimetr pro vybavení, je toaleta tím posledním, co techniky zajímá. Snad i proto musí být obsluhy tanků často kreativní. Obvykle se použijí lahve na vodu, prázdné nábojnice či různé „krabice“ (např. bedna od munice).
Bizarně pak může znít – v rámci uspokojení „fyziologických potřeb“ – třeba i přítomnost varné konvice na čaj v tancích. Jednalo se o britské tanky, v nichž se konvice začaly objevovat od konce druhé světové války, a prvním s touto výbavou byl tank Centurion. Varná konvice se tak stala nezbytnou součástí standardního vybavení. Nádoba byla z nerezové oceli a měla spolehlivý elektrický systém. Postupně se pak začala objevovat i v dalších hlavních typech vozidel používaných britskou armádou. Nicméně vraťme se zpět.
Od 60. let 20. století se v důsledku sofistikovanějšího plánování použití jaderných zbraní na evropském válčišti začaly objevovat snahy o řešení dlouhodobého pobytu vojsk v zamořeném prostředí. Pro představu, v rámci armádní útočné operace bylo plánováno provedení zhruba 600 až 800 jaderných úderů (z obou stran) do hloubky 300 km. Od nejmenších ráží 152 mm, přes taktické a operačně-taktické rakety až po letecké údery.
MBT-70
Vznikly tak pásy zamořeného území o hloubce až 500 km, které bylo potřeba překonat přesunem. Zároveň ovšem vzniklo dilema, zda má smysl technicky řešit osobní potřebu osádek tanků za podmínek, kdy doba jejich životnosti byla v řádech několika hodin, maximálně několika dnů. Společný projekt mezi USA a Západním Německem při vývoji MBT-70 naznačoval, že ano.
Svými parametry a schopnostmi měl MBT-70 překonat budoucí sovětský tank T-64. U americké verze MBT-70 se počítalo s kanónem ráže 152 mm XM150 schopným odpalovat i protitankové řízené střely, zatímco u německé verze, tj. KPz 70, pouze se 120mm s hladkým vývrtem.
Ptáte se, jak to souvisí s osobní potřebou? Pod jednou ze sedaček mělo být umístěno zařízení s plechovými nádržkami opatřenými nábojkou. Po naplnění měla být „konzerva“ uzavřena a odpálena tankovým kanónem. Je proto evidentní, že americké obsluhy tanků měly jasnou výhodu oproti německým z důvodů vyšší ráže „konzervy“. Pro vysoké výrobní náklady tanku byl ale celý projekt nakonec v roce 1970 ukončen.
Na sociální síti Quora byl zadán dotaz, zda je v tancích toaleta. Uveďme si tedy odpovědi lidí, kteří u této techniky sloužili. Například Brit Alex White potvrzuje u tanku Challenger 2 přítomnost nejen proslavené varné konvice, ale i pod sedačkou nabíječe umístění základní toalety. Ta se vyprazdňovala do malého, utěsněného oddělení, z kterého se pak obsah vytěsňoval pod korbu tanku. A jak ale dále uvedl, z důvodů náročnosti jejího vyčištění se tato toaleta používala velmi vzácně.
Dva diskutující, kteří nesloužili u tanku vybaveného toaletou, zase v odpovědích uvedli, že při přesunu se užívaly lahve na vodu a v krajních případech i vlastní přilby. V případě přítomnosti nouzového poklopu v podlaze tanku se pak tento dal využít i jako bezpečná toaleta.
Randall Casse, tankista M1 Abrams, který sloužil během války v Zálivu, uvedl: „Celý svůj čas jsem strávil s M1IP a M1A1 a u těchto tanků toaleta není.“ Jeho slova potvrzuje i Donovan Warenn, bývalý tankista u M1, a dodává: „Mohu s jistotou říci, že na tancích M1, IPM1, M1A1 nebo M1A1HA neexistuje žádný takový luxus, jako je toaleta. Domnívám se, že toto platí ještě i pro M1A2 ve všech jeho různých variantách SEP.“Casse tak dodal, že pokud jednotka nemohla zastavit, osádka se prostě pomočila.
Matt Willie, který sloužil v bojových vozidel pěchoty M2 Bradley, bez skrupulí přiznal, že se osádka prostě vymočila na podlahu. Vozidla jsou za jízdy velmi horká a moč na podlaze se tak hned odpaří. Pokud osádka nebo výsadek potřeboval na velkou stranu, použila se například prázdná krabice od bojové dávky potravin. Údajně nevadilo ani obecenstvo okolo.
Podle Brandona Parrotta, bývalého člena osádky tanku Abrams, adrenalin a bojový stres během boje ve skutečnosti způsobí, že na velkou stranu osádka příliš nemusí. Takže vykonání velké potřeby v tanku není příliš velký problém.
David Coleman potvrdil, že tank Abrams skutečně žádnou toaletu nemá, ale určitě ji má izraelský tank Merkava. Jeho slova doplnil Geoffrey Berle, který potvrdil přítomnost toalety v tanku Merkava 4.
Lehký tank Scimitar
Dále následuje Rob Murray. „Byl jsem střelcem na lehkých tancích Scimitar a Scorpion v britské armádě a ano, měly toaletu, přestože byly malé a měly jen tříčlennou osádku. Takže to není hloupá otázka. V 80. letech byla armáda posedlá NBC [radiační, biologická a chemická ochrana], neboť studená válka byla na vrcholu a vozy měly vložky NBC k filtrování vzduchu. Strávili jsme mnoho času na taktických cvičeních s plně uzavřenými vozidly po dobu až dvou dnů v kuse, takže vše, co bylo potřebné k přežití, se odehrálo uvnitř věžičky. Sedadlo velitele mělo centrální sedák, který jste mohli vytáhnout a otočit jej do pozice toaletní sedačky. Svou osobní potřebu jste vykonali do nádoby nebo plastového odpadkového vaku pod sedačkou.“
Další zkušenost přináší Arnaud Dejaegher. Jemu se pro malou potřebu osvědčila plastová láhev s uzávěrem. Jak dále uvádí:„U tankových osádek jsem viděl také jen vědro s nějakou obalovou fólií pro zabránění zápachu. Nesmělo se ale převrhnout. Takže improvizujete, přizpůsobujete se, abyste přežili.“
Diskutující Joe Connor poznamenal, že všechny britské obrněné bojové vozy mají tento vak jako součást kompletního vybavení CES (Complete Equipment Schedule). Vyprázdnění vaku se pak provádí přes uzavíratelný otvor v bojovém vozidle.
Dále ještě cituje z norem „NBC clean“ pro toalety v britských tancích, kde je stanoveno, jaké musí toaleta splňovat požadavky. Je zde i dopodrobna popsána likvidace biologického odpadu. Kapacita toalety je stanovena na 400 g hmotnosti a 300 ml objemu na osobu a den s vhodnou bezpečnostní rezervou.
Luxusní Toilettensitzmodul ve vozidle Boxer
A konečně si představíme špičku mezi toaletami. S převahou se jím stává Toilettensitzmodul německého bojového vozidla Boxer. Vše je zde s německou precizností propracováno do posledního detailu přesně ve stylu „náskok díky technice“. Fotografie je z července 2011 a byla pořízena v severním Afghánistánu v táboře Marmal.
Toalety v ruských tancích
Strany východního bloku řešily otázku toalety v oblasti NBC zamoření formou organizování případných malých zastávek. Součinností chemického vojska a týlového zabezpečení se v rámci doplnění pohonných hmot měl budovat i prostor, tedy stan s přetlakem vzduchu a filtroventilací, pro „oddech“ osádek tanků.
Po zadání do vyhledávačů názvů toaleta nebo sanuzel (sanitární uzel) se nejstarší informace o toaletě v tanku objevila z května 2013. Server Izvěstija publikoval článek pod názvem „Sergej Šojgu dostane pancéřovaný speciální tank“. Obsahem článku je informace, že pasažéři nemusí opouštět tank, jež je vybaven umývárnou, toaletou a místem pro oddych. Článek bohužel neobsahuje žádný obrazový materiál ani informaci, o jaký typ tanku se jedná.
Druhá zmínka je z prosince loňského roku a týká se odminovacího zařízení BMR-3M.
Původní stroj je na podvozku SU-122, avšak nejnovější verze na podvozkové bázi tanku T-90A. Ve výbavě je filtrační jednotka pro práci v kontaminovaných oblastech, klimatizační zařízení, které umožňuje posádce pracovat při teplotě okolního vzduchu až do + 65 °C. A kromě toho je v bojovém prostoru biologická toaleta a ohřívač potravin. Celkově zařízení BMR-3M dokáže poskytnout až tři dny autonomního pobytu.
T-14 Armata
A nyní můžeme přejít k toaletě tanku Armata. Jako první informaci podala státní agentura TASS sedmého března tohoto roku. Důvodem je následující den, tedy osmý březen, kdy se slaví Mezinárodní den žen. V Rusku více než rok probíhají nábory děvčat k tankovému vojsku. Za tímto účelem pak vycházely i speciální články a propagační videa, jak děvčata „prohání“ T-72B3 po polygonech. A protože pro „něžné pohlaví“ není plastová lahev pro osobní potřebu v tanku ideální, dostaly alespoň naději v podobě toalety u tanku Armata. On totiž i další článek agentury TASS ze sedmého března nesl název „Děvčata, máte pohodlí v Armatě?“
Informaci TASS pak přebírá mimo jiné server Top War, který cituje Ilju Baranova, ředitele pro kvalitu a informační technologie Uralské konstrukční kanceláře dopravního strojírenství (součást korporace Uralvagonzavod): „V nových těžkých strojích vytvořených na platformě Armata jsou zabudovány toalety. Konstruktéři tak vyřešili problém dlouhodobého pobytu posádek v tanku“.
A dále potřebu toalet vysvětluje: „Hlavní problém je, že neexistuje možnost vypořádat se s přirozenou potřebou. To znamená, že v tanku je voda a suchá dávka potravin, ale všechno ostatní už, bohužel, není k dispozici. V novém tanku je zařízení SŽO (sredstvo žízně obespečenija), tedy prostředek podpory života, nebo jednodušeji, toaleta,“ uzavírá Baranov.
K článku nebyl přiložen žádný fotografický materiál a ani další podrobnosti o toaletě. Samozřejmě, že se k článku na serveru Top War rozproudila diskuze – s nadsázkou a humorem. Lze ji rozdělit na několik částí.
Řešila se například otázka stupně pancéřové ochrany toalety, včetně odolnosti v případě najetí tanku na minu. Probírala se i otázka ceny toalety, bude-li z titanu, o kolik se tím zvedne cena samotného tanku a podobně.
Zájem vzbuzovalo i technické provedení. Diskutovalo se například, zda půjde o něco podobného, jako je toaleta na kosmické stanici ISS.
Část diskutujících daný problém viděla i z jiného úhlu pohledu. Například diskutující pod nickem loginovich, možná z vlastní zkušenosti, uvedl tento názor a podpořil jej i výše uvedeným videem: „Je sice hezké, že Armata má toaletu, ale do výzbroje zavedena není. A navíc, armáda nemůže vítězit s takovýmito veliteli,“ napsal loginovich.
Video představuje sovětský model velení podřízených na nejnižší úrovni, jež doposud v ruské armádě přetrvává. A platí to i ve vztahu, jakým způsobem se řeší otázka hygieny a osobních potřeb vojáka, a to nejen u tankového vojska.
Diskutující poté přinášeli i vlastní poznatky z vojenské praxe. Osádky transportních vojenských letadel předávaly zkušenosti s 15l kbelíky na palubě. Stíhači jsou vybaveni údajně lépe. V kokpitu mají k dispozici nádržky, tzv. „sanbačok“ (sanitární nádobka), i když tvrdili, že je pokud možno nepoužívají.
A nyní se můžeme vrátit na začátek článku a odpovědět na otázku, zda toalety mají své místo v obrněné technice. Mají, a asi nejlepším řešením může být střední cesta – suchá přenosná biologická toaleta.
Zdroje: TopWar, Censor.net, TASS, TASS, Wikipedia, Technology, Quora, Military
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
